Skip to main content

TEXT 2

TEXT 2

Verš

Texte

evaṁ paramparā-prāptam
imaṁ rājarṣayo viduḥ
sa kāleneha mahatā
yogo naṣṭaḥ paran-tapa
evaṁ paramparā-prāptam
imaṁ rājarṣayo viduḥ
sa kāleneha mahatā
yogo naṣṭaḥ paran-tapa

Synonyma

Synonyms

evam — takto; paramparā — učednickou posloupností; prāptam — získanou; imam — tuto vědu; rāja-ṛṣayaḥ — svatí králové; viduḥ — chápající; saḥ — toto poznání; kālena — časem; iha — v tomto světě; mahatā — velkým; yogaḥ — věda o vztahu s Nejvyšším; naṣṭaḥ — vytratila se; parantapa — ó Arjuno, přemožiteli nepřátel.

evam: ainsi; paramparā: par la succession disciplique; prāptam: reçue; imam: cette science; rāja-ṛṣayaḥ: les saints rois; viduḥ: comprirent; saḥ: cette connaissance; kālena: au fil du temps; iha: en ce monde; mahatā: grande; yogaḥ: la science qui traite de la relation unissant l’être à l’Absolu; naṣṭaḥ: dissipée; param-tapa: ô Arjuna, vainqueur de l’ennemi.

Překlad

Translation

Tak byla tato svrchovaná věda získávána v řetězci učednické posloupnosti, a touto cestou ji vždy pochopili svatí králové. Časem však byla posloupnost přerušena, a proto se zdá, že původní věda je ztracena.

Cette science suprême fut transmise à travers une succession disciplique, et les saints rois la reçurent ainsi. Mais au fil du temps, la filiation s’est rompue, et cette science, dans son intégrité originelle, semble maintenant perdue.

Význam

Purport

Je jasně řečeno, že Gītā byla zvláště určena svatým králům. Bylo tomu tak proto, že ti měli plnit její účel při svém vládnutí občanům. Rozhodně nebyla nikdy určena démonským osobám, které rozmělňují její hodnotu — což nepřinese prospěch nikomu — a přicházejí s všemožnými výklady založenými na jejich vlastních rozmarech. Jakmile se původní účel vytratil kvůli motivům bezostyšných tvůrců komentářů, vyvstala potřeba obnovit učednickou posloupnost. Před pěti tisíci lety sám Pán viděl, že posloupnost byla přerušena, a z toho důvodu prohlásil, že účel Gīty se zdá být ztracen. Také v současné době existuje mnoho verzí Gīty (zvláště v angličtině), ale takřka žádná z nich není v souladu s učením pověřené učednické posloupnosti. Je nespočetně mnoho výkladů různých světských učenců, ale téměř nikdo z nich nepřijímá svrchovanost Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy, třebaže na Kṛṣṇových slovech značně vydělávají. Tento přístup je démonský — démoni nevěří v Nejvyššího Pána a pouze využívají Jeho vlastnictví ke svému požitku. Jelikož je skutečně zapotřebí anglické verze Gīty, která je získávána paramparou (učednickou posloupností), pokoušíme se zde tuto potřebu uspokojit. Bhagavad-gītā, přijímána taková, jaká je — je velkým dobrodiním lidstvu; pokud je ale považována za sbírku filozofických spekulací, je její studium pouhou ztrátou času.

Il apparaît clairement ici que la Bhagavad-gītā était spécialement destinée aux saints rois, auxquels incombait le devoir d’en appliquer les principes pour gouverner le peuple. Son but n’a certes jamais été de servir les intérêts d’êtres démoniaques qui iraient l’interpréter sans retenue et la dénaturer au détriment de tous. Quand, à des fins personnelles, des commentateurs sans scrupule la détournèrent de son objectif premier, il devint nécessaire de rétablir l’authentique succession disciplique. Il y a 5000 ans, le Seigneur en personne constata que la filiation spirituelle s’était rompue, et déclara que le véritable objectif de la Bhagavad-gītā semblait avoir été perdu.

De même aujourd’hui, on trouve une multitude de traductions de la Bhagavad-gītā (particulièrement en anglais), dont presque aucune n’est en accord avec la succession disciplique authentique. De nombreux érudits profanes ont fait l’exégèse de la Bhagavad-gītā, sans reconnaître véritablement, pour la plupart, que Kṛṣṇa est Dieu, la Personne Suprême. Ils savent néanmoins se servir de Ses paroles pour leur propre profit. Cette attitude est démoniaque, car ils nient l’existence de Dieu tout en jouissant de ce qui Lui appartient.

Le présent ouvrage tente de répondre au besoin pressant d’une édition de la Gītā conforme à la paramparā (succession disciplique). Si on l’accepte telle qu’elle est, la Bhagavad-gītā apportera le plus grand bien à l’humanité, mais si on l’étudie comme un simple recueil de spéculations philosophiques, on perdra son temps.