Skip to main content

TEXT 6

6. VERS

Verš

Szöveg

karmendriyāṇi saṁyamya
ya āste manasā smaran
indriyārthān vimūḍhātmā
mithyācāraḥ sa ucyate
karmendriyāṇi saṁyamya
ya āste manasā smaran
indriyārthān vimūḍhātmā
mithyācāraḥ sa ucyate

Synonyma

Szó szerinti jelentés

karma-indriyāṇi — pět činných smyslů; saṁyamya — ovládající; yaḥ — kdo; āste — zůstává; manasā — myslí; smaran — myslící na; indriya-arthān — smyslové objekty; vimūḍha — pošetilá; ātmā — duše; mithyā-ācāraḥ — pokrytecký; saḥ — on; ucyate — je nazýván.

karma-indriyāṇi – az öt cselekvő érzékszervet; saṁyamya – irányítva; yaḥ – bárki; āste – marad; manasā – az elmével; smaran – ha rágondol; indriya-arthān – az érzéktárgyakra; vimūḍha – ostoba; ātmā – lélek; mithyā-ācāraḥ – képmutató; saḥ – őt; ucyate – hívják.

Překlad

Fordítás

Ten, kdo drží na uzdě své činné smysly, ale myslí dlí u smyslových objektů, klame sám sebe a je nazýván pokrytcem.

Aki visszatartja cselekvő érzékeit, ám elméje továbbra is az érzékek tárgyain csügg, az kétségkívül becsapja magát. Az ilyen embert kétszínűnek hívják.

Význam

Magyarázat

Na světě je mnoho pokrytců, kteří odmítají jednat s vědomím Kṛṣṇy a předstírají, že meditují, ale přitom myslí na smyslový požitek. Aby takoví pokrytci ošálili své neupřímné následovníky, někdy také vykládají suchou filozofii — podle tohoto verše jsou to však ti největší podvodníci. Jednat s cílem smyslového požitku může člověk v jakémkoliv společenském postavení, ale pokud dodržuje pravidla daná pro stav, ve kterém se nachází, může postupně očišťovat své bytí. Avšak toho, kdo předstírá, že je yogī, zatímco ve skutečnosti vyhledává objekty smyslového požitku, je třeba nazvat největším podvodníkem, třebaže někdy vykládá filozofii. Poznání takového hříšného člověka nemá žádnou hodnotu, protože matoucí energie Pána je zbavuje účinnosti. Mysl tohoto podvodníka je trvale nečistá, a proto je jeho předvádění jógové meditace naprosto bezcenné.

Számtalan kétszínű ember van, aki a Kṛṣṇa-tudatú cselekvést megtagadva meditációt színlel, ám közben az érzéki élvezetre gondol. Az ilyen emberek néha még valamiféle száraz filozófiáról is beszélnek, hogy becsapják okoskodó követőiket, ám e vers szerint ők a legnagyobb csalók. Ha valaki érzéki élvezetre vágyik, azt bármely társadalmi rendben megkaphatja, de ha követi a saját helyzetére vonatkozó szabályokat, akkor fokozatosan megtisztíthatja a létét. Aki azonban yogīnak tünteti fel magát, miközben valójában az érzékkielégítés tárgyai után kutat, azt a legnagyobb csalónak kell nevezni, még akkor is, ha néha filozófiáról beszél. Tudása értéktelen, mert az Úr illuzórikus energiája az ilyen bűnös embert megfosztja tudásának eredményétől. Az ilyen álszent elméje mindig tisztátalan, s így színlelt yoga-meditációjának semmi értéke nincsen.