TEXT 37

Verš

Tekst

śrī-bhagavān uvāca
kāma eṣa krodha eṣa
rajo-guṇa-samudbhavaḥ
mahāśano mahā-pāpmā
viddhy enam iha vairiṇam

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; kāmaḥ — chtíč; eṣaḥ — toto; krodhaḥ — hněv; eṣaḥ — toto; rajaḥ-guṇa — kvalita vášně; samudbhavaḥ — zrozený z; mahā-aśanaḥ — všepohlcující; mahā-pāpmā — velice hříšný; viddhi — věz; enam — toto; iha — v hmotném světě; vairiṇam — největší nepřítel.

śrī-bhagavān uvāca — Jumala Kõrgeim Isiksus ütles; kāmaḥ — iha; eṣaḥ — see; krodhaḥ — viha; eṣaḥ — see; rajaḥ-guṇa — kire guṇa; samudbhavaḥ — sündinud; mahā-aśanaḥ — kõikeneelav; mahā-pāpmā — väga patune; viddhi — tea; enam — seda; iha — materiaalses maailmas; vairiṇam — suurim vaenlane.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Je to jen chtíč, Arjuno, který se rodí ze styku s hmotnou kvalitou vášně a později se mění v hněv a který je v tomto světě všepohlcujícím hříšným nepřítelem.

Jumala Kõrgeim Isiksus vastas: Oo, Arjuna, see on vaid iha, selle maailma kõikehävitav patune vaenlane, mis on sündinud kokkupuutest kire guṇaga ning hiljem vihaks muutunud.

Význam

Purport

Jakmile živá bytost přijde do styku s hmotným stvořením, její věčná láska ke Kṛṣṇovi se působením kvality vášně změní v chtíč. Jinými slovy — z lásky k Bohu se stává chtíč, stejně jako se mléko ve styku s kyselým tamarindem mění v jogurt. Když chtíč není uspokojen, mění se v hněv, hněv se mění v iluzi a iluze způsobuje pokračování hmotného života. Proto je chtíč největším nepřítelem živé bytosti. Právě on čistou živou bytost nutí, aby zůstala zajatcem v hmotném světě. Hněv je projevem kvality nevědomosti — tyto kvality hmotné přírody se projevují jako hněv a další důsledky. Pokud je tedy kvalita vášně namísto úpadku do kvality nevědomosti povznesena životem a jednáním podle stanoveného způsobu do kvality dobra, živá bytost může vyvinout duchovní připoutanost a tak být zachráněna před úpadkem pocházejícím z hněvu.

Kui elusolend puutub kokku materiaalse loomega, moondub tema igavene armastus Kṛṣṇa vastu, kokkupuutes kire guṇaga, ihaks. Teisisõnu öeldes muutub armastus Jumala vastu ihaks, samamoodi nagu piim muutub kokkupuutes tamarindipuu hapuka viljaga jogurtiks. Kui iha jääb aga rahuldamata, muutub see vihaks, mis omakorda muutub illusiooniks ning illusiooni tõttu jätkab elusolend materiaalset eksistentsi. Seepärast on iha elusolendi suurim vaenlane – üksnes iha on see, mis hoiab teda materiaalse maailma köidikuis. Viha on üks teadmatuse guṇa avaldumisi. Guṇad avalduvad viha ning teiste nähtustena. Kui inimene tõuseb pühakirjadele vastavat elu elades, kire guṇast vooruse guṇasse, selle asemel, et teadmatuse guṇasse langeda, siis pääseb ta tänu vaimsetele kiindumustele vihani mandumisest.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se expandoval do mnoha bytostí, aby zvětšil svou věčně rostoucí duchovní blaženost. Živé bytosti jsou nedílnými částmi této duchovní blaženosti — mají částečnou nezávislost, ale když jí zneužijí a jejich služebnický postoj se změní v náchylnost ke smyslovému požitku, dostanou se do vlivu chtíče. Hmotný svět Pán tvoří proto, aby podmíněným duším umožnil splnit jejich chtivé touhy, a když jsou po dlouhé době strávené smyslnými činnostmi zcela rozčarovány, začnou se dotazovat na své skutečné postavení.

Jumala Kõrgeim Isiksus laiendas End Oma alati suureneva vaimse õndsuse nimel mitmeks ning elusolendid on selle vaimse õndsuse lahutamatud osakesed. Ka elusolendid omavad osalist sõltumatust, kuid selle sõltumatuse väära kasutamise tõttu, kaldudes Jumala teenimisest meelelistesse naudingutesse, võtab elusolendi üle võimust iha. See materiaalne loome on loodud Jumala poolt selleks, et tingimustest sõltuvad hinged saaksid rahuldada oma meeli ning, olles lõpuks nende rahuldamise läbi täiesti segadusse aetud, esitaksid küsimuse sellest, milline on nende tegelik positsioon.

Tento dotaz je začátkem Vedānta-sūter, ve kterých je řečeno: athāto brahma-jijñāsā — je třeba zkoumat Nejvyššího. Nejvyšší je ve Śrīmad-Bhāgavatamu popisován slovy janmādy asya yato 'nvayād itarataś ca, původem všeho je Nejvyšší Brahman. Chtíč má tedy svůj původ také v Nejvyšším, a je-li přeměněn v lásku k Nejvyššímu neboli ve vědomí Kṛṣṇy — v zasvěcení všech tužeb zájmu Kṛṣṇy — lze ho tak i s hněvem zduchovnit. Hanumān, pověstný služebník Śrī Rāmy, projevil svůj hněv zapálením Rāvaṇova zlatého města, ale právě tím se z něho stal největší oddaný Pána. Zde v Bhagavad-gītě zase Pán Kṛṣṇa nabádá Arjunu, aby použil svůj hněv proti nepřátelům a tak Pána uspokojil. Pokud jsou tedy chtíč a hněv zaměstnány na úrovni vědomí Kṛṣṇy, nestávají se našimi nepřáteli, ale naopak přáteli.

Selle sama küsimusega algab „Vedānta-sūtra", kus öeldakse: athāto brahma-jijñāsā. „Inimene peab esitama küsimusi Kõigekõrgema kohta." „Śrīmad-Bhāgavatam" määratleb Kõigekõrgemat järgmiselt: janmādy asya yato 'nvayād itarataś ca. „Kõige alge on Kõigekõrgem Brahman." Seega asub ka iha alge Kõigekõrgemas. Seepärast, kui muuta iha armastuseks Kõigekõrgema vastu ehk teisisõnu, ihaldada kõike Kṛṣṇa heaks, siis muutuvad nii iha kui ka viha vaimseks. Jumal Rāma suur teener Hanumān väljendas oma viha, põletades maha Rāvaṇa kuldse linna, kuid selle läbi sai temast suurim Jumala pühendunu. Ka siin, „Bhagavad-gītās", veenab Jumal Arjunat suunama oma viha Jumala rahuldamiseks vaenlaste vastu. Seega lakkavad iha ja viha Kṛṣṇa teadvuse arendamisse rakendades olemast meie vaenlased ning muutuvad meie sõpradeks.