TEXT 34

VERŠ 34

Verš

tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ

Synonyma

tat — to poznání o různých obětích; viddhi — snaž se pochopit; praṇipātena — tím, že se obrátíš na duchovního učitele; paripraśnena — pokornými dotazy; sevayā — prokazováním služby; upadekṣyanti — zasvětí; te — tebe; jñānam — do poznání; jñāninaḥ — znající vlastní já; tattva — pravdu; darśinaḥ — ti, kteří vidí.

tat — táto (znalosť rôznych obetí); viddhi — snaž sa pochopiť; praṇipātena — tým, že sa obrátiš na duchovného učiteľa; paripraśnena — pokorným pýtaním sa; sevayā — preukazovaním služby; upadekṣyanti — vnukne; te — tebe; jñānam — poznanie; jñāninaḥ — sebarealizovaná duša; tattva — pravdu; darśinaḥ — tí, ktorí uzreli.

Překlad

Snaž se poznat pravdu tak, že se obrátíš na duchovního učitele. Pokorně se ho dotazuj a služ mu. Osoby, které znají vlastní já, ti mohou předat poznání, jelikož vidí pravdu.

Obráť sa na duchovného učiteľa a uč sa od neho pravde. Pýtaj sa ho so všetkou pokorou a verne mu slúž. Sebarealizované duše ti môžu dať poznanie, lebo ony uzreli pravdu.

Význam

To, že cesta duchovní realizace je obtížná, je nade všechny pochyby. Śrī Kṛṣṇa proto radí, abychom se obrátili na pravého duchovního učitele patřícího k učednické posloupnosti, která pochází od samotného Pána. Nikdo nemůže být pravým duchovním učitelem, aniž by následoval tento princip, učednickou posloupnost. Pán je původní duchovní mistr a ten, kdo patří k učednické posloupnosti, může předat Pánovo poselství v původní podobě svému žákovi. Nikdo nemůže být duchovně realizovaný tím, že si vymyslel vlastní cestu, jak je to zvykem u pošetilých podvodníků. Bhāgavatam (6.3.19) učí: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam — cestu náboženství vytyčuje samotný Pán. Myšlenková spekulace či suché argumenty proto nikoho na správnou cestu přivést nemohou. Pokrok v duchovním životě nelze dělat ani nezávislým studiem knih poznání. Abychom nabyli poznání, musíme se obrátit na pravého duchovního učitele. Toho je třeba přijmout s úplnou odevzdaností a pokorně mu sloužit. Uspokojení duchovního učitele, který zná vlastní já, je tajemstvím pokroku v duchovním životě. Dotazy a pokora jsou tím správným spojením, umožňujícím duchovní porozumění; bez pokory a služby se dotazy kladené učenému duchovnímu učiteli minou účinkem. Žák musí být schopen obstát u zkoušky duchovního učitele, který mu požehná ryzím duchovním poznáním, když uvidí jeho opravdovou touhu. Jak slepé následování, tak absurdní otázky se v tomto verši odsuzují. Žák nemá duchovnímu učiteli jen pokorně naslouchat, ale musí od něho také prostřednictvím pokory, služby a dotazů získat pochopení všeho v pravém světle. Pravý duchovní učitel je k žákovi přirozeně velice laskavý, a pokud je žák pokorný a neustále připravený sloužit, výměna poznání a dotazů bude dokonalá.

Cesta k duchovnej realizácii je nepochybne ťažká. Śrī Kṛṣṇa nám preto radí, aby sme sa obrátili na pravého duchovného učiteľa, ktorý patrí do postupnosti duchovných učiteľov, začínajúcej samotným Kṛṣṇom. Nikto sa nemôže stať pravým duchovným učiteľom, ak nepatrí do učeníckej postupnosti. Śrī Kṛṣṇa je pôvodný duchovný učiteľ a iba človek zo učeníckej postupnosti môže odovzdať nezmenené posolstvo Najvyššieho Pána svojmu žiakovi. Nikto nemôže dosiahnuť duchovnú realizáciu podľa vlastnej metódy, ako to majú v móde dnešní hlúpi pokrytci. V Śrīmad-Bhāgavatame (6.3.19) sa hovorí: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam. „Cestu náboženstva zvestuje priamo Pán.“ Preto nám intelektuálne špekulácie, suché argumenty, ani nezávislé štúdium písiem nepomôžu k pokroku v duchovnom živote. Musíme sa obrátiť na pravého duchovného učiteľa, aby sme získali poznanie. Duchovného učiteľa by sme mali prijať s úplnou pokorou a mali by sme mu skromne a bez pýchy slúžiť ako prostí služobníci. Tajomstvo úspechu v duchovnom živote spočíva v uspokojení sebarealizovaného duchovného učiteľa. Kladenie otázok a pokora tvoria pravú kombináciu, ktorá vedie k duchovnému poznaniu. Ak človek nie je pokorný a úslužný, nebudú mať jeho otázky položené duchovnému učiteľovi žiadny účinok. Žiak musí byť pripravený zvládnuť skúšky duchovného učiteľa, ktorý ho automaticky požehná čistým duchovným poznaním, keď uvidí jeho vážny záujem. Tento verš zavrhuje slepé nasledovanie a tiež absurdné otázky. Nesmieme duchovného učiteľa len pozorne počúvať, ale učiť sa od neho aj pokornými otázkami a službou. Pravý duchovný učiteľ je k svojmu žiakovi prirodzene veľmi milý, a ak je žiak pokorný a vždy pripravený slúžiť, výmena otázok a odpovedí bude dokonalá.