TEXT 16

Verš

Text

evaṁ pravartitaṁ cakraṁ
nānuvartayatīha yaḥ
aghāyur indriyārāmo
moghaṁ pārtha sa jīvati

Synonyma

Synonyms

evam — takto; pravartitam — stanovený Vedami; cakram — koloběh; na — ne; anuvartayati — převezme; iha — v tomto životě; yaḥ — ten, kdo; agha-āyuḥ — jehož život je plný hříchů; indriya-ārāmaḥ — spokojený ze smyslového požitku; mogham — zbytečně; pārtha — ó synu Pṛthy (Arjuno); saḥ — on; jīvati — žije.

evam — so; pravartitam — von den Veden festgelegt; cakram — Kreis, Zyklus; na — nicht; anuvartayati — nimmt an; iha — in diesem Leben; yaḥ — jemand, der; agha-āyuḥ — dessen Leben voller Sünden ist; indriya- ārāmaḥ — zufrieden mit Sinnenbefriedigung; mogham — vergeblich; pārtha — o Sohn Pṛthās (Arjuna); saḥ — er; jīvati — lebt.

Překlad

Translation

Můj milý Arjuno, ten, kdo v lidském životě nepřijme za svůj koloběh oběti takto stanovený Vedami, vede život plný hříchu. Žije pouze pro ukojení smyslů, a proto žije zbytečně.

Mein lieber Arjuna, jemand, der im menschlichen Leben dem Zyklus der Opfer, wie er von den Veden festgelegt ist, nicht folgt, führt mit Sicherheit ein Leben der Sünde. Weil ein solcher Mensch nur für die Befriedigung seiner Sinne lebt, lebt er vergeblich.

Význam

Purport

Zde Pán odsuzuje mamonářskou filozofii “těžce pracuj a užívej si smyslového požitku”. Pro ty, kdo si chtějí užívat tohoto hmotného světa, je tedy výše uvedený koloběh konání obětí naprosto nezbytný. Každý, kdo se neřídí těmito pravidly, žije velice nebezpečný život a jeho situace je stále beznadějnější. Je zákonem přírody, že lidská forma života je určena pro seberealizaci. Ti, kdo se přímo věnují seberealizaci jednou ze tří metod — karma-yogou, jñāna-yogou nebo bhakti-yogou — nemusí přísně dodržovat konání předepsaných yajñí; těchto transcendentalistů se zásadně netýkají neřesti a ctnosti. Avšak osoby, které se oddávají smyslovému požitku, se musí výše uvedeným koloběhem obětních obřadů očistit. Lidé jednají různými způsoby. Ti, kteří si nejsou vědomi Kṛṣṇy, jednají s vědomím zaměřeným na smysly, a proto je třeba, aby se věnovali zbožným činnostem. Systém obětí je uzpůsobený tak, aby lidé, jejichž vědomí je zaměřené na smysly, mohli ukojit své touhy, aniž by se zapletli do reakcí za práci konanou s cílem smyslového požitku. Blahobyt světa nezávisí na našem úsilí, ale na skrytém řízení Nejvyššího Pána, které přímo uskutečňují polobozi. Proto jsou yajñi přímo zaměřeny na určité polobohy, jmenované ve Vedách. Zároveň nepřímo slouží rozvinutí vědomí Kṛṣṇy, neboť jakmile člověk ovládá konání yajñí, vědomí Kṛṣṇy se jistě projeví. Pokud ovšem konáním yajñí k vědomí Kṛṣṇy nedospěje, jsou tyto praktiky jen morálními zásadami. Člověk by proto neměl svůj pokrok zastavovat u morálních zásad, ale dostat se nad ně, aby nabyl vědomí Kṛṣṇy.

ERLÄUTERUNG: Die Philosophie des Mammonismus – „Arbeite hart und genieße das Leben“ – wird hier vom Herrn verurteilt. Daher ist es für diejenigen, die die materielle Welt genießen wollen, absolut notwendig, den obenerwähnten Zyklus von yajñas durchzuführen. Wer sich nicht an diese Vorschriften hält, führt ein sehr gefährliches Leben, da er sich immer mehr ins Verderben stürzt. Durch das Gesetz der Natur ist die menschliche Lebensform besonders zur Selbstverwirklichung bestimmt, indem man einem der drei Wege – karma-yoga, jñāna-yoga oder bhakti-yoga – folgt. Für die Transzendentalisten, die über Laster und Tugend stehen, ist es nicht notwendig, streng die vorgeschriebenen yajñas auszuführen, doch diejenigen, die der Befriedigung ihrer Sinne nachgehen, müssen sich durch den obenerwähnten Zyklus von yajña-Darbringungen läutern. Es gibt verschiedene Arten von Tätigkeiten. Menschen, die nicht Kṛṣṇa-bewußt sind, haben mit Sicherheit ein sinnliches Bewußtsein, und daher ist die Ausführung frommer Werke für sie notwendig. Das System der yajñas erlaubt es Menschen mit einem sinnlichen Bewußtsein, ihre Wünsche zu befriedigen, ohne dabei in die Reaktionen auf sinnenbefriedigende Handlungen verstrickt zu werden. Der Wohlstand der Welt hängt nicht von unseren eigenen Anstrengungen ab, sondern von den im Hintergrund stattfindenden Vorkehrungen des Höchsten Herrn, die unmittelbar von den Halbgöttern ausgeführt werden. Deshalb sind die yajñas unmittelbar für die jeweiligen Halbgötter bestimmt, wie sie in den Veden erwähnt werden. Indirekt ist auch dies Kṛṣṇa-Bewußtsein, denn wenn man die Durchführung der yajñas beherrscht, ist es sicher, daß man Kṛṣṇa-bewußt wird. Wenn man aber durch die Darbringung von yajñas nicht Kṛṣṇa-bewußt wird, sind solche Prinzipien nichts weiter als moralische Verhaltensregeln. Man sollte daher seinen Fortschritt nicht begrenzen und bei moralischen Regeln stehenbleiben, sondern diese transzendieren, um Kṛṣṇa-Bewußtsein zu erreichen.