Skip to main content

TEXT 25

TEXT 25

Verš

Text

daivam evāpare yajñaṁ
yoginaḥ paryupāsate
brahmāgnāv apare yajñaṁ
yajñenaivopajuhvati
daivam evāpare yajñaṁ
yoginaḥ paryupāsate
brahmāgnāv apare yajñaṁ
yajñenaivopajuhvati

Synonyma

Synonyms

daivam — v uctívání polobohů; eva — takto; apare — někteří další; yajñam — oběti; yoginaḥ — mystikové; paryupāsate — dokonale uctívají; brahma — Absolutní Pravdy; agnau — v ohni; apare — jiní; yajñam — oběť; yajñena — obětí; eva — takto; upajuhvati — obětují.

daivam — in worshiping the demigods; eva — like this; apare — some others; yajñam — sacrifices; yoginaḥ — mystics; paryupāsate — worship perfectly; brahma — of the Absolute Truth; agnau — in the fire; apare — others; yajñam — sacrifice; yajñena — by sacrifice; eva — thus; upajuhvati — offer.

Překlad

Translation

Někteří yogīni přinášením různých obětí dokonale uctívají polobohy a jiní přinášejí oběti do ohně Nejvyššího Brahmanu.

Some yogīs perfectly worship the demigods by offering different sacrifices to them, and some offer sacrifices in the fire of the Supreme Brahman.

Význam

Purport

Již bylo řečeno, že toho, kdo koná povinnosti s vědomím Kṛṣṇy, lze rovněž nazývat dokonalým yogīnem či prvotřídním mystikem. Jsou však i jiní, kteří konají podobné oběti uctíváním polobohů, a ještě další, kteří obětují Nejvyššímu Brahmanu neboli neosobnímu rysu Nejvyššího Pána. Existují tedy různé druhy obětí podle různých úrovní konatelů. Tyto různé kategorie yajñi odpovídající různým konatelům jen povrchně vymezují rozmanitost oběti. Oběť ve skutečnosti znamená uspokojit Nejvyššího Pána, Viṣṇua, který má také jméno Yajña. Všechny druhy oběti lze rozdělit do dvou hlavních skupin — na oběti světského vlastnictví a oběti ve snaze získat transcendentální poznání. Ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, obětují veškeré hmotné vlastnictví k uspokojení Nejvyššího Pána, zatímco jiní, kteří touží po nějakém dočasném hmotném štěstí, obětují své hmotné vlastnictví, aby uspokojili polobohy, jako je Indra, bůh Slunce a tak dále. A další, impersonalisté, obětují svou totožnost splynutím s bytím neosobního Brahmanu. Polobozi jsou mocné živé bytosti, které Nejvyšší Pán pověřil, aby udržovaly v chodu a kontrolovaly všechny hmotné děje ve vesmíru, například zásobování teplem, vodou a světlem. Ti, kdo mají zájem o hmotné výhody, uctívají polobohy různými obětními obřady podle védských pokynů. Jsou to bahv-īśvara-vādī, lidé věřící v mnoho bohů. Jiní, kteří uctívají neosobní rys Absolutní Pravdy a považují podoby polobohů za dočasné, však obětují samu individuální totožnost ve svrchovaném ohni a tak ukončují svou individuální existenci splynutím s bytím Nejvyššího. Tito impersonalisté obětují svůj čas filozofickým spekulacím s cílem pochopit transcendentální povahu Absolutní Pravdy. Jinými slovy — ploduchtivý konatel obětuje své hmotné vlastnictví, aby za to měl hmotný požitek, zatímco impersonalista obětuje svá hmotná označení s úmyslem splynout s bytím Nejvyššího. Pro impersonalistu je oltářem obětního ohně Nejvyšší Brahman a obětí je jeho vlastní já, pohlcené ohněm Brahmanu. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy — jako Arjuna — obětuje vše k uspokojení Kṛṣṇy, a tak je jeho veškeré hmotné vlastnictví i vlastní já — vše — obětováno pro Kṛṣṇu. Je tak prvotřídním yogīnem, a neztrácí přitom svou individuální existenci.

As described above, a person engaged in discharging duties in Kṛṣṇa consciousness is also called a perfect yogī or a first-class mystic. But there are others also, who perform similar sacrifices in the worship of demigods, and still others who sacrifice to the Supreme Brahman, or the impersonal feature of the Supreme Lord. So there are different kinds of sacrifices in terms of different categories. Such different categories of sacrifice by different types of performers only superficially demark varieties of sacrifice. Factually sacrifice means to satisfy the Supreme Lord, Viṣṇu, who is also known as Yajña. All the different varieties of sacrifice can be placed within two primary divisions: namely, sacrifice of worldly possessions and sacrifice in pursuit of transcendental knowledge. Those who are in Kṛṣṇa consciousness sacrifice all material possessions for the satisfaction of the Supreme Lord, while others, who want some temporary material happiness, sacrifice their material possessions to satisfy demigods such as Indra, the sun-god, etc. And others, who are impersonalists, sacrifice their identity by merging into the existence of impersonal Brahman. The demigods are powerful living entities appointed by the Supreme Lord for the maintenance and supervision of all material functions like the heating, watering and lighting of the universe. Those who are interested in material benefits worship the demigods by various sacrifices according to the Vedic rituals. They are called bahv-īśvara-vādī, or believers in many gods. But others, who worship the impersonal feature of the Absolute Truth and regard the forms of the demigods as temporary, sacrifice their individual selves in the supreme fire and thus end their individual existences by merging into the existence of the Supreme. Such impersonalists sacrifice their time in philosophical speculation to understand the transcendental nature of the Supreme. In other words, the fruitive workers sacrifice their material possessions for material enjoyment, whereas the impersonalist sacrifices his material designations with a view to merging into the existence of the Supreme. For the impersonalist, the fire altar of sacrifice is the Supreme Brahman, and the offering is the self being consumed by the fire of Brahman. The Kṛṣṇa conscious person, like Arjuna, however, sacrifices everything for the satisfaction of Kṛṣṇa, and thus all his material possessions as well as his own self – everything – is sacrificed for Kṛṣṇa. Thus, he is the first-class yogī; but he does not lose his individual existence.