Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola čtvrtá

TEXT 38

TEXT 38

Verš

Tekst

na hi jñānena sadṛśaṁ
pavitram iha vidyate
tat svayaṁ yoga-saṁsiddhaḥ
kālenātmani vindati
na hi jñānena sadṛśaṁ
pavitram iha vidyate
tat svayaṁ yoga-saṁsiddhaḥ
kālenātmani vindati

Synonyma

Synoniemen

na — nic; hi — jistě; jñānena — s poznáním; sadṛśam — ve srovnání; pavitram — posvěcené; iha — v tomto světě; vidyate — existuje; tat — to; svayam — sám; yoga — v oddanosti; saṁsiddhaḥ — ten, kdo dosáhl zralosti; kālena — časem; ātmani — v sobě; vindati — užívá si.

na — niets; hi — zeker; jñānena — met kennis; sadṛśam — in vergelijking; pavitram — geheiligd; iha — in deze wereld; vidyate — bestaat; tat — dat; svayam — zichzelf; yoga — met devotie; saṁsiddhaḥ — hij die volgroeid is; kālena — in de loop der tijd; ātmani — in zichzelf; vindati — geniet.

Překlad

Vertaling

V tomto světě není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Je to zralý plod veškeré mystiky a ten, kdo dosáhl ve vykonávání oddané služby zralosti, se posléze těší z tohoto poznání ve svém nitru.

In deze wereld is er niets zo verheven en zuiver als transcendentale kennis. Zulke kennis is de rijpe vrucht van alle mystiek. En degene die volleerd is in het beoefenen van devotionele dienst, zal na verloop van tijd innerlijk plezier beleven aan deze kennis.

Význam

Betekenisverklaring

Když hovoříme o transcendentálním poznání, máme na mysli duchovní porozumění. V tomto smyslu tedy není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Nevědomost je příčinou naší spoutanosti a poznání je příčinou našeho osvobození. Toto transcendentální poznání je zralým plodem oddané služby, a když ho někdo trvale vlastní, nemusí hledat klid někde jinde, protože jej vychutnává ve svém nitru. Jinými slovy — toto poznání a klid vrcholí vědomím Kṛṣṇy. Takový je závěr Bhagavad-gīty.

Wanneer we spreken over transcendentale kennis dan bedoelen we daarmee het hebben van spiritueel begrip. Er bestaat niets zo verheven en zuiver als transcendentale kennis. Onwetendheid is de oorzaak van onze gebondenheid en kennis is de oorzaak van onze bevrijding. Deze kennis is de rijpe vrucht van devotionele dienst en wanneer iemand gegrond is in transcendentale kennis, hoeft hij nergens anders naar vrede te zoeken, omdat hij vrede in zichzelf ervaart. Met andere woorden, deze kennis en vrede bereiken hun hoogtepunt in Kṛṣṇa-bewustzijn. Dat is de eindconclusie van de Bhagavad-gītā.