TEXT 20

Verš

Texte

tyaktvā karma-phalāsaṅgaṁ
nitya-tṛpto nirāśrayaḥ
karmaṇy abhipravṛtto ’pi
naiva kiñcit karoti saḥ

Synonyma

Synonyms

tyaktvā — zříkající se; karma-phala-āsaṅgam — lpění na plodech jednání; nitya — vždy; tṛptaḥ — spokojený; nirāśrayaḥ — bez jakéhokoliv útočiště; karmaṇi — činností; abhipravṛttaḥ — plně zaměstnán; api — ačkoliv; na — ne; eva — jistě; kiñcit — cokoliv; karoti — dělá; saḥ — on.

tyaktvā: ayant abandonné; karma-phala-āsaṅgam: l’attachement aux fruits de l’acte; nitya: toujours; tṛptaḥ: étant satisfait; nirāśrayaḥ: sans aucun appui; karmaṇi: dans l’action; abhipravṛttaḥ: étant pleinement engagé; api: en dépit de; na: ne pas; eva: certes; kiñcit: n’importe quoi; karoti: fait; saḥ: il.

Překlad

Translation

Jak se zříká veškeré připoutanosti k výsledkům svých činností a je vždy spokojen a na nikom nezávisí, nekoná žádnou plodonosnou práci, přestože je zaměstnán nejrůznějšími projekty.

Totalement détaché du fruit de ses actes, toujours satisfait et indépendant, bien qu’il soit continuellement actif, il n’accomplit aucun acte intéressé.

Význam

Purport

Nebýt spoután činy je možné jedině na úrovni vědomí Kṛṣṇy, kdy se vše dělá pro Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, jedná z čisté lásky k Němu, a proto ho nijak nepřitahují výsledky činností. Nelpí dokonce ani na zaopatřování se — všechno nechává na Kṛṣṇovi. Také neusiluje o to, aby si obstaral různé věci, ani aby si chránil ty, které již vlastní. Koná svou povinnost, jak nejlépe umí, a vše nechává na Kṛṣṇovi. Taková neulpívající osoba je vždy oproštěná od výsledných reakcí za dobré a špatné činy; je to jako kdyby nic nekonala. To je příznak akarmy, jednání zbaveného jeho plodů. Každý jiný čin, neprovázený vědomím Kṛṣṇy, konatele poutá — a jak bylo vysvětleno dříve, to je skutečný rys vikarmy.

C’est seulement en agissant dans la conscience de Kṛṣṇa, à seule fin de satisfaire Dieu, que nous pourrons nous libérer de l’enchaînement action-réaction. Le pur dévot n’agit que par amour pour le Seigneur et n’éprouve de ce fait aucune attirance pour les fruits de ses actes. Il ne se sent pas non plus vraiment concerné par les besoins physiques, car il s’en remet totalement à Kṛṣṇa. Insoucieux d’acquérir davantage de biens ou de protéger ceux qu’il possède déjà, il remplit simplement son devoir du mieux possible et, pour les résultats, fait confiance à Kṛṣṇa. Ainsi détaché, il n’est jamais assujetti aux conséquences de ses actes, bons ou mauvais. En quelque sorte, il n’agit pas, puisque ses actes sont akarmas, qu’ils n’entraînent pour lui aucune réaction matérielle. Toute activité dénuée de conscience de Kṛṣṇa est au contraire vikarma et enchaîne son auteur, ainsi qu’on l’a expliqué précédemment.