Skip to main content

TEXT 35

TEXT 35

Verš

Texte

śreyān sva-dharmo viguṇaḥ
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
sva-dharme nidhanaṁ śreyaḥ
para-dharmo bhayāvahaḥ
śreyān sva-dharmo viguṇaḥ
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
sva-dharme nidhanaṁ śreyaḥ
para-dharmo bhayāvahaḥ

Synonyma

Synonyms

śreyān — mnohem lepší; sva-dharmaḥ — své předepsané povinnosti; viguṇaḥ — i když nedokonalé; para-dharmāt — než povinnosti jiných; su-anuṣṭhitāt — dokonale konané; sva-dharme — při svých předepsaných povinnostech; nidhanam — záhuba; śreyaḥ — lepší; para-dharmaḥ — povinnosti předepsané jiným; bhaya-āvahaḥ — nebezpečné.

śreyān: de loin préférable; sva-dharmaḥ: son devoir propre; viguṇaḥ: même imparfait; para-dharmāt: les devoirs prescrits pour autrui; su-anuṣṭhitāt: faits à la perfection; sva-dharme: en remplissant ses devoirs propres; nidhanam: la destruction; śreyaḥ: préférable; para-dharmaḥ: les devoirs prescrits pour autrui; bhaya-āvahaḥ: dangereux.

Překlad

Translation

Je mnohem lepší konat své předepsané povinnosti, byť i nedokonale, než povinnosti druhého dokonale. Lépe je dočkat se záhuby při plnění vlastní povinnosti než se zaměstnat plněním povinností někoho jiného, neboť kráčet cestou jiných je nebezpečné.

Mieux vaut s’acquitter de son devoir propre, fût-ce de manière imparfaite, que d’assumer parfaitement celui d’un autre. Mieux vaut échouer en remplissant son devoir que remplir celui d’autrui, car suivre la voie d’un autre est fort périlleux.

Význam

Purport

Člověk nemá plnit povinnosti druhých, ale konat vlastní předepsané povinnosti s úplným vědomím Kṛṣṇy. Na hmotné úrovni jsou to povinnosti stanovené podle psychofyzického charakteru dané osoby, pod vlivem kvalit hmotné přírody. A duchovní povinnosti jsou to, co nařizuje duchovní učitel v zájmu transcendentální služby Kṛṣṇovi. Každý jednotlivec se má raději až do smrti držet svých předepsaných povinností, ať hmotných či duchovních, než aby napodoboval plnění povinností někoho jiného. Povinnosti na duchovní a na hmotné úrovni se sice mohou lišit, ale zásada řídit se zplnomocněným vedením je pro konatele prospěšná v obou případech. Když je člověk pod vlivem kvalit hmotné přírody, měl by následovat pravidla předepsaná pro jeho danou situaci a nenapodobovat druhé. Například brāhmaṇa, který zásadně projevuje kvalitu dobra, je nenásilný, zatímco kṣatriya, který je pod vlivem kvality vášně, násilí může používat. Pro kṣatriyu je tedy lepší dočkat se záhuby při dodržování principů násilí než napodobovat brāhmaṇu, který se řídí zásadami nenásilí. Každý musí provést očistu svého srdce postupně, nikoliv unáhleně. Když však někdo překonává kvality hmotné přírody a setrvává na úrovni, kdy si je plně vědom Kṛṣṇy, může pod vedením pravého duchovního učitele dělat cokoliv. V tomto dokonalém stavu úplného vědomí Kṛṣṇy může kṣatriya jednat jako brāhmaṇa a brāhmaṇa jako kṣatriya. Na transcendentální úrovni rozdíly hmotného světa neplatí. Mudrc Viśvāmitra byl původně kṣatriya, ale později jednal jako brāhmaṇa, a Paraśurāma byl brāhmaṇa, který později jednal jako kṣatriya. Mohli tak jednat, jelikož byli v transcendentálním postavení — dokud je však člověk na hmotné úrovni, musí konat své povinnosti podle kvalit hmotné přírody a zároveň má dobře znát vědomí Kṛṣṇy.

Mieux vaut remplir notre devoir en pleine conscience de Kṛṣṇa, plutôt que de chercher à accomplir celui d’autrui. Nos devoirs matériels nous sont assignés en fonction des traits psychiques et physiques acquis sous l’influence des trois guṇas. Nos devoirs spirituels, eux, nous sont donnés par le maître spirituel pour nous permettre de servir Kṛṣṇa. Plutôt que de copier les devoirs d’autrui, l’homme doit toujours s’efforcer de remplir les siens, tant matériels que spirituels, au risque même d’y perdre la vie. Bien que les devoirs spirituels puissent différer des devoirs matériels, il sera toujours avantageux pour nous dans l’un ou l’autre domaine de suivre les directives d’une autorité. Celui qui subit l’emprise des trois guṇas doit appliquer les règles propres à sa situation particulière sans chercher à imiter les autres. Le brāhmaṇa, par exemple, inspiré par la vertu, est non violent, alors que le kṣatriya, gouverné par la passion, peut être violent. Et mieux vaut pour un kṣatriya être vaincu en appliquant la violence que d’imiter le brāhmaṇa, qui, lui, pratique la non-violence.

Chacun doit purifier son cœur progressivement, jamais avec brusquerie. Néanmoins, celui qui transcende les trois guṇas, en étant entièrement dévoué à Kṛṣṇa, peut accomplir n’importe quel devoir sous la direction d’un maître spirituel authentique. Dans la pure conscience de Kṛṣṇa, un kṣatriya peut agir en brāhmaṇa, et inversement. Car au niveau spirituel, les distinctions du monde matériel ne tiennent plus. Viśvāmitra, par exemple, qui était kṣatriya de naissance, joua plus tard le rôle d’un brāhmaṇa, alors que Paraśurāma, qui était brāhmaṇa, joua le rôle d’un kṣatriya. Cela ne fut possible qu’en raison de leur conscience transcendantale. Mais tant que nous nous situons au niveau matériel, nous devons nous acquitter des devoirs que nous imposent les trois modes d’influence de la nature, tout en ayant une compréhension claire de la conscience de Kṛṣṇa.