Skip to main content

Kapitola třetí

ГЛАВА ТРЕТЯ

Karma-yoga

Карма-йоґа

TEXT 1:
Arjuna pravil: Ó Janārdano, Keśavo, proč mne chceš zapojit do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než jednání s vidinou jeho plodů?
TEXT 1:
Арджуна сказав: О Джана̄рдано, о Кеш́аво! Чому Ти хочеш втягти мене в цю жахливу війну, якщо вважаєш, що шлях мудрості кращий, ніж кармічна діяльність?
TEXT 2:
Má inteligence je zmatena Tvými dvojsmyslnými pokyny. Proto Tě prosím, řekni mi s konečnou platností, co pro mne bude nejprospěšnější.
TEXT 2:
Мій розум збентежений Твоїми двозначними повчаннями. Тому, прошу Тебе, скажи з певністю, що є найкращим для мене.
TEXT 3:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó Arjuno, jenž jsi prostý hříchu! Již jsem řekl, že jsou dva druhy lidí, kteří se snaží poznat vlastní já. Jedni ho chtějí poznat empirickou, filozofickou spekulací a druzí oddanou službou.
TEXT 3:
Верховний Бог-Особа сказав: О безгрішний Арджуно, Я вже пояснив тобі, що є два класи людей, які намагаються усвідомити себе. Одні схильні робити це за допомогою емпіричних філософських міркувань, інші — шляхом відданого служіння Господу.
TEXT 4:
Tím, že někdo jen přestane pracovat, se nemůže zbavit reakcí. A samotným odřeknutím nelze ani dosáhnout dokonalosti.
TEXT 4:
Неможливо звільнитись від кармічних наслідків, просто відмовившись од діяльності, як і не можна одним лише відреченням досягти досконалості.
TEXT 5:
Každý je nucen bezmocně jednat podle vlastností, které získal od kvalit hmotné přírody — nikdo nemůže ani na okamžik zůstat nečinný.
TEXT 5:
Безпорадна жива істота змушена діяти згідно з якостями, якими її наділяють ґун̣и матеріальної природи, отже, ніхто ні на мить не може уникнути діяльності.
TEXT 6:
Ten, kdo drží na uzdě své činné smysly, ale myslí dlí u smyslových objektů, klame sám sebe a je nazýván pokrytcem.
TEXT 6:
Той, хто утримує свої органи чуття від діяльності, але чий розум прив’язаний до чуттєвих об’єктів, безумовно, є облудник і обманює сам себе.
TEXT 7:
Snaží-li se naopak upřímný člověk myslí ovládat činné smysly a začne se bez ulpívání věnovat karma-yoze (na úrovni vědomí Kṛṣṇy), stojí mnohem výš.
TEXT 7:
З іншого боку, той, хто щиро намагається опановувати за допомогою розуму активні органи чуття і залучає їх до діяльності в свідомості Кр̣шн̣и, не прив’язуючись до матеріального, — стоїть набагато вище.
TEXT 8:
Konej svou předepsanou povinnost, neboť takové jednání je lepší než nečinnost. Bez práce nemůžeš ani udržet při životě hmotné tělo.
TEXT 8:
Виконуй визначений тобі обов’язок, бо це краще, ніж нічого не робити. Без роботи неможливо підтримувати навіть своє матеріальне тіло.
TEXT 9:
Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi — jinak živou bytost svazuje v tomto hmotném světě. Konej proto své předepsané povinnosti pro Jeho uspokojení, synu Kuntī. Tak nebudeš nikdy poután.
TEXT 9:
Будь-яку діяльність слід виконувати як жертвопринесення Вішн̣у, бо інакше вона стає причиною рабства в матеріальнім світі. Тому, о сину Кунтı̄, виконуй визначені тобі обов’язки задля Його вдоволення, і таким чином ти завжди будеш вільним від цього рабства.
TEXT 10:
Na počátku stvořil Pán všeho tvorstva generace lidí a polobohů (zároveň se stvořením obětí Viṣṇuovi) a požehnal jim: “Buďte šťastni z této yajñi! Její konání vám zajistí vše kýžené ke šťastnému životu a dosažení osvobození.”
TEXT 10:
На початку творення Господь усіх істот створив покоління людей і напівбогів разом із жертвопринесенням для Вішн̣у, і благословив їх, сказавши: «Будьте щасливі цією йаджн̃ею (жертвопринесенням), бо виконання її дарує вам усе необхідне для щасливого життя й досягнення звільнення».
TEXT 11:
“Polobozi, potěšeni vašimi oběťmi, potěší zase vás. Díky této spolupráci mezi lidmi a polobohy bude úsilí všech korunováno zdarem.”
TEXT 11:
Напівбоги, вдоволені жертвопринесеннями, задовольнять також і тебе, й завдяки такій взаємодії людей та напівбогів запанує загальний добробут.
TEXT 12:
“Jakmile budou polobozi, kteří se starají o poskytování všeho nezbytného k životu, uspokojeni konáním yajñi, zásobí vás vším potřebným. Kdo si však užívá těchto darů, aniž by je na oplátku obětoval polobohům, není nic jiného než zloděj.”
TEXT 12:
Напівбоги, що відають задоволенням різних життєвих потреб, вдоволені жертвопринесеннями, дарують усе необхідне. Той же, хто насолоджується цими дарами, не пропонуючи їх на відповідь напівбогам, безумовно є злодій.
TEXT 13:
“Oddaní Pána jsou osvobozeni od veškerých hříchů, neboť jedí jídlo, které je nejprve obětováno. Osoby, které však připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí bezesporu jen hřích.”
TEXT 13:
Віддані Господа очищуються від усіх гріхів, споживаючи їжу, спочатку запропоновану Йому в жертву. Ті ж, що готують лише задля власної чуттєвої насолоди — воістину споживають один лише гріх.
TEXT 14:
Všechna živá těla závisí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z konání předepsaných povinností.
TEXT 14:
Усі живі тіла харчуються їстівними злаками, а злаки живляться дощами. Дощі викликає здійснення йаджн̃и (жертвопринесення), йаджн̃у ж породжує виконання визначених обов’язків.
TEXT 15:
Usměrněné činnosti jsou stanoveny ve Vedách a Vedy jsou projeveny přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se všeprostupující Transcendence věčně nachází v obětích.
TEXT 15:
Впорядковану діяльність рекомендовано у Ведах, а Веди безпосередньо виходять з уст Верховного Бога-Особи. Тому Трансцендентність, яка пронизує усе, вічно перебуває в актах жертвопринесень.
TEXT 16:
Můj milý Arjuno, ten, kdo v lidském životě nepřijme za svůj koloběh oběti takto stanovený Vedami, vede život plný hříchu. Žije pouze pro ukojení smyslů, a proto žije zbytečně.
TEXT 16:
Мій дорогий Арджуно, життя людини, як не проходить через цикл жертвопринесень, що його встановлюють Веди, безумовно сповнене гріху. Живучи лише для задоволення чуттів, така людина живе даремно.
TEXT 17:
Avšak pro toho, kdo nachází potěšení ve vlastním já, jehož lidský život je životem seberealizace a jenž je vnitřně spokojený a naplněný — pro toho neexistuje žádná povinnost.
TEXT 17:
Але для людини, яка черпає задоволення сама у собі, чиє людське життя спрямоване на самоусвідомлення, і яка знаходить цілковиту вдоволеність лише в собі самій — для неї не існує обов’язків.
TEXT 18:
Člověk, který poznal vlastní já, nemá důvod ke konání předepsaných povinností a nemá ani důvod, proč by takovou práci neměl konat. Nemá také potřebu záviset na jakékoliv jiné živé bytosti.
TEXT 18:
Людина, яка усвідомила себе, не переслідує якихось цілей, виконуючи свої обов’язки, немає в неї і причини не виконувати їх. Вона також не має ніякої потреби залежати від інших живих істот.
TEXT 19:
Člověk by tedy měl jednat z povinnosti a nelpět na výsledku svých činů, neboť jednáním bez ulpívání dosáhne Nejvyššího.
TEXT 19:
Тому людина повинна діяти, керуючись тільки почуттям обов’язку, без зацікавленості в плодах своєї діяльності, бо, діючи без прив’язаності, вона досягає Всевишнього.
TEXT 20:
Králové, jako byl Janaka, dosáhli dokonalosti výhradně tím, že konali předepsané povinnosti. Měl bys tedy konat svou práci, abys tím učil širokou veřejnost.
TEXT 20:
Царі, подібні до Джанаки, досягали досконалості, просто виконуючи свої обов’язки. Тому, задля виховання людей, ти повинен робити своє діло.
TEXT 21:
Cokoliv dělá velký člověk, dělají pak i obyčejní lidé. Celý svět následuje vzor, který svým příkladem stanoví.
TEXT 21:
Що б не робила видатна людина, звичайні люди йдуть за нею. І яких би норм вона не встановила на прикладі власних дій — весь світ наслідує її.
TEXT 22:
Ó synu Pṛthy, nikde v celých třech planetárních systémech neexistuje práce, která by Mi byla předepsána. Nic Mi nechybí a nepotřebuji nic získat — a přesto plním předepsané povinnosti.
TEXT 22:
О сину Пр̣тги, у всіх трьох планетних системах нема такої справи, яку Я був би зобов’язаний виконувати. Я нічого не бажаю і нічого не потребую — і все ж таки Я виконую визначені обов’язки.
TEXT 23:
Ó Pārtho, kdybych totiž někdy opominul pečlivé konání předepsaných povinností, všichni lidé by se nepochybně vydali Mou cestou.
TEXT 23:
Якщо б Я коли-небудь знехтував Своїм обов’язком, о Па̄ртго, всі люди, звичайно, наслідували б Мій приклад.
TEXT 24:
Kdybych neplnil předepsané povinnosti, všechny tyto světy by čekala záhuba. Stal bych se původcem nežádoucího obyvatelstva, a tak bych zničil klid a mír všech živých bytostí.
TEXT 24:
Якби Я не виконував Своїх обов’язків, усі ці світи загинули б; Я став би причиною народження небажаного населення, і таким чином порушив би спокій усіх живих істот.
TEXT 25:
Tak jako nevědomí konají své povinnosti a ulpívají přitom na výsledcích, učený může také jednat, ale bez ulpívání, s cílem správně vést všechny lidi.
TEXT 25:
Нерозумні люди виконують свої обов’язки задля плодів їх, мудрі ж роблять це, щоб вивести людей на правильний шлях.
TEXT 26:
Ten, kdo je učený, nemá nevědomé lidi, kteří lpí na plodech předepsané práce, podněcovat k nečinnosti, aby nenarušil jejich mysl. Naopak by je měl jednáním v duchu oddanosti zaměstnat nejrůznějšími činnostmi (v zájmu postupného rozvinutí vědomí Kṛṣṇy).
TEXT 26:
Щоб не бентежити розуму обмежених людей, прив’язаних до плодів своєї діяльності, мудра людина не стане змушувати їх припинити всяку роботу, радше, вона залучатиме їх до діяльності в дусі відданого служіння, для того, щоб в них поступово розвивалась свідомість Кр̣шн̣и.
TEXT 27:
Duše zmatená vlivem falešného ega se považuje za vykonavatele činností, které ve skutečnosti provádějí tři kvality hmotné přírody.
TEXT 27:
Під впливом оманного его душа перебуває в ілюзії і вважає, що вона виконує дії, які насправді виконують три ґун̣и матеріальної природи.
TEXT 28:
Ó muži mocných paží! Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, se neoddává smyslům a smyslovému požitku, jelikož dobře zná rozdíly mezi jednáním s oddaností a jednáním s touhou po jeho plodech.
TEXT 28:
Того, кому відома Абсолютна Істина, о міцнорукий Арджуно, не цікавлять чуття та їхнє задоволення, тому що він добре усвідомлює різницю між діяльністю у відданому служінні й кармічною діяльністю.
TEXT 29:
Nevědomé osoby se zmateny kvalitami hmotné přírody vždy plně oddají hmotným činnostem a pak ulpí. Ten, kdo je moudrý, by je však neměl zneklidňovat — přestože jsou tyto povinnosti nižší povahy, jelikož jejich konatelům se nedostává poznání.
TEXT 29:
Недалекі люди, яких ввели в оману ґун̣и матеріальної природи, повністю занурюються в матеріальну діяльність й прив’язуються до неї. Однак, незважаючи на те, що дії таких невігласів нижчого порядку, мудра людина не стане турбувати їх.
TEXT 30:
Ó Arjuno, proto se všemi svými činnostmi zasvěcenými Mně, s úplným poznáním Mne, bez touhy po zisku, bez vlastnických nároků na výsledky a bez letargie, bojuj.
TEXT 30:
Тому, о Арджуно, цілком усвідомлюючи Мене, присвяти Мені всі свої дії, облиш усі претензії на власництво, вийди з заціпеніння і бийся.
TEXT 31:
Ti, kdo konají své povinnosti podle Mých pokynů a řídí se tímto učením s vírou, prosti odporu k Mému nařízení, budou vysvobozeni z pout činností prováděných s touhou po jejich plodech.
TEXT 31:
Люди, які виконують свої обов’язки згідно з Моїми приписами, і дотримуються цього вчення з вірою та без заздрощів, напевне звільняться з кайданів кармічної діяльності.
TEXT 32:
Avšak o těch, kteří ze závisti toto učení přehlížejí a neřídí se jím, je třeba vědět, že jsou zbaveni poznání, zmateni a jejich snahy dosáhnout dokonalosti jsou odsouzeny k neúspěchu.
TEXT 32:
Але ті, хто із заздрощів не зважають на ці настанови й не дотримують їх, — позбавлені знання, обдурені, і їх спроби досягти досконалості приречені на невдачу.
TEXT 33:
Dokonce i člověk oplývající poznáním jedná podle své povahy, neboť každý se řídí povahou, kterou získal ze tří kvalit. Co zmůže potlačování?
TEXT 33:
Навіть і та людина, що має знання, діє згідно з власною природою, тому що поведінка і спосіб життя кожної людини залежить від впливу трьох ґун̣ів. Що ж дасть пригнічення своєї природи?
TEXT 34:
Jsou dány zásady pro usměrnění připoutanosti a odporu smyslů ke smyslovým objektům. Nikdo by neměl takové připoutanosti a odporu podlehnout, protože jsou překážkami na cestě seberealizace.
TEXT 34:
Є рекомендації, як впорядкувати прихильності та відрази стосовно чуттєвих об’єктів. Людина не повинна потрапляти в залежність від прив’язаностей або антипатій, тому що вони є каменями спотикання на шляху самоусвідомлення.
TEXT 35:
Je mnohem lepší konat své předepsané povinnosti, byť i nedokonale, než povinnosti druhého dokonale. Lépe je dočkat se záhuby při plnění vlastní povinnosti než se zaměstnat plněním povinností někoho jiného, neboť kráčet cestou jiných je nebezpečné.
TEXT 35:
Для людини набагато ліпше виконувати свої обов’язки навіть недосконало, ніж досконало — чужі. Краще вмерти, виконуючи свій власний обов’язок, ніж виконувати чужий, тому що йти чужим шляхом небезпечно.
TEXT 36:
Arjuna řekl: Ó potomku Vṛṣṇiho, co člověka žene k tomu, aby páchal hříšné činy — dokonce aniž sám chce — jako by k tomu byl nucen silou?
TEXT 36:
Арджуна сказав: О нащадку Вр̣шн̣і, що ж змушує людину грішити навіть всупереч її волі, ніби її тягне якась сила?
TEXT 37:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Je to jen chtíč, Arjuno, který se rodí ze styku s hmotnou kvalitou vášně a později se mění v hněv a který je v tomto světě všepohlcujícím hříšným nepřítelem.
TEXT 37:
Верховний Бог-Особа сказав: Це лише хтивість, Арджуно. Вона народжується із зіткнення з ґун̣ою пристрасті й потім переходить в гнів; вона — гріховний всепожираючий ворог цього світу.
TEXT 38:
Tak jako je oheň zahalen kouřem, zrcadlo pokryto prachem či zárodek zakryt lůnem, živou bytost pokrývají různé stupně tohoto chtíče.
TEXT 38:
Як дим окутує вогонь, як пил покриває дзеркало, як зародок заховано в утробі матері, так само й живу істоту в різній мірі оповиває хтивість.
TEXT 39:
Tak je čisté vědomí znalé živé bytosti zahalené jejím věčným nepřítelem v podobě chtíče, který není nikdy ukojen a spaluje jako oheň.
TEXT 39:
Таким чином чисту свідомість мудрої живої істоти покриває її вічний ворог — жага, яка ніколи не вдовольняється й палає, мов той вогонь.
TEXT 40:
Sídly tohoto chtíče jsou smysly, mysl a inteligence. Skrze ně chtíč zahalí skutečné poznání živé bytosti a zmate ji.
TEXT 40:
Чуття, розум й інтелект — пристановище хтивості. За їх допомогою хіть покриває істинне знання живої істоти і вводить її в оману.
TEXT 41:
Ó Arjuno, nejlepší z Bharatovců, proto se na samém začátku vypořádej s tímto velkým symbolem hříchu (chtíčem) tak, že ovládneš smysly. Tím zdolej tohoto hubitele poznání a seberealizace.
TEXT 41:
Тому, о Арджуно, кращий з-поміж Бгарат, з самого початку, керуючи своїми чуттями, приборкай її, — великий символ гріха — хтивість, і подолай цього ворога знання й осягнення душі.
TEXT 42:
Činné smysly jsou nadřazeny neživé hmotě a výše než smysly je mysl. Inteligence stojí ještě výše než mysl, a ona (duše) převyšuje dokonce i inteligenci.
TEXT 42:
Чуття, що діють, вище від мертвої матерії, розум вищий од чуттів, інтелект вище від розуму, а вона (душа) — ще вища, ніж інтелект.
TEXT 43:
Ó Arjuno, bojovníku mocných paží! Ten, kdo takto ví, že je v nadřazeném postavení vůči hmotným smyslům, mysli a inteligenci, by měl uklidnit mysl uváženou duchovní inteligencí (rozvinout vědomí Kṛṣṇy), a tak — duchovní silou — přemoci tohoto neukojitelného nepřítele, který se nazývá chtíč.
TEXT 43:
Отож, усвідомивши себе трансцендентною до матеріальних чуттів, розуму й інтелекту, о міцнорукий Арджуно, жива істота повинна зміцнити розум за допомогою зрілого духовного інтелекту (свідомості Кр̣шн̣и), й таким чином — духовною міццю — подолати невситимого ворога, хтивість.