TEXT 9

Verš

Tekst

yajñārthāt karmaṇo ’nyatra
loko ’yaṁ karma-bandhanaḥ
tad-arthaṁ karma kaunteya
mukta-saṅgaḥ samācara

Synonyma

Synonyms

yajña-arthāt — konaná pouze pro Yajñu neboli Viṣṇua; karmaṇaḥ — než práce; anyatra — jinak; lokaḥ — svět; ayam — tento; karma-bandhanaḥ — spoutanost prací; tat — Jeho; artham — ve prospěch; karma — práce; kaunteya — ó synu Kuntī; mukta-saṅgaḥ — osvobozený od styku; samācara — vykonávej dokonale.

yajña-arthāt — kun gjort for Yajñas, Viṣṇus, skyld; karmaṇaḥ — end arbejde; anyatra — ellers; lokaḥ — verden; ayam — denne; karma- bandhanaḥ — trældom gennem arbejde; tat-artham — for Hans skyld; karma — arbejde; kaunteya — O Kuntīs søn; mukta-saṅgaḥ — befriet fra omgang; samācara — udfør perfekt.

Překlad

Translation

Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi — jinak živou bytost svazuje v tomto hmotném světě. Konej proto své předepsané povinnosti pro Jeho uspokojení, synu Kuntī. Tak nebudeš nikdy poután.

Arbejde skal gøres som et offer til Viṣṇu, ellers vil arbejde binde én til denne materielle verden. Gør derfor dine foreskrevne pligter for at tilfredsstille Ham, for på den måde vil du altid forblive fri for trældom, O Kuntīs søn.

Význam

Purport

Jelikož člověk musí pracovat už jen pro samotné udržení těla při životě, předepsané povinnosti vztahující se na jeho dané společenské postavení a na jeho vlastnosti jsou uspořádány tak, aby tohoto účelu bylo možné dosáhnout. Yajña znamená Pán Viṣṇu či obětní obřady. Všechny obětní obřady jsou také určeny k uspokojení Pána Viṣṇua. Vedy nabádají: yajño vai viṣṇuḥ. Jinými slovy, ať už někdo koná předepsané yajñi či přímo slouží Pánu Viṣṇuovi, slouží tím stejnému cíli. Systém jednání s vědomím Kṛṣṇy je tedy provádění yajñi, jak předepisuje tento verš. Rovněž varnášramské zřízení je zaměřené na uspokojení Pána Viṣṇua—varṇāśramācāravatā puruṣeṇa paraḥ pumān / viṣṇur ārādhyate. (Viṣṇu Purāṇa 3.8.8)

FORKLARING: Eftersom man er nødt til at arbejde selv blot for at opretholde kroppen, er det foreskrevne arbejde, der gælder for en bestemt social position og natur, skabt, så det formål kan opfyldes. Yajña betyder Herren Viṣṇu eller offerhandlinger. Alle offerhandlinger har også til hensigt at tilfredsstille Herren Viṣṇu. Vedaerne påbyder, yajño vai viṣṇuḥ. Det samme formål tjenes med andre ord, uanset om man udfører foreskrevne yajñaer eller tjener Herren Viṣṇu direkte. At handle i Kṛṣṇa-bevidsthed er derfor det samme som at udføre yajña, som det foreskrives i dette vers. Varṇāśrama-institutionen sigter også mod at tilfredsstille Herren Viṣṇu. Varṇāśramācāravatā, puruṣeṇa paraḥ pumān/ viṣṇur ārādhyate (Viṣṇu Purāṇa 3.8.8).

Každý má tedy pracovat, aby uspokojil Viṣṇua. Jakákoliv jiná práce vykonaná v tomto hmotném světě se stane příčinou otroctví, neboť dobré i zlé činy přinášejí reakce a každá reakce konatele spoutává. Proto musí člověk pracovat s vědomím Kṛṣṇy, aby uspokojil Kṛṣṇu (Viṣṇua) — když tak jedná, je na úrovni osvobození. Takový druh práce je velké umění a na počátku tohoto procesu je zapotřebí velmi zkušeného vedení. Každý by tedy měl snaživě jednat pod zkušeným vedením Kṛṣṇova oddaného, nebo podle osobních pokynů samotného Pána Kṛṣṇy (jako měl možnost Arjuna). Nic nemá být děláno s vidinou smyslového požitku — vše se má dělat s cílem uspokojit Kṛṣṇu. Takové jednání člověka nejen ochrání před reakcemi za jeho činy, ale také ho postupně pozvedne k transcendentální láskyplné službě Pánu, která samotná ho může přenést do království Boha.

Man må derfor arbejde for at tilfredsstille Viṣṇu. Alt andet arbejde, der gøres i den materielle verden, vil binde én, for både godt og dårligt arbejde har deres reaktioner, og enhver reaktion binder den, der handler. Følgelig må man arbejde i Kṛṣṇa-bevidsthed for at tilfredsstille Kṛṣṇa eller Viṣṇu, og når man handler således, befinder man sig i en befriet tilstand. Det er den store kunst ved alt arbejde, og i begyndelsen kræver denne proces meget dygtig vejledning. Man skal således handle meget nøje under kyndig vejledning af en af Herren Kṛṣṇas hengivne eller under direkte vejledning af Herren Kṛṣṇa Selv (sådan som Arjuna havde lejlighed til at gøre det). Man bør intet gøre for sansetilfredsstillelse, men alt bør gøres for at tilfredsstille Kṛṣṇa. Denne praksis vil ikke bare redde én fra reaktionerne på ens handlinger, men også gradvist ophøje én til Herrens transcendentale kærlighedstjeneste, der er det eneste, der kan hæve én til Guds rige.