Skip to main content

TEXT 34

TEXT 34

Verš

Texto

tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ
tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

tat — to poznání o různých obětích; viddhi — snaž se pochopit; praṇipātena — tím, že se obrátíš na duchovního učitele; paripraśnena — pokornými dotazy; sevayā — prokazováním služby; upadekṣyanti — zasvětí; te — tebe; jñānam — do poznání; jñāninaḥ — znající vlastní já; tattva — pravdu; darśinaḥ — ti, kteří vidí.

tat — ese conocimiento acerca de los diferentes sacrificios; viddhi — trata de entender; praṇipātena — acudiendo a un maestro espiritual; paripraśnena — mediante preguntas sumisas; sevayā — prestando servicio; upadekṣyanti — ellos te iniciarán; te — a ti; jñānam — en el conocimiento; jñāninaḥ — los autorrealizados; tattva — de la verdad; darśinaḥ — videntes.

Překlad

Traducción

Snaž se poznat pravdu tak, že se obrátíš na duchovního učitele. Pokorně se ho dotazuj a služ mu. Osoby, které znají vlastní já, ti mohou předat poznání, jelikož vidí pravdu.

Tan solo trata de aprender la verdad acudiendo a un maestro espiritual. Hazle preguntas de un modo sumiso y préstale servicio. Las almas autorrealizadas pueden impartirte conocimiento, porque han visto la verdad.

Význam

Significado

To, že cesta duchovní realizace je obtížná, je nade všechny pochyby. Śrī Kṛṣṇa proto radí, abychom se obrátili na pravého duchovního učitele patřícího k učednické posloupnosti, která pochází od samotného Pána. Nikdo nemůže být pravým duchovním učitelem, aniž by následoval tento princip, učednickou posloupnost. Pán je původní duchovní mistr a ten, kdo patří k učednické posloupnosti, může předat Pánovo poselství v původní podobě svému žákovi. Nikdo nemůže být duchovně realizovaný tím, že si vymyslel vlastní cestu, jak je to zvykem u pošetilých podvodníků. Bhāgavatam (6.3.19) učí: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam — cestu náboženství vytyčuje samotný Pán. Myšlenková spekulace či suché argumenty proto nikoho na správnou cestu přivést nemohou. Pokrok v duchovním životě nelze dělat ani nezávislým studiem knih poznání. Abychom nabyli poznání, musíme se obrátit na pravého duchovního učitele. Toho je třeba přijmout s úplnou odevzdaností a pokorně mu sloužit. Uspokojení duchovního učitele, který zná vlastní já, je tajemstvím pokroku v duchovním životě. Dotazy a pokora jsou tím správným spojením, umožňujícím duchovní porozumění; bez pokory a služby se dotazy kladené učenému duchovnímu učiteli minou účinkem. Žák musí být schopen obstát u zkoušky duchovního učitele, který mu požehná ryzím duchovním poznáním, když uvidí jeho opravdovou touhu. Jak slepé následování, tak absurdní otázky se v tomto verši odsuzují. Žák nemá duchovnímu učiteli jen pokorně naslouchat, ale musí od něho také prostřednictvím pokory, služby a dotazů získat pochopení všeho v pravém světle. Pravý duchovní učitel je k žákovi přirozeně velice laskavý, a pokud je žák pokorný a neustále připravený sloužit, výměna poznání a dotazů bude dokonalá.

El sendero de la comprensión espiritual es indudablemente difícil. El Señor nos aconseja, por ello, que acudamos a un maestro espiritual genuino que forme parte de la línea de sucesión discipular proveniente del propio Señor. Nadie puede ser un maestro espiritual genuino, si no sigue este principio de sucesión discipular. El Señor es el maestro espiritual original, y una persona que forme parte de la sucesión discipular, puede comunicarle a su discípulo el mensaje del Señor tal como es. Nadie puede llegar a la iluminación espiritual mediante un proceso que él mismo haya manufacturado, como lo estilan farsantes necios. El Bhāgavatam (6.3.19) dice: dharmaṁ tu sākṣād-bhagavat-praṇītam, el sendero de la religión lo enuncia el Señor directamente. De manera que, la especulación mental o los argumentos áridos no pueden ayudarlo a uno a encontrar la senda correcta. Ni puede uno progresar en la vida espiritual mediante el estudio independiente de libros de conocimiento. Para recibir el conocimiento, uno tiene que acudir a un maestro espiritual genuino. A un maestro espiritual de esa índole se le debe aceptar con plena entrega, y uno debe servir al maestro espiritual como un sirviente ordinario, sin vanidad. Satisfacer al maestro espiritual autorrealizado es el secreto del avance en la vida espiritual. Las preguntas y la sumisión constituyen la combinación idónea para lograr la comprensión espiritual. A menos que haya sumisión y servicio, las preguntas que se le hagan al maestro espiritual versado no serán eficaces. Uno debe ser capaz de pasar la prueba del maestro espiritual, y cuando el maestro ve el deseo genuino del discípulo, automáticamente lo bendice con genuina comprensión espiritual. En este verso se condenan tanto la adhesión ciega como las preguntas absurdas. No solo debe uno oír sumisamente al maestro espiritual, sino que también se debe llegar a comprender claramente lo que él dice, con sumisión, servicio y preguntas. Un maestro espiritual genuino es por naturaleza muy bondadoso con el discípulo. Así pues, cuando el estudiante es sumiso y siempre está dispuesto a prestar servicio, la correspondencia del conocimiento y las preguntas se vuelve perfecta.