TEXT 26

VERŠ 26

Verš

śrotrādīnīndriyāṇy anye
saṁyamāgniṣu juhvati
śabdādīn viṣayān anya
indriyāgniṣu juhvati

Synonyma

śrotra-ādīni — jako například proces naslouchání; indriyāṇi — smysly; anye — jiní; saṁyama — ovládání; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují; śabda-ādīn — zvukovou vibraci a tak dále; viṣayān — objekty smyslového požitku; anye — jiní; indriya — smyslových orgánů; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují.

śrotra-ādīni — proces načúvania; indriyāṇi — zmysly; anye — iní; saṁyama — zdržanlivosťou; agniṣu — v ohni; juhvati — obetujú; śabda-ādīn — zvukovú vibráciu; viṣayān — predmety zmyslového pôžitku; anye — iní; indriya — zmyslových orgánov; agniṣu — v ohni; juhvati — obetujú.

Překlad

Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů.

Niektorí (čistí brahmacārīni) obetujú sluch a zmysly v ohni ovládnutej mysle a iní (usmernení hospodári) obetujú zmyslové predmety v ohni zmyslov.

Význam

Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života.

Štyri štádiá ľudského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — sú na to, aby pomohli ľuďom stať sa dokonalými yogīnmi alebo transcendentalistami. Zmyslom ľudského života je dosiahnuť duchovnú dokonalosť, nie vyhľadávať zmyslový pôžitok, ako to robia zvieratá. Preto je ľudský život rozdelený na štyri štádiá tak, aby mu pomohli na ceste k dokonalosti duchovného života.

Brahmacārī alebo žiak pod ochranou duchovného učiteľa ovláda svoju myseľ tak, že sa zrieka zmyslového pôžitku. Brahmacārī počúva iba reč, ktorá pojednáva o Śrī Kṛṣṇovi. Načúvanie je základom porozumenia, a preto sa čistý brahmacārī venuje iba ospevovaniu a načúvaniu slov o Pánovej vznešenosti: harer nāmānukīrtanam. Vyhýba sa všetkým hmotným zvukovým vibráciám a je zaujatý spievaním transcendentálnej vibrácie Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

V manželstve je dovolený istý zmyslový pôžitok, ale gṛhastha, ktorý žije rodinným životom podľa pokynov písiem, žije aj tak zdržanlivo. Sklony k sexu, k oddávaniu sa omamným látkam a k požívaniu mäsa sú v ľudskej spoločnosti bežné, ale gṛhastha žijúci regulovaným životom sa neoddáva neobmedzenému pohlavnému styku a iným zmyslovým pôžitkom. Preto jestvuje manželstvo založené na náboženských zásadách vo všetkých civilizovaných ľudských spoločnostiach, lebo to je spôsob, ako obmedziť pohlavný život. Obmedzený sexuálny život je tiež určitým druhom yajñe, pretože gṛhastha obetuje svoj sklon k zmyslovému pôžitku pre pokrok v duchovnom živote.