TEXT 9

VERSO 9

Verš

Texto

sañjaya uvāca
evam uktvā hṛṣīkeśaṁ
guḍākeśaḥ paran-tapaḥ
na yotsya iti govindam
uktvā tūṣṇīṁ babhūva ha

Synonyma

Sinônimos

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya řekl; evam — tak; uktvā — když promluvil; hṛṣīkeśam — ke Kṛṣṇovi, vládci smyslů; guḍākeśaḥ — Arjuna, jenž umí potlačit nevědomost; parantapaḥ — jenž dokáže potrestat nepřátele; na yotsye — nebudu bojovat; iti — takto; govindam — Kṛṣṇovi, který těší smysly; uktvā — když řekl; tūṣṇīm — tichý; babhūva — stal se; ha — jistě.

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya disse; evam — assim; uktvā — falando; hṛṣīkeśam — para Kṛṣṇa, o senhor dos sentidos; guḍākeśaḥ — Arjuna, o mestre em refrear a ignorância; parantapaḥ — o castigador dos inimigos; na yotsye — não lutarei; iti — assim; govindam — a Kṛṣṇa, o que dá prazer aos sentidos; uktvā — dizendo; tūṣṇīm — calado; babhūva — ficou; ha — decerto.

Překlad

Tradução

Sañjaya pravil: Když hubitel nepřátel Arjuna takto promluvil, řekl Kṛṣṇovi: “Govindo, já nebudu bojovat,” a zmlkl.

Sañjaya disse: Ao falar estas palavras, Arjuna, o castigador dos inimigos, disse a Kṛṣṇa: “Govinda, eu não vou lutar”, e calou-se.

Význam

Comentário

Dhṛtarāṣṭru muselo velmi potěšit, když slyšel, že Arjuna nemá v úmyslu bojovat a chce opustit bojiště a živit se žebráním. Sañjaya ho ale znovu zklamal tím, že Arjunu popsal jako bojovníka schopného zabíjet své nepřátele (parantapaḥ). Přestože byl Arjuna kvůli rodinným citům v tuto chvíli přemožen nepatřičným zármutkem, odevzdal se Kṛṣṇovi, nejvyššímu duchovnímu mistrovi, jako žák. To naznačovalo, že bude brzy zbaven nářku pocházejícího z citového vztahu k rodině, osvícen dokonalým poznáním o seberealizaci neboli vědomím Kṛṣṇy, a pak bude nepochybně bojovat. Dhṛtarāṣṭrova radost tak má být zkažena, neboť Arjuna bude Kṛṣṇou osvícen a bude bojovat až do konce.

Dhṛtarāṣṭra deve ter ficado muito contente ao compreender que Arjuna não iria lutar e estava deixando o campo de batalha em troca da profissão de mendigo. Mas Sañjaya voltou a desapontá-lo, relatando que Arjuna era competente para matar seus inimigos (parantapaḥ). Embora por enquanto estivesse dominado pelo falso pesar devido à afeição familiar, Arjuna aceitou ser um discípulo e rendeu-se a Kṛṣṇa, o mestre espiritual supremo. Isto indica que ele logo ficaria livre da falsa lamentação resultante da afeição familiar e se iluminaria com o conhecimento perfeito da auto-realização, ou consciência de Kṛṣṇa, e então com certeza lutaria. Com isto, a alegria de Dhṛtarāṣṭra seria tolhida, pois Arjuna seria iluminado por Kṛṣṇa e lutaria até o fim.