Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola čtvrtá

TEXT 23

TEXT 23

Verš

Tekst

gata-saṅgasya muktasya
jñānāvasthita-cetasaḥ
yajñāyācarataḥ karma
samagraṁ pravilīyate
gata-saṅgasya muktasya
jñānāvasthita-cetasaḥ
yajñāyācarataḥ karma
samagraṁ pravilīyate

Synonyma

Synonyms

gata-saṅgasya — toho, kdo není poután ke kvalitám hmotné přírody; muktasya — osvobozeného; jñāna-avasthita — setrvávající na úrovni transcendence; cetasaḥ — jehož poznání; yajñāya — pro Yajñu (Kṛṣṇu); ācarataḥ — jednající; karma — práce; samagram — celkově; pravilīyate — naprosto se rozplyne.

gata-saṅgasya — af den, der ikke er knyttet til den materielle naturs kvaliteter; muktasya — af den befriede; jñāna-avasthita — situeret i transcendens; cetasaḥ — af den, hvis visdom; yajñāya — for Yajña (Kṛṣṇas) skyld; ācarataḥ — af den, der handler; karma — arbejdet; samagram — fuldstændigt; pravilīyate — bliver ét med.

Překlad

Translation

Práce toho, kdo není ovlivněný kvalitami hmotné přírody a setrvává plně na úrovni transcendentálního poznání, se zcela rozptýlí do transcendence.

Det arbejde, der gøres af et menneske, der ikke er knyttet til den materielle naturs kvaliteter, men er helt situeret i transcendental viden, opgår fuldstændigt i transcendensen.

Význam

Purport

Jakmile si někdo začne být plně vědom Kṛṣṇy, je nedotčen protiklady, a tak není znečištěn hmotnými kvalitami. Může být vysvobozen, neboť zná své přirozené postavení ve vztahu s Kṛṣṇou, a jeho mysl proto nemůže být odvrácena od vědomí Kṛṣṇy. Následkem toho vše, co dělá, dělá pro Kṛṣṇu, jenž je původním Viṣṇuem. Všechny jeho činy jsou tedy vlastně oběťmi, protože účelem oběti je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství — Viṣṇua či Kṛṣṇu. Výsledné reakce za všechnu takovou práci se rozptýlí do transcendence a živá bytost pak netrpí hmotnými následky.

FORKLARING: Når man bliver helt Kṛṣṇa-bevidst, befries man for alle dualiteter og bliver således fri for de materielle kvaliteters besmittelse. Man er befriet, for man kender sin naturlige position i forhold til Kṛṣṇa, og således kan sindet ikke rokkes fra Kṛṣṇa-bevidsthed. Som følge deraf gør man alt, som man gør, for Kṛṣṇa, der er den oprindelige Viṣṇu. Alle ens handlinger er således formelt set ofringer, for offerhandlinger sigter mod at tilfredsstille den Højeste Person, Viṣṇu eller Kṛṣṇa. De resulterende reaktioner på alt sådant arbejde opgår med sikkerhed i transcendensen, og man vil ikke komme til at lide materielle eftervirkninger.