TEXT 15

Verš

Texte

karma brahmodbhavaṁ viddhi
brahmākṣara-samudbhavam
tasmāt sarva-gataṁ brahma
nityaṁ yajñe pratiṣṭhitam

Synonyma

Synonyms

karma — jednání; brahma — z Ved; udbhavam — pocházející; viddhi — měl bys vědět; brahma — Vedy; akṣara — z Nejvyššího Brahmanu (Osobnosti Božství); samudbhavam — projevené přímo; tasmāt — proto; sarva-gatam — všeprostupující; brahma — transcendence; nityam — věčně; yajñe — v oběti; pratiṣṭhitam — spočívající.

karma: le devoir; brahma: des Védas; udbhavam: issu; viddhi: tu devrais savoir; brahma: les Védas; akṣara: du Brahman Suprême (la Personne Divine); samudbhavam: manifestés directement; tasmāt: donc; sarva-gatam: omniprésent; brahma: l’Absolu; nityam: éternellement; yajñe: dans le sacrifice; pratiṣṭhitam: situé.

Překlad

Translation

Usměrněné činnosti jsou stanoveny ve Vedách a Vedy jsou projeveny přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se všeprostupující Transcendence věčně nachází v obětích.

Les devoirs sont prescrits par les Védas, lesquels sont directement issus de Dieu, la Personne Suprême. L’Absolu omniprésent Se trouve donc éternellement dans les actes de sacrifice.

Význam

Purport

Zde je ještě jasněji vyjádřena yajñārtha-karma neboli nutnost pracovat pouze pro uspokojení Viṣṇua. Jestliže máme jednat tak, abychom uspokojili yajña-puruṣu, Viṣṇua, musíme vyhledat pokyny ke svému jednání v Brahmanu neboli v transcendentálních Vedách. Vedy jsou proto soubory zásad správného jednání. Cokoliv vykonané bez vedení poskytovaného Vedami se nazývá vikarma neboli nedovolená či hříšná práce. Měli bychom se jimi tedy vždy řídit, abychom byli ochráněni před následky svého jednání. V každodenním životě musíme jednat podle stanov státu, a stejně tak musíme jednat podle stanov svrchovaného státu — Pána. Tyto pokyny, Vedy, jsou projeveny přímo z dechu Nejvyšší Osobnosti Božství. Je řečeno: asya mahato bhūtasya niśvasitam etad yad ṛg-vedo yajur-vedaḥ sāma-vedo 'tharvāṅgirasaḥ. “Všechny čtyři Vedy—Ṛg Veda, Yajur Veda, Sāma Veda a Atharva Veda — emanují z dechu velké Osobnosti Božství.” (Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad 4.5.11) Pán, jenž je všemohoucí, může promlouvat dýcháním vzduchu, neboť — jak je doloženo v Brahma-saṁhitě — má schopnost kterýmkoliv svým smyslem provádět činnosti všech ostatních smyslů. Může mluvit dechem a také oplodňovat očima. Zplodil všechny živé bytosti tím, že pohlédl na hmotnou přírodu. Poté, co oplodnil lůno hmotné přírody podmíněnými dušemi, předal jim ve védských písmech návod k tomu, jak se mohou vrátit domů, zpátky k Bohu. Nesmíme zapomínat, že všechny podmíněné duše v hmotné přírodě dychtí po hmotném požitku. Védské pokyny jsou však sestaveny tak, aby živé bytosti mohly ukojit své zvrácené touhy a po skončení svého takzvaného požitku se vrátit k Bohu. Dávají podmíněným duším možnost dosáhnout osvobození. Podmíněné duše se proto musí snažit držet metody yajñi tím, že rozvinou vědomí Kṛṣṇy. Dokonce i ti, kdo se védskými pokyny nikdy neřídili, mohou přijmout za své zásady jednání s vědomím Kṛṣṇy, což vynahradí konání védských yajñí (zvaných též karmy).

Ce verset insiste particulièrement sur le yajñārtha-karma, la nécessité d’agir pour la seule satisfaction de Kṛṣṇa. Or, si nous devons agir pour plaire au yajña-puruṣa, à Viṣṇu, il nous faut consulter les Védas transcendantaux – ou Brahman – pour savoir comment faire. Les Védas définissent les normes de l’action, et tout acte accompli sans leur sanction est vikarma, acte pécheur, non autorisé. Il nous faut donc toujours suivre leurs directives si nous voulons nous affranchir des suites de nos actes. De même qu’au quotidien il nous faut agir en respectant les lois de l’État, il faut également agir selon les lois du Seigneur. Ces lois qu’énoncent les Védas proviennent directement du souffle de Dieu, la Personne Suprême. Il est dit en effet: asya mahato bhūtasya niśvasitam etad yad ṛg-vedo yajur-vedaḥ sāma-vedo ’tharvāṅgirasaḥ. « Les quatre Védas – le Ṛg-veda, le Yajur-veda, le Sāma-veda et l’Atharva-veda – émanent du souffle de la Personne Suprême. » (Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad 4.5.11)

Le Seigneur étant tout-puissant, Sa respiration est parole, car comme le confirme la Brahma-saṁhitā, Il a le pouvoir de remplir, avec chacun de Ses organes sensoriels, les fonctions de tous les autres. En d’autres mots, Il peut parler d’un souffle ou féconder d’un regard. Il est écrit, en effet, qu’Il féconde la nature matérielle d’un simple regard. Après avoir ainsi engendré les âmes conditionnées, Il donne Ses instructions dans les Écrits védiques pour leur montrer la voie du retour à Dieu, en leur éternelle demeure. Il ne faut pas oublier que les âmes conditionnées sont avides de plaisirs matériels. Les enseignements védiques sont donc là pour leur permettre de satisfaire leurs désirs pervertis par la matière, mais aussi pour qu’une fois lassées de tous ces prétendus plaisirs, elles puissent revenir à Dieu. C’est une chance qui leur est donnée de se libérer.

Les êtres conditionnés doivent, par conséquent, s’efforcer de suivre la voie du yajña en devenant conscients de Kṛṣṇa. Même ceux qui n’auront pas suivi les recommandations védiques pourront adopter les principes de la conscience de Kṛṣṇa, qui remplaceront les yajñas, ou les karmas, prescrits dans les Védas.