TEXT 18

VERŠ 18

Verš

vidyā-vinaya-sampanne
brāhmaṇe gavi hastini
śuni caiva śva-pāke ca
paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ

Synonyma

vidyā — vzdělání; vinaya — a mírnost; sampanne — v plné míře vlastnící; brāhmaṇe — v brāhmaṇovi; gavi — v krávě; hastini — ve slonovi; śuni — v psovi; ca — a; eva — jistě; śva-pāke — v pojídači psů; ca — v každém z nich; paṇḍitāḥ — ti, kdo jsou moudří; sama-darśinaḥ — kdo vidí stejně.

vidyā — učený; vinaya — pokorný; sampanne — plne obdarovaný; brāhmaṇe — v brāhmaṇovi; gavi — v krave; hastini — v slonovi; śuni — v psovi; ca — a; eva — istotne; śva-pāke — v pojedačovi psov (bezkastovný); ca — dokonca aj v; paṇḍitāḥ — tí, ktorí sú múdri; sama-darśinaḥ — vidia jedno a to isté.

Překlad

Díky pravému poznání vidí pokorní mudrci stejně učeného a mírného brāhmaṇu, krávu, slona, psa i pojídače psů.

Vďaka správnemu poznaniu vidia múdri v učenom a pokornom brāhmaṇovi, v krave, v slonovi, v psovi a v pojedačovi psov jedno a to isté.

Význam

Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nedělá žádný rozdíl mezi životními formami či společenskými skupinami. Brāhmaṇa a společenský odpadlík se mohou lišit ze sociálního hlediska a pes, kráva a slon se mohou lišit jako životní druhy, ale z pohledu učeného transcendentalisty jsou tyto rozdíly v tělech naprosto bezvýznamné. Je to dáno tím, že všichni mají vztah s Nejvyšším, neboť Nejvyšší Pán je svou úplnou částí zvanou Paramātmā přítomný v srdci každého. Takové porozumění Nejvyššímu je příkladem pravého poznání. Co se týče těl v různých společenských skupinách či životních druzích, Pán projevuje stejnou přízeň všem. Ke všem živým bytostem se chová jako přítel a doprovází je v postavení Paramātmy — bez ohledu na podmínky, ve kterých se nacházejí. V podobě Paramātmy je přítomný jak ve společenském odpadlíkovi, tak v brāhmaṇovi, přestože se těla obou od sebe liší. Těla jsou hmotné výtvory různých kvalit hmotné přírody, ale duše a Nadduše v těle jsou téže duchovní povahy. Kvalitativní podobnost duše a Nadduše ovšem neznamená, že si jsou rovnocenné i kvantitativně — individuální duše je přítomná pouze v jednom těle, zatímco Paramātmā ve všech. Jelikož ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, tyto věci dokonale zná, je opravdu učený a vidí všechny bytosti stejně. Duše a Nadduše se navzájem podobají tím, že obě oplývají vědomím, jsou věčné a blažené. Liší se však v tom, že individuální duše má vědomí rozšířené pouze v omezené oblasti jednoho těla, zatímco Paramātmā si je vědoma všech těl. Nadduše je přítomná ve všech tělech bez rozdílu.

Človek vedomý si Kṛṣṇu nerobí žiadne rozdiely medzi kastami a živočíšnymi druhmi. Brāhmaṇa a bezkastovný sa môžu zo sociálneho hľadiska odlišovať a aj pes, krava a slon patria do odlišných živočíšnych druhov, ale tieto telesné rozdiely sú pre múdreho transcendentalistu bezvýznamné. Vidí, že všetky živé bytosti majú vzťah k Najvyššiemu, lebo Najvyšší Pán je prítomný v srdciach všetkých v podobe Paramātmy. Toto je pravé poznanie. Aj keď sa telá živých bytostí odlišujú, Pán sa k nim chová láskavo a priateľsky. Hoci sa živé bytosti nachádzajú v rôznych životných podmienkach, Pán sa k nim stavia vždy ako Paramātmā a je prítomný v srdci bezkastovného i v srdci brāhmaṇa, aj keď ich telá nie sú rovnaké. Hmotné telá sú výtvorom rôznych kvalít hmotnej prírody, ale duša a Nadduša majú rovnakú duchovnú povahu. Rovnaké sú však iba v kvalite, nie v kvantite. Individuálna duša je prítomná len v jednom určitom tele, jej vedomie sa obmedzuje len na jej telo, zatiaľ čo Nadduša (Paramātmā) je prítomná vo všetkých telách a je si vedomá všetkých tiel bez výnimky. Človek vedomý si Kṛṣṇu toto všetko dokonale vie, a preto je naozaj učený a na všetky tvory hľadí rovnako. Podobnosť povahy duše a Nadduše spočíva v tom, že obidve sú vedomé, večné a blažené. Rozdiel je však v tom, že individuálna duša je vedomá v ohraničenej oblasti jedného tela, zatiaľ čo Nadduša si je vedomá všetkých tiel. Nadduša je prítomná vo všetkých telách bez rozdielu.