TEXT 20

Verš

Text

tyaktvā karma-phalāsaṅgaṁ
nitya-tṛpto nirāśrayaḥ
karmaṇy abhipravṛtto ’pi
naiva kiñcit karoti saḥ

Synonyma

Synonyms

tyaktvā — zříkající se; karma-phala-āsaṅgam — lpění na plodech jednání; nitya — vždy; tṛptaḥ — spokojený; nirāśrayaḥ — bez jakéhokoliv útočiště; karmaṇi — činností; abhipravṛttaḥ — plně zaměstnán; api — ačkoliv; na — ne; eva — jistě; kiñcit — cokoliv; karoti — dělá; saḥ — on.

tyaktvā — aufgegeben habend; karma-phala-āsaṅgam — Anhaftung an fruchttragende Ergebnisse; nitya — immer; tṛptaḥ — zufrieden; nirāśrayaḥ — ohne irgendwelche Zuflucht; karmaṇi — mit Tätigkeit; abhipravṛttaḥ — völlig beschäftigt; api — trotz; na — nicht; eva — gewiß; kiñcit — irgend etwas; karoti — tut; saḥ — er.

Překlad

Translation

Jak se zříká veškeré připoutanosti k výsledkům svých činností a je vždy spokojen a na nikom nezávisí, nekoná žádnou plodonosnou práci, přestože je zaměstnán nejrůznějšími projekty.

Da er alle Anhaftung an die Ergebnisse seiner Tätigkeiten aufgegeben hat und immer zufrieden und unabhängig ist, führt er nicht die geringste fruchtbringende Handlung aus, obwohl er mit vielen Unternehmungen beschäftigt ist.

Význam

Purport

Nebýt spoután činy je možné jedině na úrovni vědomí Kṛṣṇy, kdy se vše dělá pro Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, jedná z čisté lásky k Němu, a proto ho nijak nepřitahují výsledky činností. Nelpí dokonce ani na zaopatřování se — všechno nechává na Kṛṣṇovi. Také neusiluje o to, aby si obstaral různé věci, ani aby si chránil ty, které již vlastní. Koná svou povinnost, jak nejlépe umí, a vše nechává na Kṛṣṇovi. Taková neulpívající osoba je vždy oproštěná od výsledných reakcí za dobré a špatné činy; je to jako kdyby nic nekonala. To je příznak akarmy, jednání zbaveného jeho plodů. Každý jiný čin, neprovázený vědomím Kṛṣṇy, konatele poutá — a jak bylo vysvětleno dříve, to je skutečný rys vikarmy.

ERLÄUTERUNG: Diese Freiheit von der Fessel der Handlungen ist nur im Kṛṣṇa-Bewußtsein möglich, wenn man alles für Kṛṣṇa tut. Ein Kṛṣṇa- bewußter Mensch handelt aus reiner Liebe zur Höchsten Persönlichkeit Gottes, und daher verspürt er keinerlei Anziehung zu den Ergebnissen des Handelns. Er kümmert sich nicht einmal um seine persönliche Erhaltung, denn er überläßt alles Kṛṣṇa. Er ist auch nicht bestrebt, sich Dinge anzueignen oder Dinge, die er bereits besitzt, ängstlich zu behüten. Er tut seine Pflicht nach besten Kräften und macht sich allein von Kṛṣṇa abhängig. Ein solch losgelöster Mensch ist immer frei von allen guten und schlechten Reaktionen; es ist, als handle er überhaupt nicht. Dies ist das Merkmal von akarma, von Handlungen, die keine materiellen Reaktionen nach sich ziehen. Alles andere, was nicht im Kṛṣṇa-Bewußtsein ausgeführt wird, ist deshalb Ursache von Bindung, und das ist die eigentliche Bedeutung von vikarma, wie zuvor erklärt wurde.