Skip to main content

TEXT 4

TEXT 4

Verš

Tekst

arjuna uvāca
aparaṁ bhavato janma
paraṁ janma vivasvataḥ
katham etad vijānīyāṁ
tvam ādau proktavān iti
arjuna uvāca
aparaṁ bhavato janma
paraṁ janma vivasvataḥ
katham etad vijānīyāṁ
tvam ādau proktavān iti

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; aparam — mladší; bhavataḥ — Tvé; janma — zrození; param — vyšší; janma — zrození; vivasvataḥ — boha Slunce; katham — jak; etat — toto; vijānīyām — mám pochopit; tvam — Ty; ādau — na počátku; proktavān — učil jsi; iti — takto.

arjunaḥ uvāca — Arjuna ütles; aparam — noorem; bhavataḥ — Sinu; janma — sünd; param — kõrgemalseisev; janma — sünd; vivasvataḥ — päikesejumala; katham — kuidas; etat — seda; vijānīyām — ma mõistan; tvam — Sina; ādau — algul; proktavān — juhendasid; iti — niiviisi.

Překlad

Translation

Arjuna řekl: Bůh Slunce Vivasvān je starší než Ty. Jak mám pochopit, že jsi ho na počátku učil tuto vědu?

Arjuna ütles: Päikesejumal Vivasvān sündis varem kui Sina. Kuidas pean ma siis mõistma Sinu ütlust, et Sina õpetasid talle seda teadust aegade alguses?

Význam

Purport

Arjuna je uznávaný oddaný Pána — jak by tedy mohl nedůvěřovat Kṛṣṇovým slovům? Ve skutečností se Arjuna neptá kvůli sobě, ale kvůli těm, kteří nevěří v Nejvyšší Osobnost Božství, tedy kvůli démonům, kterým se nelíbí představa, že by měli Kṛṣṇu přijmout za Nejvyššího Pána. Pouze kvůli nim klade Arjuna tuto otázku, jako kdyby si sám nebyl vědom svrchovanosti Osobnosti Božství, Kṛṣṇy. Jak se ukáže v desáté kapitole, Arjuna velmi dobře věděl, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, zdroj všeho a vrchol transcendence. Kṛṣṇa se ovšem také zjevil coby syn Devakī na této Zemi. Jak je možné, že zůstával toutéž Nejvyšší Osobností Božství, věčnou původní osobou, je pro obyčejného člověka velmi obtížné pochopit. Pro objasnění položil Arjuna Kṛṣṇovi svou otázku, aby vše mohl autoritativně vysvětlit sám Pán. Kṛṣṇu uznává za nejvyšší autoritu celý svět — nejen v současnosti, ale již od nepaměti — a pouze démoni Ho odmítají jako takového přijmout. Jelikož je tedy Kṛṣṇa všemi uznávanou autoritou, Arjuna se Ho takto zeptal, aby se Kṛṣṇa sám představil v pravém světle — místo toho, aby Ho popisovali démoni, kteří se Ho vždy snaží vylíčit zkresleně; tak, jak je to pochopitelné pro ně samotné a jejich následovníky. Je nezbytné, aby každý ve svém vlastním zájmu znal vědu o Kṛṣṇovi. Když tedy o sobě hovoří sám Kṛṣṇa, je to příznivé pro všechny světy. Démonům mohou taková vysvětlení od samotného Kṛṣṇy připadat podivná, protože vždy zkoumají Kṛṣṇu ze svého vlastního hlediska, ale ti, kdo jsou Mu oddáni, výroky o Kṛṣṇovi pronesené Jím samotným srdečně vítají. Oddaní budou tyto Kṛṣṇovy autoritativní výroky vždy ctít, protože se o Něm neustále chtějí dozvídat víc a víc. Ateisté, kteří Kṛṣṇu považují za obyčejného člověka, se tak mohou dozvědět, že Kṛṣṇa je nadlidská osoba, je věčnou podobou blaženosti a poznání (sac-cid-ānanda-vigraha), je transcendentální a stojí nad panstvím kvalit hmotné přírody a času a prostoru. U oddaného Kṛṣṇy, jako je Arjuna, samozřejmě nepřipadá v úvahu jakékoliv mylné pochopení Kṛṣṇova transcendentálního postavení. To, že Arjuna klade Pánovi tuto otázku, je jednoduše snaha oddaného pokořit ateistický postoj těch, kteří Kṛṣṇu považují za obyčejnou lidskou bytost, podléhající vlivu kvalit hmotné přírody.

Arjunat tunnistatakse Jumala pühendununa. Kuidas aga saab ta siis Jumala sõnu mitte uskuda? Tegelikult ei esita Arjuna seda küsimust mitte enese huvides, vaid nende jaoks, kes ei usu Jumala Kõrgeimat Isiksust, ning deemonite jaoks, kellele ei meeldi mõte Kṛṣṇast kui Jumala Kõrgeimast Isiksusest. Nende jaoks küsib Arjuna selle küsimuse, tehes seda nii nagu ta ise ei mõistaks Jumala Isiksuse, Kṛṣṇa olemust. Kümnendas peatükis ilmneb, et Arjuna teadis väga hästi, et Kṛṣṇa on Jumala Kõrgeim Isiksus, kõige algne allikas ja transtsendentsuse kõrgeim aspekt. Loomulikult oli Kṛṣṇa siin maailmas ka Devakī pojana. Tavalisel inimesel on väga raske mõista, kuidas sai Kṛṣṇa jääda samal ajal Jumala Kõrgeimaks Isiksuseks, igaveseks algseks isikuks. Seetõttu esitas Arjuna küsimuse selle asjaolu kohta Kṛṣṇale nii, et Kṛṣṇa Ise saaks anda autoriteetse selgituse. Seda, et Kṛṣṇa on kõrgeim autoriteet, tunnistatakse kogu maailmas, ning mitte ainult käesoleval hetkel, vaid juba mäletamatutest aegadest peale. Ainult deemonid eiravad seda fakti. Kuna Kṛṣṇa on kõigi poolt tunnistatud autoriteet, asetab Arjuna Tema ette küsimuse nii, et Kṛṣṇa saaks kirjeldada End Ise ning et kellelgi poleks vaja tugineda deemonite poolt antud kirjeldustele, mis moonutavad Teda neile ja nende järgijatele sobival viisil. Kṛṣṇat selgitava teaduse uurimine on igaühe enese huvides. Kui Kṛṣṇa Ise räägib Endast, siis toob see kasu kõikidele maailmadele. Deemonitele võivad need kirjeldused tunduda küll kummalistena, kuna nad lähtuvad Kṛṣṇa uurimisel alati omaenese vaatepunktist, aga pühendunud on südamest tänulikud kõige Kṛṣṇa poolt öeldu eest. Pühendunud on alati tänulikud igasuguse Kṛṣṇast kõneleva autoriteetse informatsiooni eest, sest nad tahavad alati Kṛṣṇast üha enam ja enam teada saada. Ateistid, kes peavad Kṛṣṇat tavaliseks inimeseks, võivad selle informatsiooni läbi jõuda lõpuks arusaamisele, et Kṛṣṇa on üleinimlik, et Ta on sac-cid-ānanda-vigraha – õndsuse ja teadmiste igavene kehastus, et Ta on transtsendentaalne ning et Ta on kõrgemalseisev nii kõikide materiaalse looduse guṇade kui ka aja ja ruumi mõju suhtes. Kṛṣṇa pühendunu, nagu näiteks Arjuna, on kahtlemata kõikidest Kṛṣṇa transtsendentaalse positsiooni vääritikäsitlejatest kõrgemas positsioonis. Arjuna küsimuse selline asetus Jumala ette tulenes lihtsalt pühendunu püüdest astuda vastu ateistlikele seisukohtadele, mille kohaselt Kṛṣṇat peetakse tavaliseks inimeseks, kes allub materiaalse looduse guṇade mõjule.