TEXT 60

VERSO 60

Verš

Texto

yatato hy api kaunteya
puruṣasya vipaścitaḥ
indriyāṇi pramāthīni
haranti prasabhaṁ manaḥ

Synonyma

Sinônimos

yatataḥ — usilujícího; hi — zajisté; api — navzdory tomu; kaunteya — ó synu Kuntī; puruṣasya — člověka; vipaścitaḥ — který dokáže výborně rozlišovat; indriyāṇi — smysly; pramāthīni — vzrušující; haranti — uvrhají; prasabham — násilím; manaḥ — mysl.

yatataḥ — enquanto se esforça; hi — decerto; api — apesar de; kaunteya — ó filho de Kuntī; puruṣasya — de um homem; vipaścitaḥ — pleno de conhecimento discriminativo; indriyāṇi — os sentidos; pramāthīni — agitando; haranti — jogam; prasabham — à força; manaḥ — a mente.

Překlad

Tradução

Ó Arjuno, smysly jsou tak silné a dravé, že násilím unášejí i mysl člověka, který umí rozlišovat a snaží se je ovládnout.

Os sentidos são tão fortes e impetuosos, ó Arjuna, que arrebatam à força até mesmo a mente de um homem de discriminação que se esforça por controlá-los.

Význam

Comentário

Je mnoho mudrců, filozofů a transcendentalistů, kteří se pokoušejí ovládnout smysly, ale bez ohledu na jejich úsilí se stává, že i ti nejpokročilejší z nich někdy vinou rozrušené mysli padnou za oběť hmotnému smyslovému požitku. Dokonce i velkého mudrce a dokonalého yogīna Viśvāmitru svedla Menakā k sexuálnímu požitku, přestože se snažil ovládnout smysly náročnou askezí a yogou. V dějinách světa najdeme mnoho takových příkladů. Pro živou bytost je tedy velice obtížné ovládnout mysl a smysly, aniž by si byla plně vědoma Kṛṣṇy. Pokud nemyslí na Kṛṣṇu, nemůže zanechat smyslného hmotného jednání. Praktický příklad dává Śrī Yāmunācārya, velký světec a oddaný:

Há muitos sábios, filósofos e transcendentalistas eruditos que tentam subjugar os sentidos, mas, apesar de seus esforços, mesmo os maiores deles, impelidos pela mente agitada, às vezes caem vítima da gratificação dos sentidos materiais. Mesmo Viśvāmitra, um grande sábio e yogī perfeito, foi enganado por Menakā para desfrutar de prazer sexual, embora o yogī estivesse se esforçando por controlar os sentidos com rigorosas espécies de penitências e com a prática de yoga. E há naturalmente na história do mundo tantos casos semelhantes. Portanto, quando não se tem plena consciência de Kṛṣṇa, é muito difícil controlar a mente e os sentidos. Sem ocupar a mente em Kṛṣṇa, não se pode parar tais ocupações materiais. Um exemplo prático é dado por Śrī Yāmunācārya, um grande santo e devoto, que diz:

yad-avadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-pādāravinde
nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt
tad-avadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne
bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca

“Od té doby, co se má mysl věnuje službě lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy a co vychutnávám stále nové transcendentální nálady, odvracím svou tvář, kdykoliv jen pomyslím na pohlavní život se ženou, a odplivnu si nad touto myšlenkou.”

“Desde o momento em que minha mente passou a ocupar-se no serviço aos pés de lótus do Senhor Kṛṣṇa, e passei a sentir um prazer transcendental que se renova a cada instante, sempre que penso em vida sexual com uma mulher, meu rosto imediatamente olha para outra direção e cuspo no pensamento.”

Vědomí Kṛṣṇy je tak transcendentálně příznivé, že díky němu se nám hmotný požitek automaticky znechutí. Je to jako když hladový člověk utiší svůj hlad dostatečným množstvím vydatného jídla. Mahārāja Ambarīṣa přemohl velkého yogīna Durvāsu Muniho rovněž jen tím, že jeho mysl byla na úrovni vědomí Kṛṣṇy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-pādāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane).

A consciência de Kṛṣṇa é um fenômeno tão transcendentalmente bom que graças a ela o prazer material torna-se desagradável de imediato. É como se um homem faminto tivesse satisfeito a fome com suficiente quantidade de alimentos nutritivos. Mahārāja Ambarīṣa também derrotou um grande yogī, Durvāsā Muni, só porque sua mente estava ocupada em consciência de Kṛṣṇa (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane).