TEXT 43

Verš

Tekst

evaṁ buddheḥ paraṁ buddhvā
saṁstabhyātmānam ātmanā
jahi śatruṁ mahā-bāho
kāma-rūpaṁ durāsadam

Synonyma

Synonyms

evam — takto; buddheḥ — inteligenci; param — v nadřazeném postavení; buddhvā — znající; saṁstabhya — ustálením; ātmānam — mysli; ātmanā — pomocí uvážené inteligence; jahi — přemož; śatrum — nepřítele; mahā-bāho — ó muži mocných paží; kāma-rūpam — v podobě chtíče; durāsadam — hrozivého.

evam — således; buddheḥ — end intelligensen; param — den, der står højere; buddhvā — efter at have forstået; saṁstabhya — idet du har stabiliseret; ātmānam — sindet; ātmanā — med overlagt intelligens; jahi — overvind; śatrum — fjenden; mahā-bāho — O du med vældige arme; kāma-rūpam — i form af begær; durāsadam — den formidable.

Překlad

Translation

Ó Arjuno, bojovníku mocných paží! Ten, kdo takto ví, že je v nadřazeném postavení vůči hmotným smyslům, mysli a inteligenci, by měl uklidnit mysl uváženou duchovní inteligencí (rozvinout vědomí Kṛṣṇy), a tak — duchovní silou — přemoci tohoto neukojitelného nepřítele, který se nazývá chtíč.

O stærkarmede Arjuna, når man således forstår sig selv som transcendental til de materielle sanser, sindet og intelligensen, må man styrke sindet med en bevidst åndelig intelligens [Kṛṣṇa-bevidsthed] og således med åndelig styrke besejre denne umættelige fjende, der kaldes begær.

Význam

Purport

Třetí kapitola Bhagavad-gīty nás dovádí k vědomí Kṛṣṇy poznáním, že jsme věčnými služebníky Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří za konečný cíl nepovažují neosobní prázdnotu. V hmotném životě je každý ovlivněn tíhnutím k chtíči a touze ovládat zdroje hmotné přírody. Touha panovat a uspokojovat smysly je největším nepřítelem podmíněné duše. Silou vědomí Kṛṣṇy je však možné ovládnout hmotné smysly, mysl a inteligenci. Člověk se nemusí náhle zříci práce a předepsaných povinností; postupným rozvíjením vědomí Kṛṣṇy — pomocí ustálené inteligence, zaměřené na vlastní čistou totožnost — může setrvat v transcendentálním postavení, kdy ho hmotné smysly a mysl neovlivní. To je souhrn této kapitoly. Filozofické spekulování a nepřirozené pokusy ovládnout smysly takzvaným cvičením jógových pozic nemohou v nezralém stavu hmotného žití nikdy pomoci přiblížit se k duchovnímu životu. Je nutné se pod správným vedením učit rozvíjet vědomí Kṛṣṇy pomocí vyšší inteligence.

FORKLARING: Dette tredje kapitel i Bhagavad-gītā leder definitivt til Kṛṣṇa-bevidsthed ved, at man forstår sig selv som Guddommens Højeste Personligheds evige tjener uden at anse upersonlig tomhed for at være det endelige mål. I materiel eksistens bliver man utvivlsomt påvirket af tilbøjeligheden til lyst og ønsket om at beherske den materielle naturs ressourcer. Trangen til dominans og til sansenydelse er den betingede sjæls største fjender, men igennem styrken fra Kṛṣṇa- bevidsthed kan man beherske de materielle sanser, sindet og intelligensen. Det er ikke nødvendigt, at man brat holder op med at gøre sit arbejde og sine foreskrevne pligter, men ved at udvikle Kṛṣṇa-bevidsthed gradvist og vedholdende rette sin intelligens mod sin rene identitet kan man blive situeret på et transcendentalt niveau uden at blive påvirket af de materielle sanser og sindet. Det er hovedindholdet i dette kapitel. På det umodne stadie i materiel eksistens kan filosofiske spekulationer og kunstige forsøg på at beherske sanserne med såkaldte yoga-stillinger aldrig hjælpe et menneske mod åndeligt liv. Man skal uddannes i Kṛṣṇa-bevidsthed med hjælp fra en højere intelligens.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o karma-yoze neboli konání vlastních předepsaných povinností s vědomím Kṛṣṇy.

Således ender Bhaktivedanta-forklaringerne af Śrīmad Bhagavad-gītās 3. kapitel, Karma-yoga eller Udførelse af ens foreskrevne pligt i Kṛṣṇa- bevidsthed.