Skip to main content

TEXT 3

TEXT 3

Verš

Tekst

śrī-bhagavān uvāca
loke ’smin dvi-vidhā niṣṭhā
purā proktā mayānagha
jñāna-yogena sāṅkhyānāṁ
karma-yogena yoginām
śrī-bhagavān uvāca
loke ’smin dvi-vidhā niṣṭhā
purā proktā mayānagha
jñāna-yogena sāṅkhyānāṁ
karma-yogena yoginām

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; loke — na světě; asmin — tomto; dvi-vidhā — dva druhy; niṣṭhā — víry; purā — dříve; proktā — řečené; mayā — Mnou; anagha — ó ty, na němž nelpí hřích; jñāna-yogena — spojením prostřednictvím poznání; sāṅkhyānām — empirických filozofů; karma-yogena — spojením prostřednictvím oddanosti; yoginām — oddaných.

śrī-bhagavān uvāca — Jumala Kõrgeim Isiksus ütles; loke — maailmas; asmin — selles; dvi-vidhā — kahte tüüpi; niṣṭhā — usk; purā — varemalt; proktā — oli öeldud; mayā — Minu poolt; anagha — oo, pattudest vaba; jñāna-yogena — teadmiste ühendusprotsessi läbi; sāṅkhyānām — empiiriliste filosoofide; karma-yogena — pühendumuse ühendusprotsessi läbi; yoginām — pühendunute.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó Arjuno, jenž jsi prostý hříchu! Již jsem řekl, že jsou dva druhy lidí, kteří se snaží poznat vlastní já. Jedni ho chtějí poznat empirickou, filozofickou spekulací a druzí oddanou službou.

Jumala Kõrgeim Isiksus ütles: Oo, pattudest vaba Arjuna, Ma olen juba selgitanud, et eksisteerib kahte liiki inimesi, kes püüavad teadvustada oma vaimset „mina". Ühed püüavad seda mõista empiirilistele filosoofilistele spekulatsioonidele toetudes, teised aga pühendunud teenimise läbi.

Význam

Purport

Ve třicátém devátém verši druhé kapitoly hovořil Pán Kṛṣṇa o dvou procesech — sāṅkhya-yoze a karma-yoze neboli buddhi-yoze. Nyní totéž ještě více vyjasňuje. Sāṅkhya-yoga neboli analytické studium povahy duše a hmoty je určena lidem, kteří mají sklony ke spekulaci a k poznávání všeho pomocí experimentálního poznání a filozofie. Druhá skupina lidí jedná s vědomím Kṛṣṇy, což je vyloženo v šedesátém prvním verši druhé kapitoly. Rovněž v třicátém devátém verši Pán vysvětlil, že jednáním podle principů buddhi-yogy neboli procesu rozvíjení vědomí Kṛṣṇy se každý může zbavit pout svých činů, a v dalším verši prohlásil, že tento proces nemá žádné nedostatky. Ještě jasněji to líčí šedesátý první verš, buddhi-yoga znamená zcela záviset na Nejvyšším (konkrétněji řečeno na Kṛṣṇovi) a tímto způsobem je možné snadno ovládnout všechny smysly. Obě yogy na sobě závisí, stejně jako náboženství a filozofie. Náboženství bez filozofie je sentiment nebo někdy fanatismus, zatímco filozofie bez náboženství je myšlenková spekulace. Konečným cílem je Kṛṣṇa, protože filozofové, kteří upřímně hledají Absolutní Pravdu, také nakonec dospějí k vědomí Kṛṣṇy. To rovněž stojí v Bhagavad-gītě. Celý proces spočívá v poznání skutečného postavení vlastního já ve vztahu k Nejvyššímu Já. Filozofická spekulace, která umožňuje postupně dospět na úroveň vědomí Kṛṣṇy, je nepřímou metodou, a druhý postup přímo spojuje vše s vědomím Kṛṣṇy. Z těchto dvou cest je cesta vědomí Kṛṣṇy lepší, protože nezávisí na očištění smyslů filozofickou metodou. Proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy je očistný sám o sobě, a jelikož představuje přímou metodu oddané služby, je zároveň snadný a vznešený.

Teise peatüki kolmekümne üheksandas värsis selgitas Jumal kahte liiki protsesse – sāṅkhya-joogat ja karma-joogat ehk buddhi-joogat. Antud värsis selgitab Jumal sedasama täpsemalt. Sāṅkhya-jooga ehk vaimu ja mateeria olemuse analüütiline uurimine pakub huvi inimestele, kes on altid spekulatsioonidele ning kes püüavad mõista maailma empiiriliste teadmiste ja filosoofia abil. Teine kategooria inimesi töötab aga Kṛṣṇa teadvuses, nagu seda selgitati teise peatüki kuuekümne esimeses värsis. Kolmekümne üheksandas värsis selgitas Jumal ka seda, et buddhi-jooga ehk Kṛṣṇa teadvuse põhimõtete kohaselt töötades vabastab elusolend end oma tegevuste järelmõjude köidikuist ning et see protsess on täiuslik. Sama printsiipi selgitatakse üksikasjalikumalt kuuekümne esimeses värsis, kus öeldakse, et buddhi-jooga tähendab sõltumist ainult Kõigekõrgemast (või täpsemalt väljendudes Kṛṣṇast), ning et sel viisil toimides on võimalik kergesti kõikide oma meelte üle kontroll saavutada. Seega on mõlemad joogad teineteisest vastastikuses sõltuvuses nagu religioon ja filosoofia. Religioon ilma filosoofiata on vaid sentimentalism, või ka fanatism, ning filosoofia ilma religioonita on omakorda vaid mõistuse spekulatsioon. Lõplik eesmärk on Kṛṣṇa, sest filosoofid, kes püüavad siiralt leida Absoluutset Tõde, jõuavad lõpuks Kṛṣṇa teadvuse juurde. Ka seda kinnitatakse „Bhagavad-gītās". Kogu protsess seisneb oma tõelise positsiooni mõistmises Ülihinge suhtes. Kaudne tee selle saavutamiseks on filosoofilised spekulatsioonid, mis võivad lõpuks tuua inimese Kṛṣṇa teadvuse juurde, kuid teine meetod on ühendada kõik oma elus otseselt Kṛṣṇa teadvusega. Nimetatud kahe meetodi hulgast on parem Kṛṣṇa teadvuse tee, sest see ei sõltu meelte puhastamisest filosoofia abil. Kṛṣṇa teadvuse praktiseerija puhastub automaatselt ning seetõttu on vahetu pühendunud teenimine üheaegselt nii lihtne kui ka ülendav.