TEXT 16

VERŠ 16

Verš

evaṁ pravartitaṁ cakraṁ
nānuvartayatīha yaḥ
aghāyur indriyārāmo
moghaṁ pārtha sa jīvati

Synonyma

evam — takto; pravartitam — stanovený Vedami; cakram — koloběh; na — ne; anuvartayati — převezme; iha — v tomto životě; yaḥ — ten, kdo; agha-āyuḥ — jehož život je plný hříchů; indriya-ārāmaḥ — spokojený ze smyslového požitku; mogham — zbytečně; pārtha — ó synu Pṛthy (Arjuno); saḥ — on; jīvati — žije.

evam — takto; pravartitam — stanovené Vedami; cakram — kolobeh; na — nie; anuvartayati — osvojí; iha — v tomto živote; yaḥ — ten, kto; agha-āyuḥ — život plný hriechov; indriya-ārāmaḥ — uspokojený zmyslovým pôžitkom; mogham — márne; pārtha — ó, syn Pṛthy (Arjuna); saḥ — on; jīvati — žije.

Překlad

Můj milý Arjuno, ten, kdo v lidském životě nepřijme za svůj koloběh oběti takto stanovený Vedami, vede život plný hříchu. Žije pouze pro ukojení smyslů, a proto žije zbytečně.

Môj milý Arjuna, človek, ktorý nevykonáva obete predpísané vo Vedach, vedie vskutku hriešny život, lebo ten, kto žije iba pre zmyslový pôžitok, žije márne.

Význam

Zde Pán odsuzuje mamonářskou filozofii “těžce pracuj a užívej si smyslového požitku”. Pro ty, kdo si chtějí užívat tohoto hmotného světa, je tedy výše uvedený koloběh konání obětí naprosto nezbytný. Každý, kdo se neřídí těmito pravidly, žije velice nebezpečný život a jeho situace je stále beznadějnější. Je zákonem přírody, že lidská forma života je určena pro seberealizaci. Ti, kdo se přímo věnují seberealizaci jednou ze tří metod — karma-yogou, jñāna-yogou nebo bhakti-yogou — nemusí přísně dodržovat konání předepsaných yajñí; těchto transcendentalistů se zásadně netýkají neřesti a ctnosti. Avšak osoby, které se oddávají smyslovému požitku, se musí výše uvedeným koloběhem obětních obřadů očistit. Lidé jednají různými způsoby. Ti, kteří si nejsou vědomi Kṛṣṇy, jednají s vědomím zaměřeným na smysly, a proto je třeba, aby se věnovali zbožným činnostem. Systém obětí je uzpůsobený tak, aby lidé, jejichž vědomí je zaměřené na smysly, mohli ukojit své touhy, aniž by se zapletli do reakcí za práci konanou s cílem smyslového požitku. Blahobyt světa nezávisí na našem úsilí, ale na skrytém řízení Nejvyššího Pána, které přímo uskutečňují polobozi. Proto jsou yajñi přímo zaměřeny na určité polobohy, jmenované ve Vedách. Zároveň nepřímo slouží rozvinutí vědomí Kṛṣṇy, neboť jakmile člověk ovládá konání yajñí, vědomí Kṛṣṇy se jistě projeví. Pokud ovšem konáním yajñí k vědomí Kṛṣṇy nedospěje, jsou tyto praktiky jen morálními zásadami. Člověk by proto neměl svůj pokrok zastavovat u morálních zásad, ale dostat se nad ně, aby nabyl vědomí Kṛṣṇy.

V tomto verši Kṛṣṇa zavrhuje filozofiu mamonárov, ktorí vravia: „Ťažko pracuj a užívaj si.“ Pre toho, kto sa chce v tomto hmotnom svete radovať, je vykonávanie už spomínaného obetného procesu absolútne nevyhnutné. Kto sa neriadi týmito pokynmi, správa sa veľmi riskantne a stále viac upadá. Podľa prírodných zákonov je ľudský život určený predovšetkým na sebarealizáciu, a to prostredníctvom jednej z troch ciest — karma-yogy, jñāna-yogy alebo bhakti-yogy. Transcendentalisti, ktorí sa povzniesli nad neresti i nad cnosti, nemusia prísne vykonávať predpísané yajñe, ale tí, ktorí sú zaneprázdnení zmyslovými pôžitkami, sa musia očistiť prostredníctvom spomínaných obetí. Ľudia konajú všelijako. Tí, čo nemajú vedomie Kṛṣṇu, konajú s vedomím uspokojiť svoje zmysly, a preto musia robiť zbožné činy. Jednotlivé obrady sú prispôsobené tak, aby tieto osoby mohli uspokojiť svoje túžby bez toho, aby sa zaplietli do následkov. Prosperita sveta nezávisí od našej snahy, ale od plánu Najvyššieho Pána, ktorý priamo plnia polobohovia. Obete preto nie sú určené len danému polobohovi, ale zároveň sú nepriamou oddanou službou Kṛṣṇovi, pretože keď človek ovláda vykonávanie yajñí, určite získa vedomie Kṛṣṇu. Ak sa však nestane vedomým si Kṛṣṇu vykonávaním obetí, považujú sa tieto zásady za obyčajné morálne pravidlá. Aby svoj pokrok neukončil na úrovni morálnych zásad, musí ich transcendovať a dosiahnuť tak láskyplnú oddanú službu Kṛṣṇovi.