TEXT 3

Verš

Tekstas

śrī-bhagavān uvāca
loke ’smin dvi-vidhā niṣṭhā
purā proktā mayānagha
jñāna-yogena sāṅkhyānāṁ
karma-yogena yoginām

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; loke — na světě; asmin — tomto; dvi-vidhā — dva druhy; niṣṭhā — víry; purā — dříve; proktā — řečené; mayā — Mnou; anagha — ó ty, na němž nelpí hřích; jñāna-yogena — spojením prostřednictvím poznání; sāṅkhyānām — empirických filozofů; karma-yogena — spojením prostřednictvím oddanosti; yoginām — oddaných.

śrī-bhagavān uvāca — Aukščiausiasis Dievo Asmuo tarė; loke — pasaulyje; asmin — šiame; dvi-vidhā — dviejų rūšių; niṣṭhā — tikėjimas; purā — anksčiau; proktā — buvo išsakytas; mayā — Mano; anagha — o nesusitepęs nuodėme; jñāna-yogena — jungiančiu žinojimo procesu; sāṅkhyānām — filosofų empirikų; karma-yogena — jungiančiu pasiaukojimo procesu; yoginām — bhaktų.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó Arjuno, jenž jsi prostý hříchu! Již jsem řekl, že jsou dva druhy lidí, kteří se snaží poznat vlastní já. Jedni ho chtějí poznat empirickou, filozofickou spekulací a druzí oddanou službou.

Aukščiausiasis Dievo Asmuo tarė: O nesusitepęs nuodėme, Arjuna, Aš jau paaiškinau, kad yra dvi kategorijos žmonių, kurie stengiasi suvokti savąjį „aš“. Vieni linkę jį suvokti empiriniais filosofiniais samprotavimais, kiti – pasiaukojimo tarnyste.

Význam

Purport

Ve třicátém devátém verši druhé kapitoly hovořil Pán Kṛṣṇa o dvou procesech — sāṅkhya-yoze a karma-yoze neboli buddhi-yoze. Nyní totéž ještě více vyjasňuje. Sāṅkhya-yoga neboli analytické studium povahy duše a hmoty je určena lidem, kteří mají sklony ke spekulaci a k poznávání všeho pomocí experimentálního poznání a filozofie. Druhá skupina lidí jedná s vědomím Kṛṣṇy, což je vyloženo v šedesátém prvním verši druhé kapitoly. Rovněž v třicátém devátém verši Pán vysvětlil, že jednáním podle principů buddhi-yogy neboli procesu rozvíjení vědomí Kṛṣṇy se každý může zbavit pout svých činů, a v dalším verši prohlásil, že tento proces nemá žádné nedostatky. Ještě jasněji to líčí šedesátý první verš, buddhi-yoga znamená zcela záviset na Nejvyšším (konkrétněji řečeno na Kṛṣṇovi) a tímto způsobem je možné snadno ovládnout všechny smysly. Obě yogy na sobě závisí, stejně jako náboženství a filozofie. Náboženství bez filozofie je sentiment nebo někdy fanatismus, zatímco filozofie bez náboženství je myšlenková spekulace. Konečným cílem je Kṛṣṇa, protože filozofové, kteří upřímně hledají Absolutní Pravdu, také nakonec dospějí k vědomí Kṛṣṇy. To rovněž stojí v Bhagavad-gītě. Celý proces spočívá v poznání skutečného postavení vlastního já ve vztahu k Nejvyššímu Já. Filozofická spekulace, která umožňuje postupně dospět na úroveň vědomí Kṛṣṇy, je nepřímou metodou, a druhý postup přímo spojuje vše s vědomím Kṛṣṇy. Z těchto dvou cest je cesta vědomí Kṛṣṇy lepší, protože nezávisí na očištění smyslů filozofickou metodou. Proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy je očistný sám o sobě, a jelikož představuje přímou metodu oddané služby, je zároveň snadný a vznešený.

KOMENTARAS: 39-tame antro skyriaus posme Viešpats nusakė du pažinimo kelius: sāṅkhya-yogą bei karma-yogą, dar vadinamą buddhi-yoga. Šiuo posmu Viešpats aiškiau nušviečia tą patį klausimą. Sāṅkhya-yoga, ar analitinis dvasios bei materijos tyrinėjimas, yra sritis tų, kurie linkę samprotauti ir pažinti daiktus eksperimentiniu mokslu bei filosofija. O kita žmonių kategorija, kaip nurodo 61-as antro skyriaus posmas, veikia įsisąmoninę Kṛṣṇą. 39-ame posme Viešpats aiškino, kad veikiant pagal buddhi- yogos, arba Kṛṣṇos sąmonės, principus galima sutraukyti veiklos pančius, maža to, minėtas metodas neturi trūkumų. 61-ame posme jis nušviestas dar ryškiau: praktikuoti buddhi-yogą – reiškia visiškai priklausyti nuo Aukščiausiojo (tiksliau – nuo Kṛṣṇos) valios. Šitaip be didelio vargo galima suvaldyti visas jusles. Žodžiu, šios yogos abipusiškai susijusios kaip religija ir filosofija. Religija be filosofijos – tik sentimentai, o kartais net ir fanatizmas, o filosofija be religijos – tik spekuliatyvūs samprotavimai. Galutinis pažinimo tikslas – Kṛṣṇa, nes filosofai, nuoširdžiai ieškantys Absoliučios Tiesos, galų gale prieina Kṛṣṇos sąmonę. Taip teigiama ir „Bhagavad-gītoje“. Metodo esmę sudaro tikrosios savojo „aš“ padėties suvokimas Super „Aš“ atžvilgiu. Filosofinių samprotavimų kelias – aplinkinis, palengva jis irgi gali atvesti prie Kṛṣṇos sąmonės, bet kito kelio esmė – viską tiesiogiai susieti su Kṛṣṇa. Iš jų geresnis Kṛṣṇos sąmonės kelias, nes jis nereikalauja išgryninti juslių filosofijos metodais. Kṛṣṇos sąmonė pati savaime yra apsivalymo procesas, tai – tiesioginis pasiaukojimo tarnystės metodas, todėl šis kelias lengvas ir tuo pat metu iškilnus.