TEXT 20

VERŠ 20

Verš

tyaktvā karma-phalāsaṅgaṁ
nitya-tṛpto nirāśrayaḥ
karmaṇy abhipravṛtto ’pi
naiva kiñcit karoti saḥ

Synonyma

tyaktvā — zříkající se; karma-phala-āsaṅgam — lpění na plodech jednání; nitya — vždy; tṛptaḥ — spokojený; nirāśrayaḥ — bez jakéhokoliv útočiště; karmaṇi — činností; abhipravṛttaḥ — plně zaměstnán; api — ačkoliv; na — ne; eva — jistě; kiñcit — cokoliv; karoti — dělá; saḥ — on.

tyaktvā — zanechal; karma-phala-āsaṅgam — závislosť na plodoch činov; nitya — trvale; tṛptaḥ — je spokojný; nirāśrayaḥ — bez nejakého útočiska; karmaṇi — v čine; abhipravṛttaḥ — byť plne zamestnaný; api — aj keď; na — nie; eva — istotne; kiñcit — čokoľvek; karoti — robí; saḥ — on.

Překlad

Jak se zříká veškeré připoutanosti k výsledkům svých činností a je vždy spokojen a na nikom nezávisí, nekoná žádnou plodonosnou práci, přestože je zaměstnán nejrůznějšími projekty.

Taký človek nie je pripútaný k plodom svojich činov, je trvale spokojný, nezávislý a nekoná s myšlienkou na odmenu, aj keď vykonáva mnoho činností.

Význam

Nebýt spoután činy je možné jedině na úrovni vědomí Kṛṣṇy, kdy se vše dělá pro Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, jedná z čisté lásky k Němu, a proto ho nijak nepřitahují výsledky činností. Nelpí dokonce ani na zaopatřování se — všechno nechává na Kṛṣṇovi. Také neusiluje o to, aby si obstaral různé věci, ani aby si chránil ty, které již vlastní. Koná svou povinnost, jak nejlépe umí, a vše nechává na Kṛṣṇovi. Taková neulpívající osoba je vždy oproštěná od výsledných reakcí za dobré a špatné činy; je to jako kdyby nic nekonala. To je příznak akarmy, jednání zbaveného jeho plodů. Každý jiný čin, neprovázený vědomím Kṛṣṇy, konatele poutá — a jak bylo vysvětleno dříve, to je skutečný rys vikarmy.

Oslobodiť sa od následkov činov sa dá len vtedy, keď človek robí všetko pre potešenie Kṛṣṇu. Človek vedomý si Kṛṣṇu koná z čistej lásky k Najvyššej Božskej Osobnosti, a preto ho nelákajú výsledky jeho činností. Nestará sa ani o svoju obživu, lebo všetko necháva na Kṛṣṇovi. Za ničím sa nenaháňa a nelipne na svojom majetku. Plní si svoje povinnosti, ako najlepšie vie, a ostatné necháva na Kṛṣṇovi. Taký človek je vždy zbavený všetkých dobrých i zlých následkov svojho konania. Zdá sa, akoby nič nerobil. To sa volá akarma alebo činy, ktoré nenesú hmotné následky. Hocijaký iný čin, vykonaný bez túžby potešiť Kṛṣṇu, konajúceho spútava, a to sa nazýva vikarma, ako už bolo predtým vysvetlené.