TEXT 14

Verš

Tekst

na kartṛtvaṁ na karmāṇi
lokasya sṛjati prabhuḥ
na karma-phala-saṁyogaṁ
svabhāvas tu pravartate

Synonyma

Synonyms

na — ne; kartṛtvam — vlastnictví; na — ani; karmāṇi — činnosti; lokasya — lidí; sṛjati — vytváří; prabhuḥ — pán města, kterým je tělo; na — ani; karma-phala — s výsledky činností; saṁyogam — spojení; svabhāvaḥ — příroda sestávající z hmotných kvalit; tu — ale; pravartate — jedná.

na — mitte kunagi; kartṛtvam — omandiõigust; na — ega; karmāṇi — tegevusi; lokasya — inimeste; sṛjati — loob; prabhuḥ — keha linna valitseja; na — ega; karma-phala — tegevuste tulemustega; saṁyogam — kokkupuudet; svabhāvaḥ — materiaalse looduse guṇad; tu — aga; pravartate — tegutsevad.

Překlad

Translation

Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.

Kehastunud vaim, kes on oma keha linna valitseja, ei tegutse, ei sunni kedagi tegutsema ega loo tegevuste vilju. Kõike seda teevad materiaalse looduse guṇad.

Význam

Purport

Jak bude vysvětleno v sedmé kapitole, živá bytost je jednou z energií či forem přirozenosti Nejvyššího Pána, ale liší se od hmoty, Pánovy jiné přirozenosti, která se nazývá nižší. Z nějaké příčiny je vyšší přirozenost, živá bytost, již od nepaměti ve styku s hmotnou přírodou. Dočasné tělo neboli hmotný příbytek, který získává, se stává příčinou různých činností a následných reakcí. Když žije v tomto podmíněném prostředí, trpí následky činností těla kvůli tomu, že se (pod vlivem nevědomosti) s tělem ztotožňuje. Příčinou utrpení a neštěstí na úrovni těla je nevědomost trvající od nepaměti. Jakmile se živá bytost povznese nad činnosti těla, oprostí se i od jejich reakcí. Dokud přebývá ve městě v podobě těla, zdá se být jeho pánem, ale ve skutečnosti ho ani nevlastní, ani neovládá jeho činnosti a jejich následky; nachází se uprostřed hmotného oceánu a bojuje o přežití. Vlny s ní zmítají sem a tam a ona nad nimi nemá žádnou vládu. Tím nejlepším, co může udělat, je dostat se z vody pomocí transcendentálního vědomí Kṛṣṇy. To jediné ji zachrání před rozbouřenou hmotnou existencí.

Nagu selgitatakse seitsmendas peatükis, on elusolend üks Kõigekõrgema Jumala energiatest või loodustest, kuid ta on mateeriast – Jumal teisest, madalamast loodusest – lahus seisev. Ühel või teisel põhjusel on elusolend olnud materiaalse loodusega seotud juba alates mäletamatutest aegadest. See ajalik keha või tema materiaalne elupaik, mille ta omandab, on põhjuseks erinevatele tegevustele ning nende tagajärgedele. Elades sellisest keskkonnast sõltuvalt, kannatab elusolend, end teadmatusest oma kehaga samastades, oma keha tegevuste tõttu. See on nimelt teadmatus, mille mõju alla elusolend on sattunud juba mäletamatutest aegadest alates ning mis põhjustab muret ja kannatusi. Niipea kui elusolend tõuseb kõrgemale oma kehaliste tegevuste tasandilt, saab ta vabaks ka oma tegude järelmõjudest. Nii kaua kui ta asub keha linnas, näib ta olevat selle valitseja, kuid tegelikult pole ta oma tegevuste ja nende tagajärgede omanik ega ka valitseja. Ta asub vaid keset materiaalset ookeani, võitlemas ellujäämise eest. Ookeanilained heidavad teda ühest paigast teise ning ta ei oma nende üle mingit kontrolli. Parim lahendus tema jaoks on pääseda transtsendentaalse Kṛṣṇa teadvuse abil kuivale. Üksnes see võib teda tormi käest päästa.