TEXT 12

Verš

Texte

iṣṭān bhogān hi vo devā
dāsyante yajña-bhāvitāḥ
tair dattān apradāyaibhyo
yo bhuṅkte stena eva saḥ

Synonyma

Synonyms

iṣṭān — kýžené; bhogān — vše nezbytné k životu; hi — jistě; vaḥ — vám; devāḥ — polobozi; dāsyante — dají; yajña-bhāvitāḥ — uspokojeni konáním obětí; taiḥ — jimi; dattān — dané věci; apradāya — bez obětování; ebhyaḥ — těmto polobohům; yaḥ — ten, kdo; bhuṅkte — užívá si; stenaḥ — zloděj; eva — jistě; saḥ — on.

iṣṭān: désirées; bhogān: les nécessités vitales; hi: certes; vaḥ: à vous; devāḥ: les devas; dāsyante: accorderont; yajña-bhāvitāḥ: étant satisfaits par l’accomplissement de sacrifices; taiḥ: par eux; dattān: des dons faits; apradāya: sans offrir; ebhyaḥ: à ces devas; yaḥ: celui qui; bhuṅkte: profite; stenaḥ: voleur; eva: certes; saḥ: il.

Překlad

Translation

“Jakmile budou polobozi, kteří se starají o poskytování všeho nezbytného k životu, uspokojeni konáním yajñi, zásobí vás vším potřebným. Kdo si však užívá těchto darů, aniž by je na oplátku obětoval polobohům, není nic jiného než zloděj.”

Parce qu’ils sont mandatés pour subvenir aux nécessités de la vie, les devas, satisfaits par ces yajñas [sacrifices], pourvoiront à tous vos besoins. Mais qui jouit de leurs dons sans rien leur offrir en retour est certes un voleur.

Význam

Purport

Polobozi jsou dodavatelé nezbytností, kteří jednají z pověření Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se musí uspokojovat konáním předepsaných yajñí. Ve Vedách jsou různé yajñi předepsány k uspokojení různých polobohů, ale z konečného hlediska jsou všechny obětovány Nejvyšší Osobnosti Božství. Konat oběť polobohům je doporučeno těm, kteří nechápou, kdo Osobnost Božství je. V závislosti na různých hmotných kvalitách lidí jsou ve Vedách doporučeny různé druhy yajñí. Uctívání různých polobohů se také zakládá na tomto principu — odpovídá různým kvalitám. Těm, kdo jedí maso, je například doporučeno uctívat bohyni Kālī, strašnou podobu hmotné přírody, které mají být zvířata obětována. Osobám na úrovni kvality dobra se ovšem doporučuje transcendentální uctívání Viṣṇua. Konečným účelem veškerých yajñí je však postupně pozvednout živou bytost do transcendentálního postavení. Obyčejní lidé musí konat alespoň pět yajñí, zvaných pañca-mahā-yajña.

Les devas sont les agents mandatés par la Personne Suprême, Viṣṇu, pour subvenir aux besoins des êtres. On doit donc les satisfaire en accomplissant les yajñas recommandés dans les Écritures. Les Védas préconisent différents sacrifices pour différents devas, mais c’est en fait au Seigneur, ultimement, qu’ils sont destinés. Les sacrifices aux devas sont prescrits pour ceux qui ne peuvent appréhender la Personnalité de Dieu. Et chacun selon sa nature se verra recommander par les Védas tel ou tel yajña. Le culte des devas repose sur un principe analogue, car il prend en compte les caractéristiques propres de chaque personne. Aux mangeurs de chair animale, il est conseillé de rendre un culte à la déesse Kālī, terrifiante personnification de la nature matérielle, et de lui sacrifier des animaux. Ceux par contre qui sont influencés par la vertu se verront recommander le culte transcendantal de Viṣṇu. Pour l’homme ordinaire, au moins cinq sortes de yajñas sont indispensables. On les nomme pañca-mahā-yajña. Quoi qu’il en soit, les yajñas ne visent finalement que l’élévation à un niveau purement spirituel.

Měli bychom vědět, že vše, co lidé potřebují k životu, jim dodávají polobozi zastupující Pána. Nikdo to není schopen vyrobit. Příkladem mohou být všechny potraviny, kterými se lidé živí. Je to obilí, ovoce, zelenina, mléko a cukr pro osoby na úrovni kvality dobra a rovněž potrava pro ty, kdo nejsou vegetariány (maso atd.) — nic z toho nedokáží lidé vytvořit. Dalšími příklady jsou teplo, světlo, voda a vzduch, jež jsou k životu také nezbytné — ani ty nelze vyrobit lidskou snahou. Jen díky Nejvyššímu Pánu se nám dostává slunečního a měsíčního svitu, deště a vánku, bez kterých nemůže nikdo žít. Náš život očividně závisí na dodávkách od Pána. Dokonce i pro naše průmyslové podniky potřebujeme mnoho surovin, jako jsou ruda, síra, rtuť, mangan a mnoho dalších nepostradatelných látek. Vše dodávají zástupci Pána a my to máme náležitě použít k tomu, abychom se udrželi zdraví a schopní za účelem seberealizace, vedoucí ke konečnému cíli života — vysvobození z boje o přežití. Tohoto cíle života lze dosáhnout konáním yajñí. Jestliže zapomínáme na smysl lidského života a dodávky od zástupců Pána používáme k uspokojování smyslů, a čím dál více se zaplétáme v hmotné existenci — což není účelem stvoření — stávají se z nás zloději, a trestají nás proto zákony hmotné přírody. Společnost zlodějů nemůže být nikdy šťastná, protože postrádá cíl života. Materialističtí zloději nemají žádný konečný životní cíl. Zaměřují se pouze na smyslový požitek a ani nevědí, jak konat yajñi. Pán Caitanya ovšem zavedl nejsnadnější yajñu — saṅkīrtana-yajñu, kterou může v tomto světě konat každý, kdo přijme za své zásady jednání s vědomím Kṛṣṇy.

Il faut toujours se souvenir que ce sont les devas, les agents du Seigneur, qui pourvoient aux besoins vitaux de la société humaine. Personne n’est en mesure de créer ce dont il a besoin, qu’il s’agisse des aliments (céréales, fruits, légumes, produits laitiers, sucre... pour l’homme guidé par la vertu, ou viande pour le non-végétarien), de la chaleur, de la lumière, de l’eau ou de l’air, tous indispensables. Aucune de ces nécessités vitales ne peut être créée par l’être humain. Sans le Seigneur Suprême, il n’existerait ni lumière du soleil, ni clair de lune, ni pluie, ni vent, et personne ne pourrait vivre. À l’évidence, notre vie dépend tout entière de ce que nous donne le Seigneur. Même les nombreux matériaux bruts dont nous nous servons dans nos usines (métal, soufre, mercure, manganèse et tant d’autres) nous sont fournis par les agents du Seigneur. En faire bon usage nous permettra de rester en bonne santé et de maintenir des conditions favorables à la réalisation spirituelle. Ainsi atteindrons-nous le but ultime de la vie: se soustraire à la lutte pour l’existence en ce monde.

Cet objectif peut être atteint par l’accomplissement des yajñas. Mais si nous oublions le but de la vie humaine et utilisons les bienfaits dispensés par les agents du Seigneur pour le seul plaisir de nos sens, nous empêtrant ainsi de plus en plus dans l’existence matérielle – ce qui n’est certes pas le but de la création –, nous devenons des voleurs et sommes punis par les lois de la nature. Une société de voleurs ne peut jamais trouver le bonheur, car leur vie est sans but. Les matérialistes grossiers ne connaissent pas le but ultime de la vie. Ils ne cherchent que la jouissance matérielle et ignorent comment effectuer les yajñas. Par chance, Śrī Caitanya a introduit le sacrifice le plus facile, le saṅkīrtana-yajña, qui dans le monde peut être accompli par quiconque accepte les principes de la conscience de Kṛṣṇa.