TEXT 10

Verš

Texte

brahmaṇy ādhāya karmāṇi
saṅgaṁ tyaktvā karoti yaḥ
lipyate na sa pāpena
padma-patram ivāmbhasā

Synonyma

Synonyms

brahmaṇi — Nejvyšší Osobnosti Božství; ādhāya — odevzdávající; karmāṇi — všechny činy; saṅgam — ulpívání; tyaktvā — zříkající se; karoti — koná; yaḥ — kdo; lipyate — je dotčen; na — nikdy; saḥ — on; pāpena — hříchem; padma-patram — list lotosu; iva — jako; ambhasā — vodou.

brahmaṇi: à Dieu, la Personne Suprême; ādhāya: remettant; karmāṇi: tous les actes; saṅgam: l’attachement; tyaktvā: abandonnant; karoti: accomplit; yaḥ: qui; lipyate: n’est affecté; na: jamais; saḥ: il; pāpena: par le péché; padma-patram: la feuille de lotus; iva: comme; ambhasā: par l’eau.

Překlad

Translation

Ten, kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou.

Tout comme l’eau n’effleure pas la feuille du lotus, le péché n’affecte pas celui qui s’acquitte de son devoir sans attachement et en remet les fruits au Seigneur Suprême.

Význam

Purport

Slovo brahmaṇi zde znamená na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Hmotný svět je souhrnným projevem tří kvalit hmotné přírody, odborně zvaným pradhāna. Védské hymny sarvaṁ hy etad brahma (Māṇḍūkya Upaniṣad 2) a tasmād etad brahma nāma rūpam annaṁ ca jāyate (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.10), jakož i verš mama yonir mahad brahma v Bhagavad-gītě (14.3) vyjadřují, že vše v hmotném světě je projevem Brahmanu — a přestože jsou následky projevené různě, neliší se od příčiny. V Īśopaniṣadě stojí, že všechno je spojené s Nejvyšším Brahmanem neboli Kṛṣṇou, a proto všechno patří pouze Jemu. Ten, kdo dobře ví, že vše patří Kṛṣṇovi, že On je majitelem všeho, a že je proto vše zapojené do služby Pánu, přirozeně nemá co do činění s výsledky svých činností, ať jsou ctnostné či hříšné. Dokonce i hmotné tělo, které je darem od Pána určeným k určité činnosti, může být zaměstnáno v jednání s vědomím Kṛṣṇy. Potom se ho netýká znečištění reakcemi za hříšné činy, stejně jako se list lotosu nenamočí, přestože roste ve vodě. Pán také říká v Gītě (3.30): mayi sarvāṇi karmāṇi sannyasya — “Všechny své činy odevzdej Mně (Kṛṣṇovi).” Závěrem lze tedy říci, že ten, komu chybí vědomí Kṛṣṇy, jedná podle pojetí hmotného těla a smyslů, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy jedná v souladu s poznáním, že tělo je Kṛṣṇovým vlastnictvím, a proto má být zaměstnáno ve službě Jemu.

Le mot brahmaṇi signifie en toute conscience de Kṛṣṇa. L’univers matériel est l’entière manifestation des trois guṇas, qu’on désigne techniquement sous le nom de pradhāna. Les hymnes védiques – sarvaṁ hy etad brahma (Māṇḍūkya Upaniṣad 2), tasmād etad brahma nāma-rūpam annaṁ ca jāyate (Muṇḍaka Upaniṣad 1.1.9) et mama yonir mahad brahma (Bhagavad-gītā 14.3) – indiquent que tout en ce monde est la manifestation du Brahman. Bien que les effets soient manifestés de diverses manières, ils ne diffèrent pas de la cause. Tout est relié au Brahman Suprême, Kṛṣṇa, nous dit la Śrī Īśopaniṣad, et tout Lui appartient.

Celui qui reconnaît Kṛṣṇa comme le possesseur suprême au service Duquel tout doit être utilisé, n’a pas à souffrir ou jouir des conséquences de ses actes coupables ou vertueux. Il est semblable à la feuille de lotus qui, bien qu’elle repose sur l’eau, n’est jamais mouillée. Même le corps, accordé par le Seigneur en vue d’une activité particulière, peut être utilisé dans le cadre de la conscience de Kṛṣṇa – engagement désigné dans ce verset par le terme brahmaṇi. Dieu en personne dit dans la Bhagavad-gītā (3.30): mayi sarvāṇi karmāṇi sannyasya – « Consacre-Moi tous tes actes ».

Nous dirons pour conclure que celui qui n’est pas conscient de Kṛṣṇa n’agit qu’en fonction du corps et des sens matériels, alors que le dévot agit en sachant que le corps est la propriété de Kṛṣṇa et qu’il doit être consacré à Son service.