TEXT 64

Verš

Text

rāga-dveṣa-vimuktais tu
viṣayān indriyaiś caran
ātma-vaśyair vidheyātmā
prasādam adhigacchati

Synonyma

Synonyms

rāga — připoutanost; dveṣa — a odpor; vimuktaiḥ — tím, kdo se oprostil od; tu — ale; viṣayān — smyslové objekty; indriyaiḥ — smysly; caran — jednající vůči; ātma-vaśyaiḥ — dotyčným ovládané; vidheya-ātmā — ten, kdo dodržuje usměrňující zásady svobody; prasādam — milost Pána; adhigacchati — získá.

rāga — Anhaftung; dveṣa — und Loslösung; vimuktaiḥ — von jenem, der frei wurde von; tu — aber; viṣayān — Sinnesobjekte; indriyaiḥ — durch die Sinne; caran — sich richtend nach; ātma-vaśyaiḥ — unter seiner Herrschaft; vidheya-ātmā — jemand, der geregelter Freiheit folgt; prasādam — die Barmherzigkeit des Herrn; adhigacchati — erlangt.

Překlad

Translation

Avšak ten, kdo je prostý veškeré připoutanosti i odporu a dokáže ovládat své smysly pomocí usměrňujících zásad svobody, může být obdařen úplnou milostí Pána.

Wer aber von aller Anhaftung und Ablehnung frei ist und seine Sinne durch die regulierenden Prinzipien der Freiheit zu beherrschen vermag, erlangt die volle Barmherzigkeit des Herrn.

Význam

Purport

Již bylo vysvětleno, že živá bytost může nějakou nepřirozenou metodou zvnějšku ovládat své smysly, ale dokud nebudou zaměstnány transcendentální službou Pánu, hrozí velké nebezpečí, že poklesne. Oddaný, který si je plně vědom Kṛṣṇy, sice může být zdánlivě na smyslové úrovni, ale díky svému vědomí Kṛṣṇy ve skutečnosti není k činnostem smyslů poután. Nezajímá se o nic jiného než o Kṛṣṇovu spokojenost; proto je transcendentální vůči veškeré připoutanosti a odpoutanosti. Pokud Kṛṣṇa chce, oddaný může učinit cokoliv, co obvykle není žádoucí, a jestliže Kṛṣṇa nechce, oddaný neudělá, co by obyčejně pro svou spokojenost udělal. To, zda bude jednat nebo ne, je tedy v jeho moci, neboť jedná jen pod vedením Kṛṣṇy. Takové vědomí je známkou bezpříčinné milosti Pána, kterou může být oddaný obdařen i přesto, že je poután k úrovni smyslů.

ERLÄUTERUNG: Es wurde bereits erklärt, daß man die Sinne durch einen künstlichen Vorgang vielleicht oberflächlich zu beherrschen vermag, daß aber immer die Möglichkeit besteht, wieder zu Fall zu kommen, solange die Sinne nicht im transzendentalen Dienst des Herrn beschäftigt sind. Auch wenn es so erscheinen mag, als sei ein völlig Kṛṣṇa-bewußter Mensch auf der Ebene der Sinne tätig, ist er dank seines Kṛṣṇa-Bewußtseins den Tätigkeiten der Sinne nicht verhaftet. Dem Kṛṣṇa-bewußten Menschen geht es um nichts anderes als darum, Kṛṣṇa zufriedenzustellen. Deshalb steht er zu aller Anhaftung und Loslösung in transzendentaler Stellung. Wenn Kṛṣṇa es wünscht, kann der Gottgeweihte alles tun, was gewöhnlich unangenehm wäre, und wenn Kṛṣṇa etwas nicht wünscht, so wird er es nicht tun, selbst wenn er es normalerweise zu seiner eigenen Befriedigung getan hätte. Deshalb steht es unter seiner Herrschaft, etwas zu tun oder nicht zu tun, denn er handelt nur gemäß den Anweisungen Kṛṣṇas. Dieses Bewußtsein ist die grundlose Barmherzigkeit des Herrn, die der Gottgeweihte trotz seiner Anhaftung an die Ebene der Sinne haben mag.