TEXT 22

Verš

Texte

yadṛcchā-lābha-santuṣṭo
dvandvātīto vimatsaraḥ
samaḥ siddhāv asiddhau ca
kṛtvāpi na nibadhyate

Synonyma

Synonyms

yadṛcchā — samo od sebe; lābha — s tím, co je získáno; santuṣṭaḥ — spokojený; dvandva — dvojnost; atītaḥ — překonal; vimatsaraḥ — bez závisti; samaḥ — ve stejném rozpoložení; siddhau — při úspěchu; asiddhau — neúspěchu; ca — také; kṛtvā — jednající; api — ačkoliv; na — nikdy; nibadhyate — je ovlivněn.

yadṛcchā: spontanément; lābha: du gain; santuṣṭaḥ: satisfait; dvandva: la dualité; atītaḥ: surpassée; vimatsaraḥ: libre de l’envie; samaḥ: impassible; siddhau: dans la réussite; asiddhau: dans l’échec; ca: aussi; kṛtvā: faisant; api: bien que; na: jamais; nibadhyate: n’est affecté.

Překlad

Translation

Ten, kdo je spokojený s tím, co přijde samo od sebe, nedotčen dvojností, prostý závisti a ve stejném rozpoložení při úspěchu i neúspěchu, není nikdy zapleten, přestože jedná.

Pour qui se satisfait de ce qui lui vient naturellement, pour qui est affranchi de la dualité et de l’envie et voit d’un même œil l’échec et la réussite, il n’est jamais d’enchaînement aux actes.

Význam

Purport

Člověk, který má vědomí Kṛṣṇy, nevyvíjí příliš velké úsilí ani na zaopatřování svého těla. Je spokojený s tím, co přijde samo od sebe. Nežebrá ani si nepůjčuje — poctivě pracuje jak nejlépe umí a spokojí se s čímkoliv, co svou poctivou prací získá. V otázce svého živobytí je tedy nezávislý. Nepřijme službu nějakému člověku, která by bránila jeho vlastní službě, rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. V zájmu služby Pánu se nicméně může podílet na jakémkoliv jednání, aniž by ho rozrušovala dvojnost hmotného světa, pociťovaná v podobě tepla a zimy nebo utrpení a štěstí. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, stojí nad dvojností, neboť se nezdráhá jednat jakýmkoliv způsobem, aby Kṛṣṇu uspokojil. Proto je ve stejném rozpoložení, ať už se dostaví úspěch či neúspěch. Tyto příznaky lze vidět u toho, kdo má v plné míře transcendentální poznání.

L’homme conscient de Kṛṣṇa ne s’occupe de son corps que dans la limite du nécessaire. Satisfait de ce qui lui vient naturellement, il ne mendie pas, il n’emprunte pas, mais fournit un travail honnête, dans la mesure de ses capacités. Ce qu’il obtient ainsi le contente pleinement. Il n’a pas, pour subsister, à dépendre d’autrui. Il ne laisse pas non plus son service à autrui entraver son service à Kṛṣṇa. Il peut toutefois, pour le service de Kṛṣṇa, accomplir n’importe quelle action sans être aucunement troublé par les dualités du monde matériel. Transcendant les dualités (chaleur et froid, joie et peine, etc.), il est prêt à tout pour satisfaire Kṛṣṇa et demeure résolu dans l’échec comme dans le succès. Voilà quelques-unes des qualités qui se manifestent chez celui qui possède le savoir transcendantal.