TEXT 4

Verš

Tekst

arjuna uvāca
aparaṁ bhavato janma
paraṁ janma vivasvataḥ
katham etad vijānīyāṁ
tvam ādau proktavān iti

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; aparam — mladší; bhavataḥ — Tvé; janma — zrození; param — vyšší; janma — zrození; vivasvataḥ — boha Slunce; katham — jak; etat — toto; vijānīyām — mám pochopit; tvam — Ty; ādau — na počátku; proktavān — učil jsi; iti — takto.

arjunaḥ uvāca — Arjuna sagde; aparam — yngre; bhavataḥ — Din; janma — fødsel; param — ældre; janma — fødsel; vivasvataḥ — solgudens; katham — hvordan; etat — dette; vijānīyām — skal jeg forstå; tvam — Du; ādau — i begyndelsen; proktavān — instruerede; iti — således.

Překlad

Translation

Arjuna řekl: Bůh Slunce Vivasvān je starší než Ty. Jak mám pochopit, že jsi ho na počátku učil tuto vědu?

Arjuna sagde: Solguden Vivasvān blev født længe før Dig. Hvordan skal jeg kunne forstå, at Du i begyndelsen underviste ham i denne videnskab?

Význam

Purport

Arjuna je uznávaný oddaný Pána — jak by tedy mohl nedůvěřovat Kṛṣṇovým slovům? Ve skutečností se Arjuna neptá kvůli sobě, ale kvůli těm, kteří nevěří v Nejvyšší Osobnost Božství, tedy kvůli démonům, kterým se nelíbí představa, že by měli Kṛṣṇu přijmout za Nejvyššího Pána. Pouze kvůli nim klade Arjuna tuto otázku, jako kdyby si sám nebyl vědom svrchovanosti Osobnosti Božství, Kṛṣṇy. Jak se ukáže v desáté kapitole, Arjuna velmi dobře věděl, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, zdroj všeho a vrchol transcendence. Kṛṣṇa se ovšem také zjevil coby syn Devakī na této Zemi. Jak je možné, že zůstával toutéž Nejvyšší Osobností Božství, věčnou původní osobou, je pro obyčejného člověka velmi obtížné pochopit. Pro objasnění položil Arjuna Kṛṣṇovi svou otázku, aby vše mohl autoritativně vysvětlit sám Pán. Kṛṣṇu uznává za nejvyšší autoritu celý svět — nejen v současnosti, ale již od nepaměti — a pouze démoni Ho odmítají jako takového přijmout. Jelikož je tedy Kṛṣṇa všemi uznávanou autoritou, Arjuna se Ho takto zeptal, aby se Kṛṣṇa sám představil v pravém světle — místo toho, aby Ho popisovali démoni, kteří se Ho vždy snaží vylíčit zkresleně; tak, jak je to pochopitelné pro ně samotné a jejich následovníky. Je nezbytné, aby každý ve svém vlastním zájmu znal vědu o Kṛṣṇovi. Když tedy o sobě hovoří sám Kṛṣṇa, je to příznivé pro všechny světy. Démonům mohou taková vysvětlení od samotného Kṛṣṇy připadat podivná, protože vždy zkoumají Kṛṣṇu ze svého vlastního hlediska, ale ti, kdo jsou Mu oddáni, výroky o Kṛṣṇovi pronesené Jím samotným srdečně vítají. Oddaní budou tyto Kṛṣṇovy autoritativní výroky vždy ctít, protože se o Něm neustále chtějí dozvídat víc a víc. Ateisté, kteří Kṛṣṇu považují za obyčejného člověka, se tak mohou dozvědět, že Kṛṣṇa je nadlidská osoba, je věčnou podobou blaženosti a poznání (sac-cid-ānanda-vigraha), je transcendentální a stojí nad panstvím kvalit hmotné přírody a času a prostoru. U oddaného Kṛṣṇy, jako je Arjuna, samozřejmě nepřipadá v úvahu jakékoliv mylné pochopení Kṛṣṇova transcendentálního postavení. To, že Arjuna klade Pánovi tuto otázku, je jednoduše snaha oddaného pokořit ateistický postoj těch, kteří Kṛṣṇu považují za obyčejnou lidskou bytost, podléhající vlivu kvalit hmotné přírody.

FORKLARING: Arjuna er en anerkendt hengiven af Herren, så hvordan kunne han ikke tro på Kṛṣṇas ord? Faktum er, at Arjuna ikke spurgte for sin egen skyld, men for dem, der ikke tror på Guddommens Højeste Personlighed, eller af hensyn til dæmonerne, der ikke bryder sig om, at Kṛṣṇa skal accepteres som Guddommens Højeste Personlighed. Arjuna spurgte udelukkende for deres skyld, som om han ikke selv kendte til Guddommens Personlighed, Kṛṣṇa. Som det vil fremgå af kapitel 10, vidste Arjuna udmærket godt, at Kṛṣṇa er Guddommens Højeste Personlighed, ophav til alting og det endelige ord i transcendensen. Kṛṣṇa åbenbarede Sig selvfølgelig også på denne jord som Devakīs søn, og hvordan Kṛṣṇa alligevel forblev den samme Guddommens Højeste Personlighed, den evige oprindelige person, har et almindeligt menneske meget svært ved at forstå. For at få dette punkt uddybet stillede Arjuna dette spørgsmål til Kṛṣṇa, så Han Selv kunne besvare det autoritativt. At Kṛṣṇa er den højeste autoritet, accepteres af hele verden ikke bare nu, men lige siden tidernes morgen er Han blevet anerkendt som så, og kun dæmonerne nægter at tro på Ham. Hvorom alt er, stillede Arjuna Kṛṣṇa dette spørgsmål, eftersom Han er den højeste autoritet og er anerkendt af alle, så Kṛṣṇa kunne beskrive Sig Selv frem for at blive skildret af dæmonerne, der altid prøver at fordreje Ham på en måde, der er forståelig for dæmonerne og deres tilhængere. Alle har brug for at forstå videnskaben om Kṛṣṇa for deres egen skyld. Når Kṛṣṇa taler om Sig Selv, er det derfor lykkebringende for alle verdener. Disse forklaringer fra Kṛṣṇa Selv virker måske underlige på dæmonerne, for de studerer kun Kṛṣṇa fra deres egen synsvinkel, men de hengivne byder med glæde Kṛṣṇas udtalelser velkomne, når de kommer fra Kṛṣṇa Selv. De hengivne priser altid sådanne autoritative udtalelser fra Kṛṣṇa, for hengivne er hele tiden ivrige efter at vide mere og mere om Ham. Ateisterne, der betragter Kṛṣṇa som et almindeligt menneske, kan på denne måde lære, at Kṛṣṇa er overmenneskelig, at Han er sac-cid-ānanda-vigraha, den evige form af lyksalighed og viden, at Han er transcendental, og at Han er hævet over indflydelsen fra den materielle naturs kvaliteter såvel som over tid og rum. En Kṛṣṇa-hengiven som Arjuna har utvivlsomt lagt enhver misforståelse af Kṛṣṇas transcendentale position bag sig, så når Arjuna stiller Herren dette spørgsmål, er det blot den hengivnes forsøg på at imødegå den ateistiske holdning hos personer, der anser Kṛṣṇa for at være et almindeligt menneske, der er underlagt den materielle naturs kvaliteter.