TEXT 7

Verš

Tekstas

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

Synonyma

Synonyms

yadā yadā — kdykoliv a kdekoliv; hi — jistě; dharmasya — náboženství; glāniḥ — narušení; bhavati — projevuje se; bhārata — ó potomku Bharaty; abhyutthānam — převaha; adharmasya — bezbožnosti; tadā — tehdy; ātmānam — sebe; sṛjāmi — projevuji; aham — Já.

yadā yadā — kai tik kur; hi — tikrai; dharmasya — religijos; glāniḥ — nukrypimai; bhavati — pasireiškia; bhārata — o Bharatos aini; abhyutthānam — vyravimas; adharmasya — bedievybės; tadā — tada; ātmānam — savo „aš“; sṛjāmi — parodau; aham — Aš.

Překlad

Translation

Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, v té době osobně sestupuji.

Kai tik religija kur nors ima nykti ir įsivyrauja bedievybė, Aš nužengiu Pats, o Bharatos aini.

Význam

Purport

Důležité je zde slovo sṛjāmi. Nemůže být použito ve smyslu stvoření, protože — podle předchozího verše — Pánovo tělo (či podoba) není stvořeno, jelikož všechny Jeho podoby existují věčně. Proto sṛjāmi znamená, že se Pán objevuje takový, jaký je. I když přichází podle časového plánu — jednou v Brahmově dni, na konci Dvāpara-yugy dvacátého osmého věku sedmého Manua — není tímto a podobnými pravidly vázán, neboť má naprostou svobodu jednat mnoha způsoby, jak On sám chce. Zjevuje se tedy ze své vlastní vůle, kdykoliv převládá bezbožnost a vytrácí se pravé náboženství. Zásady náboženství jsou stanoveny ve Vedách, a jakmile někdo védská pravidla náležitě nedodržuje, stává se bezbožným. V Bhāgavatamu stojí, že tyto zásady jsou zákony Pána. Jedině Pán může vytvořit systém náboženství. Je rovněž uznávanou skutečností, že Vedy původně sdělil samotný Pán Brahmovi, z nitra jeho srdce. Zásady dharmy neboli náboženství jsou tedy přímé pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství (dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam). Setkáváme se s nimi v průběhu celé Bhagavad-gīty. Účelem Ved je nastolit náboženské zásady podle pokynu Nejvyššího Pána, který na konci Gīty přímo stanovuje, že nejvyšší zásadou náboženství je odevzdat se pouze Jemu; nic víc. Védské zásady pobízejí každého na cestě k úplnému odevzdání se Pánu, a kdykoliv démonské osoby tento systém narušují, Pán přichází. Z Bhāgavatamu se dozvídáme, že Pán Buddha je inkarnací Kṛṣṇy a přišel v době, kdy bujel materialismus, který se materialisté snažili ospravedlnit autoritou Ved. Ve Vedách jsou určitá omezovací pravidla týkající se obětí zvířat za jistými účely, ale v té době lidé s démonskými sklony obětovali zvířata, aniž by vůbec přihlíželi k védským zásadám. Pán Buddha se zjevil, aby toto nesmyslné jednání ukončil a nastolil védské zásady nenásilí. Každý avatāra neboli inkarnace Pána má určité poslání a všichni jsou popisováni ve zjevených písmech. Nikdo nemá být přijímán jako avatāra, pokud se o něm písma nezmiňují. Není pravda, že Pán se zjevuje pouze v Indii. Může se objevit kdekoliv, a kdykoliv si to přeje. V každé inkarnaci říká o náboženství tolik, kolik jsou příslušní lidé v jejich situaci schopni pochopit. Poslání je však stále stejné — vést lidi k vědomí Boha a poslušnosti náboženských zásad. Někdy Pán sestupuje osobně a jindy posílá svého pravého zástupce coby svého syna či služebníka, nebo přichází sám v nějaké skryté podobě.

KOMENTARAS: Posme didelė reikšmė tenka žodžiui sṛjāmi. Sṛjāmi negali būti vartojamas reikšme „kūrimas“, nes ankstesnis posmas nurodo, kad Viešpaties pavidalas, t.y. kūnas, nėra kuriamas ir kad visi Jo pavidalai egzistuoja amžinai. Todėl sṛjāmi nurodo, kad Viešpats apsireiškia toks, koks Jis yra. Nors Viešpats nužengia į žemę numatytu laiku, kartą į Brahmos dieną, septintojo Manu dvidešimt aštuntą epochą, Dvāpara- yugos pabaigoje, Jis neįpareigotas laikytis šių taisyklių, nes yra visiškai laisvas ir gali elgtis kaip tinkamas. Tad Jis pasirodo Savo Paties valia, kai tik pasaulyje įsivyrauja bedievybė ir nyksta tikroji religija. Religijos principus nustato Vedos, ir Vedų taisyklių deramai nesilaikantis žmogus tampa bedieviu. Bhāgavatam tvirtinama, jog religijos principai – tai Viešpaties įstatymai. Tiktai Viešpats gali sukurti religijos sistemą. Be to laikoma, kad kūrimo pradžioje Pats Viešpats perdavė Vedas Brahmai per širdį. Vadinasi dharmos, arba religijos, principai – tai tiesioginiai Aukščiausiojo Dievo Asmens nurodymai (dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇitām). Šie principai labai aiškiai apibūdinti „Bhagavad-gītoje“. Vedų tikslas – įgyvendinti Aukščiausiojo Viešpaties nurodytus principus, o Jis Pats Gītos pabaigoje liepia atsiduoti tiktai Jam ir niekam kitam, nes toks yra aukščiausiasis religijos principas. Vedų principai skatina visiškai atsiduoti Viešpačiui; kai juos įgyvendinti kliudo demoniški asmenys, apsireiškia Viešpats. Iš Bhāgavatam sužinome, jog Viešpats Buddha – tai Kṛṣṇos inkarnacija, kuri pasirodė tuo metu, kai pasaulyje sparčiai plito materializmas ir kai materialistai siekė savo tikslų dangstydamiesi Vedų autoritetu. Nors Vedų taisyklės ribojo gyvulių aukojimą, tačiau demoniškų polinkių žmonės, juos aukodami, nesilaikė draudimų. Viešpats Buddha nužengė, kad sustabdytų tuos beprotiškus veiksmus ir įgyvendintų Vedose nurodytą prievartos nenaudojimo principą. Todėl kiekviena be išimties avatāra, Viešpaties inkarnacija, turi savo misiją. Visos avatāros apibūdintos apreikštuose raštuose, todėl niekam nevalia vadintis avatāra, jeigu jo nepripažįsta šventraščiai. Neteisinga manyti, jog Viešpats nužengia tik į Indiją. Jis gali pasirodyti bet kur ir bet kada, kai tik to panori. Nužengęs Jis kiekvienąsyk kalba religijos klausimais tiek, kiek tomis aplinkybėmis pajėgia suvokti to meto žmonės. Bet Jo misijos tikslas visada vienas – vesti žmones į Dievo sąmonę, mokyti juos paklusnumo religijos principams. Kartais Jis nužengia Pats, o kartais atsiunčia Savo bona fide atstovą kaip Savo sūnų ar tarną, arba pasirodo Pats, prisidengęs kokiu nors pavidalu.

Zásady Bhagavad-gīty byly vysvětleny Arjunovi — a přirozeně i dalším vznešeným osobám — protože byl ve srovnání s obyčejnými lidmi v jiných částech světa vysoce pokročilý. To, že dvě a dvě jsou čtyři, je matematické pravidlo, které platí jak pro začínajícího počtáře, tak i ve vyšších třídách — přesto však existuje vyšší a nižší matematika. Pán učí ve všech inkarnacích stejné zásady, ale ty se za různých okolností zdají být na vyšší či nižší úrovni. Jak bude vysvětleno později, vyšší náboženské zásady začínají s přijetím čtyř tříd a čtyř stavů společenského života. Posláním inkarnací je probouzet všude vědomí Kṛṣṇy. Za různých okolností je toto vědomí buď projevené, nebo neprojevené.

„Bhagavad-gītos“ tiesos buvo išdėstytos Arjunai, o per jį – kitoms iškilnioms asmenybėms, nes dvasiškai Arjuna buvo toliau pažengęs už įprastus žmones, gyvenančius kitose pasaulio dalyse. Du plius du lygu keturi – veiksmas teisingas ir aritmetikoje, ir aukštojoje matematikoje. Vis dėlto egzistuoja ne tik paprasta aritmetika, bet ir aukštoji matematika. Todėl visomis Savo inkarnacijomis Viešpats moko tų pačių tiesų, bet, pagal aplinkybes, jos būna pateikiamos aukštesniu arba žemesniu lygiu. Toliau bus paaiškinta, kad aukštesnių religijos principų pradedama laikytis įvedus socialinio gyvenimo keturių luomų ir keturių statusų sistemą. Tikrasis visų inkarnacijų tikslas – visur atgaivinti Kṛṣṇos sąmonę. O ar ta sąmonė pasireikš, ar nepasireikš – priklausys tik nuo aplinkybių.