Skip to main content

Kapitola druhá

Chapter Two

Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty

Contents of the Gītā Summarized

TEXT 1:
Sañjaya řekl: Když Madhusūdana, Kṛṣṇa, viděl Arjunu přemoženého soucitem, se sklíčenou myslí a očima zalitýma slzami, pronesl následující slova.
TEXT 1:
Sañjaya said: Seeing Arjuna full of compassion, his mind depressed, his eyes full of tears, Madhusūdana, Kṛṣṇa, spoke the following words.
TEXT 2:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Odkud se u tebe vzaly tyto nečistoty, můj milý Arjuno? Vůbec nepřísluší člověku, který zná hodnotu života. Nevedou na vyšší planety, ale k hanbě.
TEXT 2:
The Supreme Personality of Godhead said: My dear Arjuna, how have these impurities come upon you? They are not at all befitting a man who knows the value of life. They lead not to higher planets but to infamy.
TEXT 3:
Ó synu Pṛthy, nepoddávej se této ponižující nemohoucnosti. Nepřísluší ti to. Odvrhni takovou malichernou slabost srdce a povstaň, hubiteli nepřátel.
TEXT 3:
O son of Pṛthā, do not yield to this degrading impotence. It does not become you. Give up such petty weakness of heart and arise, O chastiser of the enemy.
TEXT 4:
Arjuna řekl: Ó zhoubo nepřátel, hubiteli Madhua, jak mohu v bitvě odpovědět svými šípy mužům, jako je Bhīṣma a Droṇa, kteří jsou hodni mé úcty?
TEXT 4:
Arjuna said: O killer of enemies, O killer of Madhu, how can I counterattack with arrows in battle men like Bhīṣma and Droṇa, who are worthy of my worship?
TEXT 5:
Bylo by lépe se v tomto světě živit žebráním než žít na úkor životů velkých duší, jež jsou mými učiteli. I když touží po světském zisku, jsou na vyšší úrovni. Jestliže budou zabiti, vše, čeho si pak začneme užívat, bude poskvrněné krví.
TEXT 5:
It would be better to live in this world by begging than to live at the cost of the lives of great souls who are my teachers. Even though desiring worldly gain, they are superiors. If they are killed, everything we enjoy will be tainted with blood.
TEXT 6:
Ani nevíme, co je lepší — zvítězit, nebo být poraženi. Kdybychom Dhṛtarāṣṭrovy syny zabili, neměli bychom usilovat o to, abychom déle žili. Přesto před námi nyní stojí na bitevním poli.
TEXT 6:
Nor do we know which is better – conquering them or being conquered by them. If we killed the sons of Dhṛtarāṣṭra, we should not care to live. Yet they are now standing before us on the battlefield.
TEXT 7:
Pod vlivem lakomecké slabosti jsem ztratil všechen klid a jsem zmaten, když mám říci, co je má povinnost. V této situaci Tě žádám: řekni mi s určitostí, co je pro mě nejlepší. Nyní jsem Tvým žákem a Tobě odevzdanou duší. Prosím, pouč mne.
TEXT 7:
Now I am confused about my duty and have lost all composure because of miserly weakness. In this condition I am asking You to tell me for certain what is best for me. Now I am Your disciple, and a soul surrendered unto You. Please instruct me.
TEXT 8:
Nenacházím nic, co by mohlo zahnat zármutek, který mi vysouší smysly. Nebudu se ho moci zbavit, ani když získám vzkvétající království na Zemi, jež nebude mít nepřítele, a vládnoucí moc jako polobozi v nebi.
TEXT 8:
I can find no means to drive away this grief which is drying up my senses. I will not be able to dispel it even if I win a prosperous, unrivaled kingdom on earth with sovereignty like the demigods in heaven.
TEXT 9:
Sañjaya pravil: Když hubitel nepřátel Arjuna takto promluvil, řekl Kṛṣṇovi: “Govindo, já nebudu bojovat,” a zmlkl.
TEXT 9:
Sañjaya said: Having spoken thus, Arjuna, chastiser of enemies, told Kṛṣṇa, “Govinda, I shall not fight,” and fell silent.
TEXT 10:
Ó potomku Bharaty, Kṛṣṇa tehdy mezi oběma vojsky s úsměvem promluvil ke sklíčenému Arjunovi.
TEXT 10:
O descendant of Bharata, at that time Kṛṣṇa, smiling, in the midst of both the armies, spoke the following words to the grief-stricken Arjuna.
TEXT 11:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Zatímco pronášíš učená slova, naříkáš nad něčím, co není hodno zármutku. Ti, kdo jsou moudří, netruchlí ani nad živým, ani nad mrtvým.
TEXT 11:
The Supreme Personality of Godhead said: While speaking learned words, you are mourning for what is not worthy of grief. Those who are wise lament neither for the living nor for the dead.
TEXT 12:
Nikdy se nestalo, že by nebylo Mne, tebe či všech těchto králů; a ani v budoucnosti nikdo z nás nepřestane existovat.
TEXT 12:
Never was there a time when I did not exist, nor you, nor all these kings; nor in the future shall any of us cease to be.
TEXT 13:
Tak jako vtělená duše souvisle přechází v tomto těle z dětství do mládí a stáří, přechází také v čase smrti do jiného těla. Moudrý člověk není z této změny zmatený.
TEXT 13:
As the embodied soul continuously passes, in this body, from boyhood to youth to old age, the soul similarly passes into another body at death. A sober person is not bewildered by such a change.
TEXT 14:
Ó synu Kuntī, dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí jsou jako příchody a odchody zimního a letního období. Pocházejí ze smyslového vnímání, potomku Bharaty, a živá bytost se je musí naučit snášet, aniž by jimi byla rozrušena.
TEXT 14:
O son of Kuntī, the nonpermanent appearance of happiness and distress, and their disappearance in due course, are like the appearance and disappearance of winter and summer seasons. They arise from sense perception, O scion of Bharata, and one must learn to tolerate them without being disturbed.
TEXT 15:
Ó nejlepší z mužů (Arjuno), ten, koho nerozruší štěstí ani neštěstí a v obou stavech zůstává klidný, je nepochybně způsobilý dosáhnout osvobození.
TEXT 15:
O best among men [Arjuna], the person who is not disturbed by happiness and distress and is steady in both is certainly eligible for liberation.
TEXT 16:
Ti, kteří vidí pravdu, vyslovili závěr: to, co je nepravé (hmotné tělo), nemá trvání a to, co je věčné (duše), se nemění. K tomuto závěru dospěli studiem povahy obojího.
TEXT 16:
Those who are seers of the truth have concluded that of the nonexistent [the material body] there is no endurance and of the eternal [the soul] there is no change. This they have concluded by studying the nature of both.
TEXT 17:
Věz, že to, co prostupuje celým tělem, nepodléhá zkáze. Nikdo nemůže zničit tuto neměnnou duši.
TEXT 17:
That which pervades the entire body you should know to be indestructible. No one is able to destroy that imperishable soul.
TEXT 18:
Hmotné tělo nezahubitelné, nezměřitelné a věčné živé bytosti nevyhnutelně zanikne; proto bojuj, potomku Bharaty.
TEXT 18:
The material body of the indestructible, immeasurable and eternal living entity is sure to come to an end; therefore, fight, O descendant of Bharata.
TEXT 19:
Jak ten, kdo se domnívá, že živá bytost zabíjí, tak i ten, kdo si myslí, že je usmrcena, postrádají poznání, protože vlastní já nezabíjí ani není zabito.
TEXT 19:
Neither he who thinks the living entity the slayer nor he who thinks it slain is in knowledge, for the self slays not nor is slain.
TEXT 20:
Duše se nikdy nerodí ani neumírá. Nevznikla, nevzniká a nevznikne — je nezrozená, věčná, existuje trvale a odpradávna. Nezahyne, když je zabito tělo.
TEXT 20:
For the soul there is neither birth nor death at any time. He has not come into being, does not come into being, and will not come into being. He is unborn, eternal, ever-existing and primeval. He is not slain when the body is slain.
TEXT 21:
Ó Pārtho, jak může ten, kdo ví, že duše je nezahubitelná, věčná, nezrozená a neměnná, někoho zabít nebo přimět někoho k zabíjení?
TEXT 21:
O Pārtha, how can a person who knows that the soul is indestructible, eternal, unborn and immutable kill anyone or cause anyone to kill?
TEXT 22:
Tak jako si člověk obléká nové šaty a odkládá staré, duše přijímá nová hmotná těla a odkládá stará a neužitečná.
TEXT 22:
As a person puts on new garments, giving up old ones, the soul similarly accepts new material bodies, giving up the old and useless ones.
TEXT 23:
Duše nemůže být nikdy rozsekána žádnou zbraní, spálena ohněm, rozmočena vodou nebo vysušena větrem.
TEXT 23:
The soul can never be cut to pieces by any weapon, nor burned by fire, nor moistened by water, nor withered by the wind.
TEXT 24:
Tuto individuální duši nelze rozetnout, rozpustit, spálit ani vysušit. Existuje trvale, je všudypřítomná, stálá, nehybná a věčně stejná.
TEXT 24:
This individual soul is unbreakable and insoluble, and can be neither burned nor dried. He is everlasting, present everywhere, unchangeable, immovable and eternally the same.
TEXT 25:
Je řečeno, že duše je neviditelná, nepochopitelná a neměnná. Když to víš, neměl by ses rmoutit kvůli tělu.
TEXT 25:
It is said that the soul is invisible, inconceivable and immutable. Knowing this, you should not grieve for the body.
TEXT 26:
Jestliže si ovšem myslíš, že duše (či příznaky života) se vždy rodí a umírá navěky, ani pak nemáš důvod bědovat, válečníku mocných paží.
TEXT 26:
If, however, you think that the soul [or the symptoms of life] will always be born and die forever, you still have no reason to lament, O mighty-armed.
TEXT 27:
Ten, kdo se narodil, nesporně zemře, a jakmile zemře, je jisté, že se znovu narodí. Proto bys neměl ohledně nevyhnutelného vykonání své povinnosti naříkat.
TEXT 27:
One who has taken his birth is sure to die, and after death one is sure to take birth again. Therefore, in the unavoidable discharge of your duty, you should not lament.
TEXT 28:
Všechny stvořené bytosti jsou na počátku neprojevené, v přechodném období projevené, a když jsou zničeny, zůstávají opět neprojevené. Proč tedy bědovat?
TEXT 28:
All created beings are unmanifest in their beginning, manifest in their interim state, and unmanifest again when annihilated. So what need is there for lamentation?
TEXT 29:
Někteří na duši hledí jako na úžasnou, jiní ji popisují jako úžasnou a další o ní slýchávají jako o úžasné; zatímco jiní, i když o ní slyšeli, jí nemohou porozumět ani v nejmenším.
TEXT 29:
Some look on the soul as amazing, some describe him as amazing, and some hear of him as amazing, while others, even after hearing about him, cannot understand him at all.
TEXT 30:
Ó potomku Bharaty, to, co dlí v těle, nelze nikdy zabít. Nemusíš tedy truchlit pro žádnou živou bytost.
TEXT 30:
O descendant of Bharata, he who dwells in the body can never be slain. Therefore you need not grieve for any living being.
TEXT 31:
Když uvážíš svou kšatrijskou povinnost, měl bys vědět, že pro tebe neexistuje lepší zaměstnání než boj motivovaný náboženskými zásadami; proto nemusíš váhat.
TEXT 31:
Considering your specific duty as a kṣatriya, you should know that there is no better engagement for you than fighting on religious principles; and so there is no need for hesitation.
TEXT 32:
Ó Pārtho, šťastni jsou kṣatriyové, kterým se bez hledání naskytne taková příležitost k boji, otevírající jim brány nebeských planet!
TEXT 32:
O Pārtha, happy are the kṣatriyas to whom such fighting opportunities come unsought, opening for them the doors of the heavenly planets.
TEXT 33:
Pokud však nebudeš plnit svou náboženskou povinnost bojovat, dolehnou na tebe následky hříchů vyvolaných zanedbáním povinností, a tak ztratíš pověst slavného bojovníka.
TEXT 33:
If, however, you do not perform your religious duty of fighting, then you will certainly incur sins for neglecting your duties and thus lose your reputation as a fighter.
TEXT 34:
Lidé budou vždy mluvit o tvé špatné pověsti — a pro osobu požívající vážnosti je ostuda horší než smrt.
TEXT 34:
People will always speak of your infamy, and for a respectable person, dishonor is worse than death.
TEXT 35:
Velcí generálové, kteří vysoce ctili tvé jméno a slávu, si budou myslet, že jsi opustil bojiště jen ze strachu, a klesneš tak v jejich očích.
TEXT 35:
The great generals who have highly esteemed your name and fame will think that you have left the battlefield out of fear only, and thus they will consider you insignificant.
TEXT 36:
Tvoji nepřátelé tě budou pomlouvat mnoha nevlídnými slovy a zesměšňovat tvou způsobilost. Co by pro tebe mohlo být bolestnějšího?
TEXT 36:
Your enemies will describe you in many unkind words and scorn your ability. What could be more painful for you?
TEXT 37:
Ó synu Kuntī, buď budeš na bojišti zabit a dosáhneš nebeských planet, nebo zvítězíš a budeš si užívat pozemského království. Proto s odhodláním povstaň a bojuj.
TEXT 37:
O son of Kuntī, either you will be killed on the battlefield and attain the heavenly planets, or you will conquer and enjoy the earthly kingdom. Therefore, get up with determination and fight.
TEXT 38:
Bojuj pro samotný boj a neuvažuj o štěstí či neštěstí, ztrátě či zisku nebo vítězství či porážce — tak na tebe nikdy nedolehne následek hříchu.
TEXT 38:
Do thou fight for the sake of fighting, without considering happiness or distress, loss or gain, victory or defeat – and by so doing you shall never incur sin.
TEXT 39:
Potud jsem ti toto poznání vysvětlil podrobným rozborem. Nyní poslouchej, jak ho vyložím z hlediska jednání zbaveného svých plodů. Ó synu Pṛthy, když budeš jednat s takovýmto poznáním, můžeš se vysvobodit z pout činů.
TEXT 39:
Thus far I have described this knowledge to you through analytical study. Now listen as I explain it in terms of working without fruitive results. O son of Pṛthā, when you act in such knowledge you can free yourself from the bondage of works.
TEXT 40:
Toto úsilí je prosté ztráty či úbytku, a i malý pokrok na této cestě může každého ochránit před tím nejhrůznějším nebezpečím.
TEXT 40:
In this endeavor there is no loss or diminution, and a little advancement on this path can protect one from the most dangerous type of fear.
TEXT 41:
Ti, kdo kráčejí touto cestou, jsou rozhodní a mají jediný cíl. Ó milované dítě Kuruů, inteligence nerozhodných je rozvětvená.
TEXT 41:
Those who are on this path are resolute in purpose, and their aim is one. O beloved child of the Kurus, the intelligence of those who are irresolute is many-branched.
TEXTS 42-43:
Lidé, kterým se nedostává poznání, velmi lpí na květnatých slovech Ved, jež doporučují různé plodonosné činnosti vedoucí k dosažení nebeských planet, vznešeného původu, moci a dalších předností. Touží po smyslovém požitku a životě v hojnosti, a tak říkají, že nic víc než to neexistuje.
TEXTS 42-43:
Men of small knowledge are very much attached to the flowery words of the Vedas, which recommend various fruitive activities for elevation to heavenly planets, resultant good birth, power, and so forth. Being desirous of sense gratification and opulent life, they say that there is nothing more than this.
TEXT 44:
V mysli těch, kteří příliš lpí na smyslovém požitku a hmotném bohatství a jsou těmito věcmi zmateni, se nezrodí pevné odhodlání k oddané službě Nejvyššímu Pánu.
TEXT 44:
In the minds of those who are too attached to sense enjoyment and material opulence, and who are bewildered by such things, the resolute determination for devotional service to the Supreme Lord does not take place.
TEXT 45:
Vedy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.
TEXT 45:
The Vedas deal mainly with the subject of the three modes of material nature. O Arjuna, become transcendental to these three modes. Be free from all dualities and from all anxieties for gain and safety, and be established in the self.
TEXT 46:
Velká vodní nádrž může posloužit všem účelům, kterým slouží malá studna. Všech dílčích cílů Ved může stejně tak dosáhnout ten, kdo zná jejich konečný cíl.
TEXT 46:
All purposes served by a small well can at once be served by a great reservoir of water. Similarly, all the purposes of the Vedas can be served to one who knows the purpose behind them.
TEXT 47:
Máš právo plnit svou předepsanou povinnost, ale nemáš nárok na plody svého jednání. Nikdy se nepovažuj za příčinu výsledků svých činů a nikdy nelpi na tom, že bys nekonal svou povinnost.
TEXT 47:
You have a right to perform your prescribed duty, but you are not entitled to the fruits of action. Never consider yourself the cause of the results of your activities, and never be attached to not doing your duty.
TEXT 48:
Ó Arjuno, zřekni se všeho ulpívání na úspěchu či neúspěchu a konej svou povinnost vyrovnaně. Taková vyrovnanost se nazývá yoga.
TEXT 48:
Perform your duty equipoised, O Arjuna, abandoning all attachment to success or failure. Such equanimity is called yoga.
TEXT 49:
Vykonáváním oddané služby zanech daleko všechny odporné činnosti a s tímto vědomím se odevzdej Pánu. Ti, kdo se chtějí těšit z plodů své práce, jsou lakomci, Dhanañjayo.
TEXT 49:
O Dhanañjaya, keep all abominable activities far distant by devotional service, and in that consciousness surrender unto the Lord. Those who want to enjoy the fruits of their work are misers.
TEXT 50:
Člověk věnující se oddané službě se může dokonce ještě v tomto životě zbavit následků svých dobrých i špatných činů. Proto usiluj o yogu, která je uměním veškerého jednání.
TEXT 50:
A man engaged in devotional service rids himself of both good and bad reactions even in this life. Therefore strive for yoga, which is the art of all work.
TEXT 51:
Velcí mudrci či oddaní, kteří se takto zaměstnávají oddanou službou Pánu, se tím osvobozují od výsledků práce v hmotném světě. Tak jsou vysvobozeni z koloběhu zrození a smrti a dosahují stavu, který je prostý veškerého utrpení (tím, že se vracejí k Bohu).
TEXT 51:
By thus engaging in devotional service to the Lord, great sages or devotees free themselves from the results of work in the material world. In this way they become free from the cycle of birth and death and attain the state beyond all miseries [by going back to Godhead].
TEXT 52:
Když tvá inteligence vyjde z hustého lesa iluze, budeš lhostejný ke všemu, co bylo a má být vyslechnuto.
TEXT 52:
When your intelligence has passed out of the dense forest of delusion, you shall become indifferent to all that has been heard and all that is to be heard.
TEXT 53:
Až tvá mysl již nebude rozrušena květnatým jazykem Ved a zůstane neochvějná v tranzu seberealizace, bude to znamenat, že jsi nabyl božského vědomí.
TEXT 53:
When your mind is no longer disturbed by the flowery language of the Vedas, and when it remains fixed in the trance of self-realization, then you will have attained the divine consciousness.
TEXT 54:
Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, čím se vyznačuje ten, jehož vědomí je takto pohroužené v transcendenci? Jak a jakým jazykem mluví? Jak sedí a jak chodí?
TEXT 54:
Arjuna said: O Kṛṣṇa, what are the symptoms of one whose consciousness is thus merged in transcendence? How does he speak, and what is his language? How does he sit, and how does he walk?
TEXT 55:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó Pārtho, když se člověk zříká všech tužeb po smyslovém požitku, jež jsou výplodem mysli, a jeho takto očištěná mysl nachází uspokojení v samotném vlastním já, tehdy se o něm říká, že má čisté, transcendentální vědomí.
TEXT 55:
The Supreme Personality of Godhead said: O Pārtha, when a man gives up all varieties of desire for sense gratification, which arise from mental concoction, and when his mind, thus purified, finds satisfaction in the self alone, then he is said to be in pure transcendental consciousness.
TEXT 56:
Ten, kdo není v mysli rozrušen ani uprostřed utrpení trojího druhu, necítí se povznesen, když přijde štěstí, a je prostý ulpívání, strachu a hněvu, je nazýván mudrcem klidné mysli.
TEXT 56:
One who is not disturbed in mind even amidst the threefold miseries or elated when there is happiness, and who is free from attachment, fear and anger, is called a sage of steady mind.
TEXT 57:
Osoba, která v hmotném světě není ovlivněna dobrem či zlem, které ji může potkat, a nechválí ho ani jím neopovrhuje, setrvává neochvějně na úrovni dokonalého poznání.
TEXT 57:
In the material world, one who is unaffected by whatever good or evil he may obtain, neither praising it nor despising it, is firmly fixed in perfect knowledge.
TEXT 58:
Ten, kdo dokáže odpoutat své smysly od objektů smyslového vnímání, tak jako želva zatahuje své údy do krunýře, spočívá neustále na úrovni dokonalého vědomí.
TEXT 58:
One who is able to withdraw his senses from sense objects, as the tortoise draws its limbs within the shell, is firmly fixed in perfect consciousness.
TEXT 59:
Přestože může být vtělená duše omezena v uspokojování smyslů, zalíbení ve smyslových objektech jí zůstává. Zanechá-li však těchto činností díky tomu, že pozná vyšší chuť, pak bude její vědomí neochvějné.
TEXT 59:
Though the embodied soul may be restricted from sense enjoyment, the taste for sense objects remains. But, ceasing such engagements by experiencing a higher taste, he is fixed in consciousness.
TEXT 60:
Ó Arjuno, smysly jsou tak silné a dravé, že násilím unášejí i mysl člověka, který umí rozlišovat a snaží se je ovládnout.
TEXT 60:
The senses are so strong and impetuous, O Arjuna, that they forcibly carry away the mind even of a man of discrimination who is endeavoring to control them.
TEXT 61:
Ten, kdo drží své smysly na uzdě, dokonale je ovládá a zaměřuje své vědomí na Mě, je člověk ustálené inteligence.
TEXT 61:
One who restrains his senses, keeping them under full control, and fixes his consciousness upon Me, is known as a man of steady intelligence.
TEXT 62:
Když osoba rozjímá o smyslových objektech, vyvíjí k nim připoutanost. Z připoutanosti se projevuje chtíč a z chtíče povstává hněv.
TEXT 62:
While contemplating the objects of the senses, a person develops attachment for them, and from such attachment lust develops, and from lust anger arises.
TEXT 63:
Z hněvu povstává naprostá iluze a z iluze zmatení paměti. Když je zmatena paměť, dojde ke ztrátě inteligence, a když je ztracena inteligence, padá živá bytost znovu do hmotné tůně.
TEXT 63:
From anger, complete delusion arises, and from delusion bewilderment of memory. When memory is bewildered, intelligence is lost, and when intelligence is lost one falls down again into the material pool.
TEXT 64:
Avšak ten, kdo je prostý veškeré připoutanosti i odporu a dokáže ovládat své smysly pomocí usměrňujících zásad svobody, může být obdařen úplnou milostí Pána.
TEXT 64:
But a person free from all attachment and aversion and able to control his senses through regulative principles of freedom can obtain the complete mercy of the Lord.
TEXT 65:
Pro toho, kdo je takto spokojený (na úrovni vědomí Kṛṣṇy), přestává existovat utrpení trojího druhu, kterým se vyznačuje hmotná existence; když má toto šťastné vědomí, jeho inteligence se brzy ustálí.
TEXT 65:
For one thus satisfied [in Kṛṣṇa consciousness], the threefold miseries of material existence exist no longer; in such satisfied consciousness, one’s intelligence is soon well established.
TEXT 66:
Ten, kdo není spojen s Nejvyšším (skrze vědomí Kṛṣṇy), nemůže mít ani transcendentální inteligenci, ani ustálenou mysl, bez nichž nelze dosáhnout klidu. A jak by mohlo bez klidu být nějaké štěstí?
TEXT 66:
One who is not connected with the Supreme [in Kṛṣṇa consciousness] can have neither transcendental intelligence nor a steady mind, without which there is no possibility of peace. And how can there be any happiness without peace?
TEXT 67:
Tak jako na vodě silný vítr odvane loď, i jediný z bloumajících smyslů, na který se zaměří mysl, může odnést inteligenci člověka.
TEXT 67:
As a strong wind sweeps away a boat on the water, even one of the roaming senses on which the mind focuses can carry away a man’s intelligence.
TEXT 68:
Ó válečníku mocných paží, proto má ten, jehož smysly jsou oddáleny od smyslových objektů, nepochybně ustálenou inteligenci.
TEXT 68:
Therefore, O mighty-armed, one whose senses are restrained from their objects is certainly of steady intelligence.
TEXT 69:
To, co je pro všechny bytosti nocí, je časem bdění pro toho, kdo ovládá sám sebe. A to, co je pro všechny bytosti čas bdění, je pro toho, kdo zkoumá své nitro, naopak noc.
TEXT 69:
What is night for all beings is the time of awakening for the self-controlled; and the time of awakening for all beings is night for the introspective sage.
TEXT 70:
Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je tak věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.
TEXT 70:
A person who is not disturbed by the incessant flow of desires – that enter like rivers into the ocean, which is ever being filled but is always still – can alone achieve peace, and not the man who strives to satisfy such desires.
TEXT 71:
Skutečného klidu dosáhne jedině ten, kdo odmítl všechny touhy po smyslovém požitku a žije bez tužeb, zřekl se jakéhokoliv pocitu vlastnictví a je prostý falešného ega.
TEXT 71:
A person who has given up all desires for sense gratification, who lives free from desires, who has given up all sense of proprietorship and is devoid of false ego – he alone can attain real peace.
TEXT 72:
Tak vypadá duchovní a božský život a ten, kdo ho dosáhl, není zmatený. Jestliže je člověk v takovém stavu i v hodině smrti, může vejít do království Boha.
TEXT 72:
That is the way of the spiritual and godly life, after attaining which a man is not bewildered. If one is thus situated even at the hour of death, one can enter into the kingdom of God.