Skip to main content

TEXT 1

1. VERS

Verš

Szöveg

arjuna uvāca
sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
punar yogaṁ ca śaṁsasi
yac chreya etayor ekaṁ
tan me brūhi su-niścitam
arjuna uvāca
sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
punar yogaṁ ca śaṁsasi
yac chreya etayor ekaṁ
tan me brūhi su-niścitam

Synonyma

Szó szerinti jelentés

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsam — zříkání se; karmaṇām — všech činností; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; punaḥ — zase; yogam — oddanou službu; ca — také; śaṁsasi — chválíš; yat — co; śreyaḥ — je prospěšnější; etayoḥ — z těch dvou; ekam — jedno; tat — to; me — mně; brūhi — prosím řekni; su-niścitam — s konečnou platností.

arjunaḥ uvāca – Arjuna mondta; sannyāsam – lemondást; karmaṇām – minden tettről; kṛṣṇa – ó, Kṛṣṇa; punaḥ – megint; yogam – odaadó szolgálatot; ca – is; śaṁsasi – dicséred; yat – ami; śreyaḥ – hasznosabb; etayoḥ – e kettő közül; ekam – egyet; tat – azt; me – nekem; brūhi – kérlek, mondd meg; su-niścitam – határozottan.

Překlad

Fordítás

Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?

Arjuna így szólt: Ó, Kṛṣṇa, először azt kéred, mondjak le a tettekről, majd az odaadással végzett munkát ajánlod. Kérlek, mondd meg határozottan, hogy a kettő közül melyik a hasznosabb?

Význam

Magyarázat

V této kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že jednat formou oddané služby je lepší než suchá myšlenková spekulace. Oddaná služba je snadnější proto, že díky své transcendentální povaze nepřináší reakce. Ve druhé kapitole bylo vyloženo počáteční poznání duše, její zajetí v hmotném těle a rovněž způsob, jak se z tohoto vězení dostat buddhi-yogou neboli oddanou službou. Ve třetí kapitole bylo uvedeno, že ten, kdo setrvává na úrovni poznání, již nemá žádné povinnosti. A ve čtvrté kapitole řekl Pán Arjunovi, že všechny druhy činností prováděných jako oběť vrcholí poznáním. Na konci čtvrté kapitoly mu však poradil, aby procitl a s dokonalým poznáním bojoval. Tím, že Kṛṣṇa zdůrazňoval význam jak jednání s oddaností, tak i nečinnosti založené na poznání, uvedl Arjunu do rozpaků. Arjuna nyní uvažuje: Odříkání založené na poznání znamená ukončení veškeré práce konané smysly. Ale jestliže někdo jedná tak, že vykonává oddanou službu, jak je tím zastavena činnost? Jinými slovy, Arjuna si myslí, že sannyāsa neboli odříkání založené na poznání musí být zcela oproštěné od jakýchkoliv činností — zdá se mu totiž, že práce a odříkání si odporují. Vypadá, jako by nepochopil, že práce konaná s úplným poznáním nepřináší žádné reakce a je tedy totéž co nečin. Ptá se proto, zda má zanechat všech činností, nebo jednat s úplným poznáním.

A Bhagavad-gītānak ebben a fejezetében az Úr kijelenti, hogy az odaadó szolgálatban végzett munka jobb az unalmas spekulációnál, s könnyebb is, mert transzcendentális természeténél fogva megszabadítja az embert a visszahatásoktól. A második fejezet a lélekről szóló tudás alapjait és a lélek anyagi testben való rabságát magyarázta el, valamint azt, hogyan lehet a buddhi-yoga, az odaadó szolgálat által kiszabadulni az anyag börtönéből. A harmadik fejezet arról szólt, hogy annak, aki eljutott a tudás síkjára, már nincsenek végrehajtandó kötelességei, a negyedik fejezetben pedig azt mondta el az Úr Arjunának, hogy minden áldozati tett a tudásban tetőzik. E fejezet végén azonban azt tanácsolta neki: ébredjen fel, s a tökéletes tudás birtokában harcoljon. Arjunát némileg összezavarta és elbizonytalanította, hogy Kṛṣṇa egyidejűleg hangsúlyozta az odaadással végzett munka és a tudással teli tétlenség fontosságát. Arjuna megértette, hogy a tudással történő lemondás mindenfajta érzéktevékenység beszüntetését jelenti. De hogyan szüntessük be a tetteket, ha odaadó szolgálatban cselekszünk? Más szóval Arjuna, mivel a tett és a lemondás összeegyeztethetetlennek tűnt számára, úgy vélte, hogy a sannyāsának, vagyis a tudással történő lemondásnak teljes egészében mentesnek kell lennie mindenféle cselekedettől. Úgy látszik, nem értette meg, hogy a teljes tudással végzett tett nem jár visszahatásokkal, tehát ugyanaz, mint a tétlenség. Ezért tette fel a kérdést: hagyjon-e abba minden tettet, vagy teljes tudásban cselekedjen?