Skip to main content

Kapitola čtvrtá

KAPITEL FIRE

Transcendentální poznání

Transcendental viden

TEXT 1:
Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil: Tuto neměnnou vědu o yoze jsem vyložil bohu Slunce Vivasvānovi, Vivasvān ji předal Manuovi, otci lidstva, a Manu ji potom sdělil Ikṣvākuovi.
TEXT 1:
Guddommens Personlighed, Herren Srī Kṛṣṇa, sagde: Jeg underviste solguden Vivasvān i denne uforgængelige yoga-videnskab, Vivasvān underviste Manu, menneskehedens fader, og Manu instruerede Ikṣvāku.
TEXT 2:
Tak byla tato svrchovaná věda získávána v řetězci učednické posloupnosti, a touto cestou ji vždy pochopili svatí králové. Časem však byla posloupnost přerušena, a proto se zdá, že původní věda je ztracena.
TEXT 2:
Således blev denne højeste videnskab modtaget gennem discipelrækken, og de hellige konger forstod den på den måde. Men i tidens løb blev successionen brudt, og derfor er videnskaben, som den er, tilsyneladende gået tabt.
TEXT 3:
Dnes tutéž dávnou vědu o vztahu s Nejvyšším vykládám tobě, protože jsi Můj oddaný a také Můj přítel, a můžeš tedy proniknout do jejího transcendentálního tajemství.
TEXT 3:
I dag forklarer Jeg den selvsamme urgamle videnskab om forholdet til den Højeste for dig, for du er Min hengivne såvel som Min ven og kan derfor forstå denne videnskabs transcendentale mysterium.
TEXT 4:
Arjuna řekl: Bůh Slunce Vivasvān je starší než Ty. Jak mám pochopit, že jsi ho na počátku učil tuto vědu?
TEXT 4:
Arjuna sagde: Solguden Vivasvān blev født længe før Dig. Hvordan skal jeg kunne forstå, at Du i begyndelsen underviste ham i denne videnskab?
TEXT 5:
Pán, Osobnost Božství, pravil: Ty i Já jsme prošli mnoha zrozeními. Já si mohu všechna vybavit, ale ty ne, přemožiteli nepřítele!
TEXT 5:
Guddommens Personlighed sagde: Både du og Jeg har gennemgået mange, mange liv. Jeg kan huske dem alle, men det kan du ikke, O du fjendens betvinger!
TEXT 6:
Ačkoliv jsem nezrozený a Mé transcendentální tělo nikdy nechřadne a ačkoliv jsem Pánem všech živých bytostí, přesto se v každém věku zjevuji ve své původní transcendentální podobě.
TEXT 6:
Skønt Jeg er ufødt og Min transcendentale krop aldrig forgår, og skønt Jeg er Herre over alle levende væsener, åbenbarer Jeg Mig alligevel i hver tidsalder i Min oprindelige transcendentale form.
TEXT 7:
Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, v té době osobně sestupuji.
TEXT 7:
Hvor som helst og når som helst udøvelsen af religion aftager, og der sker en fremherskende stigning i irreligion – på det tidspunkt nedstiger Jeg, O Bharatas efterkommer.
TEXT 8:
Abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemy a abych znovu nastolil zásady náboženství, objevuji se věk za věkem.
TEXT 8:
For at befri de fromme og tilintetgøre skurkene såvel som for at genoprette de religiøse principper åbenbarer Jeg Mig tidsalder efter tidsalder.
TEXT 9:
Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla již znovu nenarodí v tomto hmotném světě. Dospěje do Mého věčného sídla, Arjuno.
TEXT 9:
Den, der forstår Min tilsynekomst og Mine handlingers transcendentale natur, fødes ikke igen i denne materielle verden, når han forlader sin krop, men kommer til Min evige bolig, O Arjuna.
TEXT 10:
Osvobozeni od ulpívání, strachu a hněvu, zcela zaujati Mnou a nacházející ve Mně útočiště, byli v minulosti mnozí očištěni poznáním Mne samotného, a tak všichni dosáhli transcendentální lásky ke Mně.
TEXT 10:
I fortiden søgte mange personer, der var blevet befriet for tilknytning, frygt og vrede og var helt fordybede i Mig, tilflugt hos Mig og blev derved renset gennem viden om Mig, hvorved de alle opnåede transcendental kærlighed til Mig.
TEXT 11:
Každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni v každém ohledu kráčejí po Mé cestě, synu Pṛthy.
TEXT 11:
Jeg belønner alle i forhold til deres overgivelse til Mig. Alle følger Min vej i alle henseender, O Pṛthās søn.
TEXT 12:
Lidé zde touží uspět v činnostech prováděných s touhou po jejich plodech, a proto uctívají polobohy. Výsledky plodonosné práce přicházejí v tomto světě vskutku rychle.
TEXT 12:
Mennesker i denne verden ønsker et godt resultat af deres frugtstræbende handlinger, og derfor tilbeder de halvguderne. I denne verden får mennesker selvfølgelig hurtigt resultater af deres frugtstræbende arbejde.
TEXT 13:
Podle tří kvalit hmotné přírody a práce, která je s nimi spojena, jsem vytvořil čtyři třídy lidské společnosti. A měl bys vědět, že ačkoliv jsem tvůrcem tohoto systému, přesto jakožto neměnný nic nekonám.
TEXT 13:
Ifølge den materielle naturs tre kvaliteter og det arbejde, der er forbundet med dem, har Jeg skabt menneskesamfundets fire inddelinger. Men selv om Jeg er skaberen af dette system, må du forstå, at Jeg ikke desto mindre er den, der ikke handler, for Jeg er uforanderlig.
TEXT 14:
Není žádná práce, která by Mě ovlivňovala, a také nedychtím po plodech jednání. Ten, kdo zná tuto pravdu o Mně, se také nezaplete do reakcí práce.
TEXT 14:
Der er intet arbejde, der påvirker Mig, og Jeg stræber heller ikke efter handlingernes frugter. Den, der forstår denne sandhed om Mig, bliver heller ikke viklet ind i arbejdets frugtstræbende reaktioner.
TEXT 15:
Všechny osvobozené duše v dávných dobách jednaly s tímto poznáním Mé transcendentální povahy. Proto bys je měl následovat a konat svou povinnost.
TEXT 15:
I fordums tid handlede alle befriede sjæle med denne forståelse af Min transcendentale natur. Derfor bør du følge i deres fodspor og gøre din pligt.
TEXT 16:
Dokonce i inteligentní osoby jsou zmateny, když mají rozhodnout, co je čin a co nečin. Nyní ti vysvětlím, co je čin; a s tímto poznáním budeš osvobozen od všeho neštěstí.
TEXT 16:
Selv de intelligente bliver forvirrede, når de skal afgøre, hvad der er handling, og hvad der er uvirksomhed. Nu skal Jeg forklare for dig, hvad handling er, så du ved at vide dette vil blive befriet for al modgang i livet.
TEXT 17:
Spletitostem činu je velice těžké porozumět. Proto je třeba dobře vědět, co je čin, co je zakázaný čin a co je nečin.
TEXT 17:
Det er meget svært at forstå de indviklede detaljer omkring handling. Derfor bør man til fulde forstå, hvad handling er, hvad forbudt handling er, og hvad uvirksomhed er.
TEXT 18:
Ten, kdo v činu vidí nečin a v nečinu čin, je mezi lidmi inteligentní, a třebaže se věnuje nejrůznějším činnostem, setrvává v transcendentálním postavení.
TEXT 18:
Den, der ser uvirksomhed i handling og handling i uvirksomhed, er intelligent blandt mennesker, og han er i den transcendentale position, selv om han er beskæftiget med alle mulige ting.
TEXT 19:
Člověk, jehož veškeré snahy jsou prosté touhy po smyslovém požitku, je tím, kdo zná vše. Mudrci ho nazývají konatelem, jehož reakce za práci spálil oheň dokonalého poznání.
TEXT 19:
Den, hvis samtlige bestræbelser er uden begær efter sansetilfredsstillelse, må anses for at have fuldstændig viden. Vismændene kalder ham for en arbejder, for hvem handlingernes reaktioner er blevet brændt op i bålet af perfekt viden.
TEXT 20:
Jak se zříká veškeré připoutanosti k výsledkům svých činností a je vždy spokojen a na nikom nezávisí, nekoná žádnou plodonosnou práci, přestože je zaměstnán nejrůznějšími projekty.
TEXT 20:
Fordi han har forsaget enhver tilknytning til resultaterne af sine handlinger og altid er tilfreds og uafhængig, udfører han ingen frugtstræbende handlinger, skønt han er beskæftiget med alle mulige ting.
TEXT 21:
Takový znalý člověk jedná s dokonale ovládnutou myslí a inteligencí, zříká se veškerého pocitu vlastnictví svého majetku a pracuje pouze pro zajištění nejnutnějších životních potřeb. Když takto jedná, neovlivňují ho reakce za hříšnou činnost.
TEXT 21:
Et sådant forstandigt menneske handler med sindet og intelligensen under fuldstændig kontrol, opgiver enhver form for ejerfornemmelse over sine besiddelser og arbejder kun for livets absolutte fornødenheder. Ved at handle på denne måde bliver man ikke påvirket af syndige reaktioner.
TEXT 22:
Ten, kdo je spokojený s tím, co přijde samo od sebe, nedotčen dvojností, prostý závisti a ve stejném rozpoložení při úspěchu i neúspěchu, není nikdy zapleten, přestože jedná.
TEXT 22:
Den, der er tilfreds med det, der kommer af sig selv, som er fri for dualitet og uden misundelse, og som bevarer ligevægten i både medgang og modgang, vil aldrig blive viklet ind, selv om han handler.
TEXT 23:
Práce toho, kdo není ovlivněný kvalitami hmotné přírody a setrvává plně na úrovni transcendentálního poznání, se zcela rozptýlí do transcendence.
TEXT 23:
Det arbejde, der gøres af et menneske, der ikke er knyttet til den materielle naturs kvaliteter, men er helt situeret i transcendental viden, opgår fuldstændigt i transcendensen.
TEXT 24:
Ten, kdo je plně pohroužen v jednání s vědomím Kṛṣṇy, určitě dosáhne duchovního království díky svému dokonalému přispění duchovním činnostem, při nichž je přijímání absolutní a to, co je obětováno, je stejné duchovní povahy.
TEXT 24:
En person, der er helt absorberet i Kṛṣṇa-bevidsthed, kan være sikker på at opnå det åndelige rige på grund af sit fulde bidrag til åndelige aktiviteter, hvor fuldbyrdelsen er absolut, og det, der bliver ofret, er af samme åndelige natur.
TEXT 25:
Někteří yogīni přinášením různých obětí dokonale uctívají polobohy a jiní přinášejí oběti do ohně Nejvyššího Brahmanu.
TEXT 25:
Nogle yogīer dyrker halvguderne perfekt ved at bringe dem forskellige ofre, og andre frembærer ofringer i den Højeste Brahmans ild.
TEXT 26:
Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů.
TEXT 26:
Nogle [de uforfalskede brahmacārīer] ofrer hørelsen og sanserne i det beherskede sinds ild, og andre [de regulerede husholdere] ofrer sanseobjekterne i sansernes ild.
TEXT 27:
Jiní, kteří chtějí dosáhnout seberealizace ovládáním mysli a smyslů, věnují činnosti všech smyslů a dechu života jako obětiny ohni ovládané mysli.
TEXT 27:
Andre, der er interesseret i at opnå selverkendelse ved at beherske sindet og sanserne, frembærer alle sansernes og livsluftens funktioner som offergaver i det beherskede sinds ild.
TEXT 28:
Někteří jsou poté, co složili striktní sliby, osvíceni obětováním svého vlastnictví a jiní zase podstupováním přísné askeze, osmistupňovou yogou nebo studiem Ved, kterým usilují o pokrok v transcendentálním poznání.
TEXT 28:
Efter at have aflagt strenge løfter bliver nogle oplyste ved at give afkald på deres besiddelser og andre ved at udføre streng askese, ved at praktisere det ottefoldige mystiske yoga-system eller ved at studere Vedaerne for at gøre fremskridt i transcendental viden.
TEXT 29:
Další, kteří tíhnou k procesu zastavení dechu, aby mohli setrvávat v tranzu, obětují pohyb vycházejícího dechu do vcházejícího a vcházejícího dechu do vycházejícího, a tak nakonec zůstanou v tranzu poté, co zastavili veškeré dýchání. Jiní přestávají jíst a obětují vycházející dech do něho samotného.
TEXT 29:
Andre, der er tiltrukket til at beherske åndedrættet for at kunne forblive i trance, praktiserer ved at ofre det udadgående åndedræts bevægelse i det indadgående og det indadgående åndedræt i det udadgående for endelig til sidst at forblive i trance og ophøre med al vejrtrækning. Andre indskrænker deres indtagelse af føde og frembærer det udadgående åndedræt tilbage i sig selv som et offer.
TEXT 30:
Všichni tito obětující, kteří znají smysl oběti, jsou postupně očištěni od reakcí za hříšné činy a po ochutnání nektaru výsledků obětí spějí do svrchované, věčné říše.
TEXT 30:
Alle disse udøvere, der kender formålet med offerhandlinger, bliver renset for syndige reaktioner, og fordi de har smagt det nektariske resultat af sådanne offerhandlinger, stiger de opad mod den højeste åndelige sfære.
TEXT 31:
Ó nejlepší z kuruovské dynastie, bez oběti nelze nikdy žít šťastně na této planetě či v tomto životě — a což potom v příštím?
TEXT 31:
O du Kuru-dynastiets bedste, uden offer kan man aldrig leve lykkeligt på hverken denne planet eller i dette liv for slet ikke at tale om det næste.
TEXT 32:
Všechny tyto druhy obětí jsou schváleny Vedami a všechny vznikají z různých druhů jednání. Budeš-li je jako takové znát, dosáhneš osvobození.
TEXT 32:
Alle disse forskellige former for offerhandling er godkendte af Vedaerne, og alle udspringer de af forskellige former for arbejde. Ved at kende dem som sådan vil du blive befriet.
TEXT 33:
Ó hubiteli nepřátel, oběť konaná s poznáním je lepší než pouhá oběť hmotného vlastnictví. Všechny oběti činností koneckonců vrcholí v transcendentálním poznání, synu Pṛthy.
TEXT 33:
O du fjendens tugter, det offer, der gøres med viden, er bedre end den blotte ofring af materielle besiddelser. Når alt kommer til alt, N kulminerer ethvert handlingsoffer i transcendental viden, O Pṛthās søn.
TEXT 34:
Snaž se poznat pravdu tak, že se obrátíš na duchovního učitele. Pokorně se ho dotazuj a služ mu. Osoby, které znají vlastní já, ti mohou předat poznání, jelikož vidí pravdu.
TEXT 34:
Forsøg at lære sandheden at kende ved at opsøge en åndelig mester. Udspørg ham ydmygt og tjen ham. De selvrealiserede sjæle kan bibringe dig viden, for de har set sandheden.
TEXT 35:
Až od duše znající vlastní já obdržíš skutečné poznání, již nikdy nepoklesneš do takové iluze, neboť díky němu uvidíš, že všechny živé bytosti nejsou ničím jiným než částí Nejvyššího — že jsou Moje.
TEXT 35:
Efter at have fået virkelig viden fra en selvrealiseret sjæl vil du aldrig mere falde under for en sådan illusion, for gennem denne viden vil du forstå, at alle levende væsener ikke er andet end dele af den Højeste, eller at de med andre ord er Mine.
TEXT 36:
Když jsi na lodi transcendentálního poznání, budeš schopen překonat oceán utrpení, i kdybys byl pokládán za nejhříšnějšího ze všech hříšníků.
TEXT 36:
Selv hvis du anses for at være den syndigste af alle syndere, vil du kunne krydse over lidelsernes ocean, når du befinder dig i den transcendentale videns båd.
TEXT 37:
Ó Arjuno, tak jako planoucí oheň mění palivové dříví v popel, oheň poznání spaluje na popel všechny reakce za hmotné jednání.
TEXT 37:
Ligesom et flammende bål forvandler brænde til aske, brænder kundskabens ild alle reaktioner på materielle handlinger til aske, O Arjuna.
TEXT 38:
V tomto světě není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Je to zralý plod veškeré mystiky a ten, kdo dosáhl ve vykonávání oddané služby zralosti, se posléze těší z tohoto poznání ve svém nitru.
TEXT 38:
I denne verden er der intet så ophøjet og rent som transcendental viden. En sådan viden er den modne frugt af al mystik. Og når tiden er inde, nyder den, der er fuldendt i praktiseringen af hengiven tjeneste, denne viden inde i sig selv.
TEXT 39:
Člověk vyznačující se vírou, který je oddán transcendentálnímu poznání a ovládá své smysly, je způsobilý tohoto poznání nabýt; a jakmile toho dosáhne, rychle pozná nejvyšší duchovní klid a mír.
TEXT 39:
En person, der med tro har viet sit liv til transcendental viden, og som betvinger sine sanser, er kvalificeret til at få denne viden, og efter at have fået den opnår han inden længe den højeste åndelige fred.
TEXT 40:
Avšak nevědomí a nevěřící jedinci, kteří berou v pochybnost zjevená písma, vědomí Boha nedosáhnou — očekává je pád. Pochybující duši nečeká štěstí ani v tomto světě, ani v příštím.
TEXT 40:
Men uvidende og troløse personer, der betvivler de åbenbarede skrifter, opnår ikke Gudsbevidsthed; de falder ned. For den tvivlende sjæl er der ingen lykke i hverken denne verden eller den næste.
TEXT 41:
Ten, kdo jedná formou oddané služby, kdy se zříká plodů svých činností, a jehož pochyby byly zničeny transcendentálním poznáním, skutečně setrvává na úrovni vlastního já. Tak není poután reakcemi za své činy, uchvatiteli bohatství.
TEXT 41:
Den, der handler i hengiven tjeneste og forsager frugterne af sine handlinger, og hvis tvivl er blevet tilintetgjort af transcendental viden, hviler helt i selvet. Han er således ikke bundet af sit arbejdes reaktioner, O vinder af rigdomme.
TEXT 42:
Proto je nutné utnout pochyby, jež z nevědomosti vyvstaly v tvém srdci, zbraní poznání. Vyzbrojen yogou, vstaň a bojuj, Bhārato.
TEXT 42:
Derfor bør den tvivl, der er opstået i dit hjerte på grund af uvidenhed, nedsables med kundskabens våben. Bevæbnet med yoga, O Bhārata, rejs dig og kæmp.