Skip to main content

TEXT 23

TEXT 23

Verš

Text

gata-saṅgasya muktasya
jñānāvasthita-cetasaḥ
yajñāyācarataḥ karma
samagraṁ pravilīyate
gata-saṅgasya muktasya
jñānāvasthita-cetasaḥ
yajñāyācarataḥ karma
samagraṁ pravilīyate

Synonyma

Synonyms

gata-saṅgasya — toho, kdo není poután ke kvalitám hmotné přírody; muktasya — osvobozeného; jñāna-avasthita — setrvávající na úrovni transcendence; cetasaḥ — jehož poznání; yajñāya — pro Yajñu (Kṛṣṇu); ācarataḥ — jednající; karma — práce; samagram — celkově; pravilīyate — naprosto se rozplyne.

gata-saṅgasya — of one unattached to the modes of material nature; muktasya — of the liberated; jñāna-avasthita — situated in transcendence; cetasaḥ — whose wisdom; yajñāya — for the sake of Yajña (Kṛṣṇa); ācarataḥ — acting; karma — work; samagram — in total; pravilīyate — merges entirely.

Překlad

Translation

Práce toho, kdo není ovlivněný kvalitami hmotné přírody a setrvává plně na úrovni transcendentálního poznání, se zcela rozptýlí do transcendence.

The work of a man who is unattached to the modes of material nature and who is fully situated in transcendental knowledge merges entirely into transcendence.

Význam

Purport

Jakmile si někdo začne být plně vědom Kṛṣṇy, je nedotčen protiklady, a tak není znečištěn hmotnými kvalitami. Může být vysvobozen, neboť zná své přirozené postavení ve vztahu s Kṛṣṇou, a jeho mysl proto nemůže být odvrácena od vědomí Kṛṣṇy. Následkem toho vše, co dělá, dělá pro Kṛṣṇu, jenž je původním Viṣṇuem. Všechny jeho činy jsou tedy vlastně oběťmi, protože účelem oběti je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství — Viṣṇua či Kṛṣṇu. Výsledné reakce za všechnu takovou práci se rozptýlí do transcendence a živá bytost pak netrpí hmotnými následky.

Becoming fully Kṛṣṇa conscious, one is freed from all dualities and thus is free from the contaminations of the material modes. He can become liberated because he knows his constitutional position in relationship with Kṛṣṇa, and thus his mind cannot be drawn from Kṛṣṇa consciousness. Consequently, whatever he does, he does for Kṛṣṇa, who is the primeval Viṣṇu. Therefore, all his works are technically sacrifices because sacrifice aims at satisfying the Supreme Person, Viṣṇu, Kṛṣṇa. The resultant reactions to all such work certainly merge into transcendence, and one does not suffer material effects.