TEXT 1

Verš

Text

arjuna uvāca
sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
punar yogaṁ ca śaṁsasi
yac chreya etayor ekaṁ
tan me brūhi su-niścitam

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsam — zříkání se; karmaṇām — všech činností; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; punaḥ — zase; yogam — oddanou službu; ca — také; śaṁsasi — chválíš; yat — co; śreyaḥ — je prospěšnější; etayoḥ — z těch dvou; ekam — jedno; tat — to; me — mně; brūhi — prosím řekni; su-niścitam — s konečnou platností.

arjunaḥ uvāca — Arjuna sagte; sannyāsam — Entsagung; karmaṇām — aller Tätigkeiten; kṛṣṇa — o Kṛṣṇa; punaḥ — wieder; yogam — hingebungsvoller Dienst; ca — auch; śaṁsasi — Du lobst; yat — welches; śreyaḥ — ist segensreicher; etayoḥ — dieser beiden; ekam — eines; tat — dieses; me — mir; brūhi — bitte sage; su-niścitam — eindeutig.

Překlad

Translation

Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?

Arjuna sagte: O Kṛṣṇa, zuerst forderst du mich auf, aller Tätigkeit zu entsagen, und dann wieder empfiehlst Du mir, in Hingabe zu handeln. Bitte sage mir nun eindeutig, was von beiden segensreicher ist.

Význam

Purport

V této kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že jednat formou oddané služby je lepší než suchá myšlenková spekulace. Oddaná služba je snadnější proto, že díky své transcendentální povaze nepřináší reakce. Ve druhé kapitole bylo vyloženo počáteční poznání duše, její zajetí v hmotném těle a rovněž způsob, jak se z tohoto vězení dostat buddhi-yogou neboli oddanou službou. Ve třetí kapitole bylo uvedeno, že ten, kdo setrvává na úrovni poznání, již nemá žádné povinnosti. A ve čtvrté kapitole řekl Pán Arjunovi, že všechny druhy činností prováděných jako oběť vrcholí poznáním. Na konci čtvrté kapitoly mu však poradil, aby procitl a s dokonalým poznáním bojoval. Tím, že Kṛṣṇa zdůrazňoval význam jak jednání s oddaností, tak i nečinnosti založené na poznání, uvedl Arjunu do rozpaků. Arjuna nyní uvažuje: Odříkání založené na poznání znamená ukončení veškeré práce konané smysly. Ale jestliže někdo jedná tak, že vykonává oddanou službu, jak je tím zastavena činnost? Jinými slovy, Arjuna si myslí, že sannyāsa neboli odříkání založené na poznání musí být zcela oproštěné od jakýchkoliv činností — zdá se mu totiž, že práce a odříkání si odporují. Vypadá, jako by nepochopil, že práce konaná s úplným poznáním nepřináší žádné reakce a je tedy totéž co nečin. Ptá se proto, zda má zanechat všech činností, nebo jednat s úplným poznáním.

ERLÄUTERUNG: Im Fünften Kapitel der Bhagavad-gītā sagt der Herr, daß Handeln im hingebungsvollen Dienst besser ist als trockene mentale Spekulation. Hingebungsvoller Dienst ist einfacher als mentale Spekulation, weil er einen aufgrund seiner transzendentalen Natur von materiellen Reaktionen befreit. Im Zweiten Kapitel wurde das elementare Wissen über die Seele und ihre Verstrickung in den materiellen Körper erklärt. In diesem Zusammenhang wurde auch beschrieben, wie man sich durch buddhi-yoga, das heißt durch hingebungsvollen Dienst, aus der materiellen Gefangenschaft befreien kann. Im Dritten Kapitel wurde erklärt, daß jemand, der sich auf der Ebene des Wissens befindet, keinerlei Pflichten mehr zu erfüllen hat. Und im Vierten Kapitel sagte der Herr zu Arjuna, daß alle Arten von Opfern in Wissen gipfeln. Am Ende des Vierten Kapitels jedoch gab der Herr Arjuna den Rat, aufzuwachen und zu kämpfen, da er jetzt über vollkommenes Wissen verfüge. Weil Kṛṣṇa gleichzeitig die Wichtigkeit von Handeln in Hingabe und Nichthandeln in Wissen betont hatte, war Arjuna verwirrt, und seine Entschlossenheit geriet ins Wanken. Unter Entsagung in Wissen versteht Arjuna, daß man alle Arten von Arbeit, die als Sinnestätigkeiten ausgeführt werden, einstellt. Aber wie kann man aufhören, tätig zu sein, wenn man Arbeit im hingebungsvollen Dienst verrichtet? Mit anderen Worten, er glaubt, Entsagung in Wissen (sannyāsa) müsse völlig frei sein von jeglicher Art des Handelns, denn Handeln und Entsagung erscheinen ihm unvereinbar. Er scheint nicht verstanden zu haben, daß Handeln in völligem Wissen keine Reaktionen zur Folge hat und daher das gleiche ist wie Nichthandeln. Er fragt deshalb, ob er ganz aufhören soll zu handeln oder ob es besser sei, in vollkommenem Wissen zu handeln.