TEXT 16

VERSO 16

Verš

Texto

evaṁ pravartitaṁ cakraṁ
nānuvartayatīha yaḥ
aghāyur indriyārāmo
moghaṁ pārtha sa jīvati

Synonyma

Sinônimos

evam — takto; pravartitam — stanovený Vedami; cakram — koloběh; na — ne; anuvartayati — převezme; iha — v tomto životě; yaḥ — ten, kdo; agha-āyuḥ — jehož život je plný hříchů; indriya-ārāmaḥ — spokojený ze smyslového požitku; mogham — zbytečně; pārtha — ó synu Pṛthy (Arjuno); saḥ — on; jīvati — žije.

evam — assim; pravartitam — estabelecido pelos Vedas; cakram — ciclo; na — não; anuvartayati — adota; iha — nesta vida; yaḥ — aquele; agha-āyuḥ — cuja vida está cheia de pecados; indriya-ārāmaḥ — satisfeito no gozo dos sentidos; mogham — inutilmente; pārtha — ó filho de Pṛthā (Arjuna); saḥ — ele; jīvati — vive.

Překlad

Tradução

Můj milý Arjuno, ten, kdo v lidském životě nepřijme za svůj koloběh oběti takto stanovený Vedami, vede život plný hříchu. Žije pouze pro ukojení smyslů, a proto žije zbytečně.

Meu querido Arjuna, aquele que, na vida humana, não segue este ciclo de sacrifício estabelecido pelos Vedas, certamente leva uma vida cheia de pecado. Vivendo só para a satisfação dos sentidos, a pessoa vive em vão.

Význam

Comentário

Zde Pán odsuzuje mamonářskou filozofii “těžce pracuj a užívej si smyslového požitku”. Pro ty, kdo si chtějí užívat tohoto hmotného světa, je tedy výše uvedený koloběh konání obětí naprosto nezbytný. Každý, kdo se neřídí těmito pravidly, žije velice nebezpečný život a jeho situace je stále beznadějnější. Je zákonem přírody, že lidská forma života je určena pro seberealizaci. Ti, kdo se přímo věnují seberealizaci jednou ze tří metod — karma-yogou, jñāna-yogou nebo bhakti-yogou — nemusí přísně dodržovat konání předepsaných yajñí; těchto transcendentalistů se zásadně netýkají neřesti a ctnosti. Avšak osoby, které se oddávají smyslovému požitku, se musí výše uvedeným koloběhem obětních obřadů očistit. Lidé jednají různými způsoby. Ti, kteří si nejsou vědomi Kṛṣṇy, jednají s vědomím zaměřeným na smysly, a proto je třeba, aby se věnovali zbožným činnostem. Systém obětí je uzpůsobený tak, aby lidé, jejichž vědomí je zaměřené na smysly, mohli ukojit své touhy, aniž by se zapletli do reakcí za práci konanou s cílem smyslového požitku. Blahobyt světa nezávisí na našem úsilí, ale na skrytém řízení Nejvyššího Pána, které přímo uskutečňují polobozi. Proto jsou yajñi přímo zaměřeny na určité polobohy, jmenované ve Vedách. Zároveň nepřímo slouží rozvinutí vědomí Kṛṣṇy, neboť jakmile člověk ovládá konání yajñí, vědomí Kṛṣṇy se jistě projeví. Pokud ovšem konáním yajñí k vědomí Kṛṣṇy nedospěje, jsou tyto praktiky jen morálními zásadami. Člověk by proto neměl svůj pokrok zastavovat u morálních zásad, ale dostat se nad ně, aby nabyl vědomí Kṛṣṇy.

Nesta passagem, o Senhor condena a filosofia mamonista, que aconselha “que se trabalhe arduamente para gozar o prazer dos sentidos”. Portanto, para aqueles que querem desfrutar deste mundo material é absolutamente necessário que acatem o acima mencionado ciclo de execução de yajñas. Quem não segue estas regulações leva uma vida muito arriscada, condenando-se cada vez mais. Pela lei da natureza, esta forma de vida humana destina-se, de maneira específica, à auto-realização, trilhando qualquer um dos três caminhos — a saber, karma-yoga, jñāna-yoga ou bhakti-yoga. Não é necessário que os transcendentalistas que estão acima do vício e da virtude sigam rigidamente as execuções dos yajñas prescritos; mas aqueles que estão ocupados no gozo dos sentidos precisam purificar-se através do acima mencionado ciclo de execuções de yajña. Há diferentes tipos de atividades. Aqueles que não são conscientes de Kṛṣṇa na certa estão ocupados em consciência sensória; portanto, eles precisam executar trabalho piedoso. O sistema de yajña é planejado de modo que as pessoas dotadas de consciência sensorial possam satisfazer seus desejos sem enredarem-se na reação do trabalho que leva ao gozo dos sentidos. A prosperidade do mundo não depende de nossos próprios esforços, mas do arranjo básico do Senhor Supremo, cumprido diretamente pelos semideuses. Portanto, os yajñas destinam-se a favorecer os semideuses específicos mencionados nos Vedas. Indiretamente, pratica-se com isto a consciência de Kṛṣṇa, porque quando se habilita a executar yajñas, a pessoa decerto torna-se consciente de Kṛṣṇa. Mas se, ao executar yajñas, ela não se torna consciente de Kṛṣṇa, esses princípios são considerados apenas códigos morais. Ninguém deve, portanto, limitar-se apenas aos códigos morais, mas deve transcendê-los, para alcançar a consciência de Kṛṣṇa.