Skip to main content

TEXT 16

TEXT 16

Verš

Texte

kiṁ karma kim akarmeti
kavayo ’py atra mohitāḥ
tat te karma pravakṣyāmi
yaj jñātvā mokṣyase ’śubhāt
kiṁ karma kim akarmeti
kavayo ’py atra mohitāḥ
tat te karma pravakṣyāmi
yaj jñātvā mokṣyase ’śubhāt

Synonyma

Synonyms

kim — co je; karma — čin; kim — co je; akarma — nečin; iti — tak; kavayaḥ — inteligentní; api — též; atra — v této záležitosti; mohitāḥ — zmateni; tat — to; te — tobě; karma — práce; pravakṣyāmi — vysvětlím; yat — což; jñātvā — znající; mokṣyase — osvobozen; aśubhāt — od nepřízně.

kim: qu’est-ce que; karma: l’action; kim: qu’est-ce que; akarma: l’inaction; iti: ainsi; kavayaḥ: les êtres intelligents; api: aussi; atra: à ce sujet; mohitāḥ: sont dans la confusion; tat: cette; te: à toi; karma: action; pravakṣyāmi: Je vais expliquer; yat: ce que; jñātvā: sachant; mokṣyase: tu seras libéré; aśubhāt: de l’infortune.

Překlad

Translation

Dokonce i inteligentní osoby jsou zmateny, když mají rozhodnout, co je čin a co nečin. Nyní ti vysvětlím, co je čin; a s tímto poznáním budeš osvobozen od všeho neštěstí.

Même l’homme intelligent devient perplexe quand il s’agit de déterminer ce que sont l’action et l’inaction. Je vais donc t’enseigner ce qu’est l’action, et cette connaissance te sauvera de toute infortune.

Význam

Purport

Čin provázený vědomím Kṛṣṇy musí být uskutečněn ve shodě s příklady dřívějších pravých oddaných. To je doporučeno v patnáctém verši. Proč taková činnost nemá být nezávislá, bude vyloženo dále.

Le verset précédent recommande de suivre l’exemple des grands dévots qui nous ont précédés pour agir en pleine conscience de Kṛṣṇa. Nous verrons ici pourquoi de tels actes ne peuvent être accomplis de manière indépendante.

Aby člověk jednal na úrovni vědomí Kṛṣṇy, musí se nechat vést zplnomocněnými osobami patřícími k učednické posloupnosti, jak stojí na začátku této kapitoly. Systém jednání s vědomím Kṛṣṇy byl nejprve vyložen bohu Slunce, bůh Slunce ho předal svému synovi Manuovi, Manu ho předal svému synovi Ikṣvākuovi a od těchto pradávných dob je známý na planetě Zemi. Je tedy třeba jít ve stopách dřívějších autorit v učednické posloupnosti — jinak budou i ti nejinteligentnější lidé zmateni v otázce standardního jednání spojeného s vědomím Kṛṣṇy. Z toho důvodu se Pán rozhodl, že poučí Arjunu o vědomí Kṛṣṇy přímo. A jelikož Arjuna obdržel pokyny přímo od Pána, ten, kdo kráčí v jeho stopách, určitě není zmaten.

Comme cela était indiqué en début de chapitre, pour agir véritablement en pleine conscience de Kṛṣṇa, on doit suivre les directives de maîtres appartenant à une filiation spirituelle authentique. Le processus de la conscience de Kṛṣṇa fut d’abord enseigné au deva du soleil, qui le transmit à son fils, Manu, qui, à son tour, le communiqua au sien, Ikṣvāku. Et c’est ainsi que depuis ces temps lointains il se répand sur terre. Il faut donc marcher sur les traces d’autorités spirituelles appartenant à une succession disciplique. Sans quoi, même les hommes les plus intelligents ne sauront comment agir dans la conscience de Kṛṣṇa. C’est aussi pour cette raison que le Seigneur décida d’instruire Arjuna personnellement. Par conséquent, quiconque suit son exemple, saura exactement quelle conduite adopter.

Je řečeno, že správnou podobu náboženství nelze zjistit pouhým experimentálním, nedokonalým poznáním. Náboženské zásady může stanovit jedině samotný Pán: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam (Bhāg. 6.3.19). Nikdo nemůže vytvořit nějakou náboženskou zásadu pomocí spekulace, jež je vždy nedokonalá. Je nutné kráčet ve stopách velkých autorit, jako jsou Brahmā, Śiva, Nārada, Manu, Kumārové, Kapila, Prahlāda, Bhīṣma, Śukadeva Gosvāmī, Yamarāja, Janaka či Bali Mahārāja. Myšlenkovou spekulací nelze zjistit, co je náboženství nebo seberealizace. Z bezpříčinné milosti ke svým oddaným tedy Pán přímo vysvětluje Arjunovi, co je čin a co je nečin. Jedině čin provázený vědomím Kṛṣṇy může vysvobodit živou bytost ze zapletení, kterým se vyznačuje hmotný život.

On ne peut s’appuyer sur un savoir expérimental imparfait pour découvrir les voies de la religion. Celles-ci ne peuvent être établies que par le Seigneur: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam (Ś.B. 6.3.19). Nul ne peut, par de simples spéculations, tracer les voies de la religion. Aussi faut-il suivre l’exemple des grandes autorités spirituelles que sont Brahmā, Śiva, Nārada, Manu, les Kumāras, Kapila, Prahlāda, Bhīṣma, Śukadeva Gosvāmī, Yamarāja, Janaka et Bali Mahārāja. Comme on ne peut compter sur ses propres élucubrations pour savoir ce qu’est la spiritualité, la réalisation spirituelle, Kṛṣṇa accorde Sa miséricorde immotivée à Ses dévots. En présence d’Arjuna, Il définit personnellement ce que sont l’action et l’inaction. Seule l’action accomplie dans la conscience de Kṛṣṇa peut nous délivrer des rets de l’existence matérielle.