TEXT 29

VERŠ 29

Verš

prakṛter guṇa-sammūḍhāḥ
sajjante guṇa-karmasu
tān akṛtsna-vido mandān
kṛtsna-vin na vicālayet

Synonyma

prakṛteḥ — hmotné přírody; guṇa — kvalitami; sammūḍhāḥ — oklamaní ztotožňováním se s hmotou; sajjante — zaměstnají se; guṇa-karmasu — hmotnými činnostmi; tān — ty; akṛtsna-vidaḥ — osoby, kterým se nedostává poznání; mandān — líné poznat sebe sama; kṛtsna-vit — ten, kdo má skutečné poznání; na — ne; vicālayet — má se snažit zneklidňovat.

prakṛteḥ — hmotnej prírody; guṇa — kvalitami; sammūḍhāḥ — oklamaní stotožňovaním sa s hmotou; sajjante — zamestnávajú sa; guṇa-karmasu — hmotnými činmi; tān — títo; akṛtsna-vidaḥ — ľudia s chabými vedomosťami; mandān — leniví v sebarealizácii; kṛtsna-vit — ten, kto nadobudol skutočné poznanie; na — nie; vicālayet — znepokojovať.

Překlad

Nevědomé osoby se zmateny kvalitami hmotné přírody vždy plně oddají hmotným činnostem a pak ulpí. Ten, kdo je moudrý, by je však neměl zneklidňovat — přestože jsou tyto povinnosti nižší povahy, jelikož jejich konatelům se nedostává poznání.

Nevedomí ľudia, pomýlení kvalitami hmotnej prírody, sa plne zamestnávajú hmotnými činnosťami a lipnú na nich. Múdry človek by ich však nemal znepokojovať napriek tomu, že ich konanie je pre nedostatok vedomostí nižšej povahy.

Význam

Ti, kterým chybí poznání, se nepatřičně ztotožňují s hrubohmotným vědomím a přivlastňují si mnohá hmotná označení. Tělo je dar hmotné přírody a ten, kdo příliš lpí na tělesném vědomí, je manda, lenivá osoba, která nezná duši. Nevědomí lidé považují tělo za vlastní já a svazky na úrovni těla za příbuzenství. Zemi, ve které tělo dostali, pokládají za hodnou uctívání a formality náboženských obřadů za samotné cíle. Sociální péče, nacionalismus a altruismus jsou některé z činností takových lidí podléhajících hmotným označením. Tato označení v nich probouzejí velkou horlivost pokud jde o hmotné činnosti; duchovní realizace je pro ně mýtem, a proto je nezajímá. Ti, kdo jsou duchovně osvíceni, by se ovšem neměli snažit tyto hmotou posedlé osoby znepokojovat. Lépe je v tichosti pokračovat ve vlastních duchovních činnostech. Takové zmatené osoby se mohou zabývat základními morálními principy života, jako je nenásilí, a podobnou hmotnou dobročinností.

Nevedomí ľudia sa falošne stotožňujú s hrubým materialistickým vedomím, a preto je ich myseľ plná rozmanitých dočasných označení. Hmotné telo je dar prírody a ten, kto je príliš spútaný telesným vedomím, sa nazýva manda alebo lenivý človek bez poznania o duši. Nevedomí ľudia sa vyznačujú tým, že nerobia žiadny rozdiel medzi svojím telom a vlastným „ja“, že sú pripútaní k tým, s ktorými ich spájajú rodinné zväzky, že krajinu, v ktorej sa narodili, považujú za úctyhodnú a že si myslia, že náboženské obrady sú konečným cieľom. Spoločenská, národnostná a altruistická práca je jednou z činností takýchto materialisticky založených ľudí. Očarení týmito pojmami sú aktívni vždy na hmotnej úrovni. Duchovná realizácia je pre nich mýtom, a preto ich nezaujíma. Takéto nevedomé osoby niekedy dávajú prednosť základným morálnym zásadám, ako je nenásilie a iné druhy dobročinnosti. No tí, ktorí poznajú zásady duchovného života, by nemali znepokojovať tieto hmotne orientované osoby. Vtedy je lepšie v tichosti si plniť svoje duchovné povinnosti.

Nevědomí lidé nedovedou ocenit jednání s vědomím Kṛṣṇy, a proto nám Pán Kṛṣṇa radí, abychom je neznepokojovali a neztráceli drahocenný čas. Oddaní Pána jsou však laskavější než samotný Pán, jelikož chápou Jeho záměr. Proto podstupují všemožná rizika — dokonce do té míry, že se obracejí na nevědomé lidi ve snaze zaměstnat je činnostmi spojenými s vědomím Kṛṣṇy, které jsou pro člověka naprosto nezbytné.

Nevedomí nedokážu oceniť aktivity určené pre potešenie Śrī Kṛṣṇu, a preto nám Kṛṣṇa radí, aby sme ich nerušili a nestrácali tak drahocenný čas. Pánovi oddaní sú však láskavejší než samotný Pán, pretože chápu Jeho úmysel. Vystavujú sa všemožnému nebezpečenstvu, keď sa obracajú na nevedomých ľudí, aby ich zamestnali v oddanej službe, ktorá je pre človeka absolútne nevyhnutná.