TEXT 30

Verš

Texte

mayi sarvāṇi karmāṇi
sannyasyādhyātma-cetasā
nirāśīr nirmamo bhūtvā
yudhyasva vigata-jvaraḥ

Synonyma

Synonyms

mayi — Mně; sarvāṇi — všechny druhy; karmāṇi — činností; sannyasya — zcela odevzdávající; adhyātma — s úplným poznáním Nejvyššího Já; cetasā — vědomím; nirāśīḥ — bez touhy po zisku; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; bhūtvā — když budeš v takovém stavu; yudhyasva — bojuj; vigata-jvaraḥ — bez letargie.

mayi: à Moi; sarvāṇi: toutes sortes de; karmāṇi: activités; sannyasya: soumettant complètement; adhyātma: avec une connaissance complète du soi; cetasā: par la conscience; nirāśīḥ: sans désir de profit; nirmamaḥ: sans esprit de possession; bhūtvā: étant ainsi; yudhyasva: combats; vigata-jvaraḥ: sans abattement.

Překlad

Translation

Ó Arjuno, proto se všemi svými činnostmi zasvěcenými Mně, s úplným poznáním Mne, bez touhy po zisku, bez vlastnických nároků na výsledky a bez letargie, bojuj.

Aussi, ô Arjuna, Me consacrant tous tes actes, en pleine connaissance de Ma personne, sans chercher le gain ou revendiquer la moindre possession, sans te laisser abattre, combats.

Význam

Purport

Tento verš dává jasně najevo, jaký je záměr Bhagavad-gīty. Pán učí, že musíme rozvinout úplné vědomí Kṛṣṇy a takto konat své povinnosti, s přímo vojenskou kázní. Takový příkaz může vše poněkud ztížit, nicméně povinnosti je třeba plnit, a to se závislostí na Kṛṣṇovi, neboť to je přirozené postavení živé bytosti. Živá bytost nemůže být šťastná nezávisle, bez spolupráce s Nejvyšším Pánem, protože jejím věčným přirozeným postavením je být podřízena Pánovým touhám. Proto Śrī Kṛṣṇa Arjunovi nařizoval bojovat, jako kdyby byl jeho velitelem. Každý má obětovat vše naplnění vůle Pána a zároveň konat své předepsané povinnosti bez vlastnických nároků na výsledky. Arjuna nemusel zvažovat Pánovo nařízení, musel ho pouze vykonat. Nejvyšší Pán je duše všech duší, a proto ten, kdo se neohlíží na sebe a zcela závisí na Nejvyšší Duši — jinými slovy ten, kdo si je plně vědom Kṛṣṇy — je nazýván adhyātma-cetas. Nirāśīḥ znamená, že člověk musí jednat podle pokynu svého pána, ale nemá očekávat plody své práce. Pokladník může počítat milióny pro svého zaměstnavatele, ale sám si nedělá nárok ani na jedinou minci. Každý si musí uvědomit, že nic na světě nepatří žádnému jednotlivci, ale vše patří Nejvyššímu Pánu. To je skutečný význam slova mayi (Mně). Pokud člověk jedná s takovým vědomím Kṛṣṇy, přirozeně si na nic nečiní vlastnické nároky. Toto vědomí se nazývá nirmama (nic není moje). A jestliže se někdo zdráhá vykonávat takové přísné nařízení, které nebere ohled na takzvané příbuzné, s nimiž je spojen vztahy na úrovni těla, měl by se této zdráhavosti zbavit. Tak může dosáhnout stavu vigata-jvara, kdy bude prostý horečnaté mátožnosti či letargie. Každému náleží určitý druh práce podle jeho kvalit a postavení, a jak bylo popsáno výše, všechny tyto povinnosti lze konat s vědomím Kṛṣṇy. To živou bytost povede na cestu osvobození.

Ce verset indique clairement le but de la Bhagavad-gītā. Le Seigneur enseigne que pour remplir son devoir, il faut devenir parfaitement conscient de Sa personne et y appliquer la même rigueur que l’on mettrait à suivre une discipline militaire. Voilà qui peut sembler difficile. Il faut néanmoins s’acquitter de son devoir en dépendant entièrement de Kṛṣṇa, puisque c’est la nature fondamentale de l’être vivant. Aucun être ne peut être heureux s’il ne coopère avec le Seigneur Suprême, car sa condition intrinsèque et éternelle est de répondre aux désirs du Seigneur. Arjuna reçoit donc de Śrī Kṛṣṇa l’ordre de combattre, comme si le Seigneur était son chef militaire. Il faut tout sacrifier au bon vouloir du Seigneur Suprême et continuer à accomplir son devoir sans se dire propriétaire de rien. Arjuna n’a pas à juger les directives du Seigneur, mais seulement à les exécuter.

Le Seigneur Suprême est l’Âme de toutes les âmes. Aussi, celui qui dépend uniquement et entièrement de Lui, sans aucune considération personnelle, ou, en d’autres mots, qui est parfaitement conscient de Kṛṣṇa, est qualifié d’adhyātma-cetās, « pleinement conscient de l’âme ». Nirāśīḥ signifie que l’on doit agir selon les ordres de son maître et ne pas chercher à jouir du fruit de ses actes. Un caissier compte des millions pour son patron, tout en sachant que pas un sou ne lui appartient. De même, comprenons que rien en ce monde ne nous appartient personnellement et que tout appartient au Seigneur Suprême. Telle est la véritable signification du mot mayi, « à Moi ». Celui qui agit dans la conscience de Kṛṣṇa ne se proclame donc propriétaire de rien, et cet état de conscience est appelé nirmama, « rien ne m’appartient ».

Même si l’on éprouve quelque réticence à se plier à un ordre si rigoureux, excluant toute considération de parenté, on doit surmonter cet obstacle et devenir vigata-jvara, c’est-à-dire ne pas se laisser aller à l’abattement, à l’indolence fiévreuse. Comme nous venons de le voir, chacun, selon sa nature et sa position respectives, a un devoir particulier à remplir qui peut être accompli dans la conscience de Kṛṣṇa. Une telle attitude nous permettra de fouler le sentier de la libération.