TEXT 8

Verš

Text

na hi prapaśyāmi mamāpanudyād
yac chokam ucchoṣaṇam indriyāṇām
avāpya bhūmāv asapatnam ṛddhaṁ
rājyaṁ surāṇām api cādhipatyam

Synonyma

Synonyms

na — ne; hi — zajisté; prapaśyāmi — vidím; mama — můj; apanudyāt — může zahnat; yat — to, co; śokam — nářek; ucchoṣaṇam — vysoušení; indriyāṇām — smyslů; avāpya — když získám; bhūmau — na Zemi; asapatnam — bez nepřítele; ṛddham — vzkvétající; rājyam — království; surāṇām — polobohů; api — dokonce; ca — také; ādhipatyam — nadvládu.

na — do not; hi — certainly; prapaśyāmi — I see; mama — my; apanudyāt — can drive away; yat — that which; śokam — lamentation; ucchoṣaṇam — drying up; indriyāṇām — of the senses; avāpya — achieving; bhūmau — on the earth; asapatnam — without rival; ṛddham — prosperous; rājyam — kingdom; surāṇām — of the demigods; api — even; ca — also; ādhipatyam — supremacy.

Překlad

Translation

Nenacházím nic, co by mohlo zahnat zármutek, který mi vysouší smysly. Nebudu se ho moci zbavit, ani když získám vzkvétající království na Zemi, jež nebude mít nepřítele, a vládnoucí moc jako polobozi v nebi.

I can find no means to drive away this grief which is drying up my senses. I will not be able to dispel it even if I win a prosperous, unrivaled kingdom on earth with sovereignty like the demigods in heaven.

Význam

Purport

I když Arjuna předkládal mnoho argumentů založených na znalosti náboženských a morálních zásad, ukazuje se, že svůj skutečný problém nebyl schopen vyřešit bez pomoci duchovního učitele, Pána Śrī Kṛṣṇy. Uvědomoval si, že k odstranění problémů, které vysoušejí celé jeho bytí, mu jeho takzvané poznání není nic platné; bez pomoci duchovního učitele, jako je Pán Kṛṣṇa, nedokázal najít řešení. Akademické poznání, vzdělanost, vysoké postavení atd. jsou k vyřešení životních problémů bezcenné — pomoc může poskytnout jedině duchovní učitel, jako je Kṛṣṇa. Z toho plyne, že duchovní učitel, který si je stoprocentně vědom Kṛṣṇy, je pravým duchovním učitelem, protože je schopen vyřešit problémy života. Pán Caitanya řekl, že každý, kdo ovládá vědu o vědomí Kṛṣṇy, je skutečný duchovní učitel, bez ohledu na své společenské postavení.

Although Arjuna was putting forward so many arguments based on knowledge of the principles of religion and moral codes, it appears that he was unable to solve his real problem without the help of the spiritual master, Lord Śrī Kṛṣṇa. He could understand that his so-called knowledge was useless in driving away his problems, which were drying up his whole existence; and it was impossible for him to solve such perplexities without the help of a spiritual master like Lord Kṛṣṇa. Academic knowledge, scholarship, high position, etc., are all useless in solving the problems of life; help can be given only by a spiritual master like Kṛṣṇa. Therefore, the conclusion is that a spiritual master who is one hundred percent Kṛṣṇa conscious is the bona fide spiritual master, for he can solve the problems of life. Lord Caitanya said that one who is a master in the science of Kṛṣṇa consciousness, regardless of his social position, is the real spiritual master.

kibā vipra, kibā nyāsī, śūdra kene naya
yei kṛṣṇa-tattva-vettā, sei ‘guru’ haya

“Nezáleží na tom, zda je člověk vipra (znalý védské moudrosti), zda se narodil v nízko postavené rodině či zda je ve stavu odříkání — pokud ovládá nauku o Kṛṣṇovi, je dokonalým a pravým duchovním učitelem.” (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 8.128) Nikdo tedy nemůže být pravý duchovní učitel, neovládá-li vědu o vědomí Kṛṣṇy. Ve védských písmech také stojí:

“It does not matter whether a person is a vipra [learned scholar in Vedic wisdom], or is born in a lower family, or is in the renounced order of life – if he is a master in the science of Kṛṣṇa, he is the perfect and bona fide spiritual master.” (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 8.128) So without being a master in the science of Kṛṣṇa consciousness, no one is a bona fide spiritual master. It is also said in the Vedic literature:

ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ

“Pokud učený brāhmaṇa, který velmi dobře zná všechna odvětví védského poznání, není vaiṣṇavou neboli znalcem vědy o vědomí Kṛṣṇy, není způsobilý stát se duchovním učitelem. Naproti tomu člověk, který se narodil v rodině nižší společenské třídy, se může stát duchovním učitelem, je-li vaiṣṇava, vědomý si Kṛṣṇy.” (Padma Purāṇa)

“A scholarly brāhmaṇa, expert in all subjects of Vedic knowledge, is unfit to become a spiritual master without being a Vaiṣṇava, or expert in the science of Kṛṣṇa consciousness. But a person born in a family of a lower caste can become a spiritual master if he is a Vaiṣṇava, or Kṛṣṇa conscious.” (Padma Purāṇa)

Problémy hmotné existence — zrození, stáří, nemoc a smrt — nelze odvrátit hromaděním bohatství a hospodářským rozvojem. V mnoha oblastech světa jsou bohaté a hospodářsky rozvinuté země, plné veškerých materiálních možností, ale problémů hmotné existence se přesto nezbavily. Různými způsoby hledají mír, ale skutečného štěstí mohou dosáhnout jedině tehdy, když přijmou radu od Kṛṣṇy, čili z Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu (jež jsou podstatou vědy o Kṛṣṇovi), prostřednictvím Kṛṣṇova pravého zástupce — osoby, která si je vědoma Kṛṣṇy.

The problems of material existence – birth, old age, disease and death – cannot be counteracted by accumulation of wealth and economic development. In many parts of the world there are states which are replete with all facilities of life, which are full of wealth and economically developed, yet the problems of material existence are still present. They are seeking peace in different ways, but they can achieve real happiness only if they consult Kṛṣṇa, or the Bhagavad-gītā and Śrīmad-Bhāgavatam – which constitute the science of Kṛṣṇa – through the bona fide representative of Kṛṣṇa, the man in Kṛṣṇa consciousness.

Kdyby hospodářský rozvoj a hmotné pohodlí mohly odstranit naše nářky nad rodinnými, společenskými, celonárodními nebo mezinárodními problémy, Arjuna by neřekl, že jeho nářek nemůže utišit ani království na Zemi, jež by nemělo nepřítele, ani vládnoucí moc, jakou mají polobozi na nebeských planetách. Hledal tedy útočiště u vědomí Kṛṣṇy, to je pravá cesta k dosažení míru a harmonie. Hospodářský rozvoj nebo vláda nad světem mohou být každou chvíli ukončeny katastrofami, které jsou dílem hmotné přírody. I když člověk dospěje na vyšší planety — tak jako se nyní lidé pokoušejí dostat na Měsíc — může toto postavení také rázem ztratit. To dokládá Bhagavad-gītā: kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti. “Jakmile živá bytost vyčerpá výsledky zbožných činností, poklesne zpátky z vrcholu štěstí až na nejnižší úroveň života.” Mnoho politiků takto pokleslo. Takové pády jsou jen dalšími důvody k nářku.

If economic development and material comforts could drive away one’s lamentations for family, social, national or international inebrieties, then Arjuna would not have said that even an unrivaled kingdom on earth or supremacy like that of the demigods in the heavenly planets would be unable to drive away his lamentations. He sought, therefore, refuge in Kṛṣṇa consciousness, and that is the right path for peace and harmony. Economic development or supremacy over the world can be finished at any moment by the cataclysms of material nature. Even elevation into a higher planetary situation, as men are now seeking on the moon planet, can also be finished at one stroke. The Bhagavad-gītā confirms this: kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti. “When the results of pious activities are finished, one falls down again from the peak of happiness to the lowest status of life.” Many politicians of the world have fallen down in that way. Such downfalls only constitute more causes for lamentation.

Chceme-li tedy s nářkem nadobro skoncovat, musíme přijmout útočiště u Pána Kṛṣṇy, tak jako o to usiluje Arjuna. Arjuna požádal Śrī Kṛṣṇu, aby vyřešil jeho problém s konečnou platností. Tak se projevuje vědomí Kṛṣṇy.

Therefore, if we want to curb lamentation for good, then we have to take shelter of Kṛṣṇa, as Arjuna is seeking to do. So Arjuna asked Kṛṣṇa to solve his problem definitely, and that is the way of Kṛṣṇa consciousness.