TEXT 60

Verš

Tekst

yatato hy api kaunteya
puruṣasya vipaścitaḥ
indriyāṇi pramāthīni
haranti prasabhaṁ manaḥ

Synonyma

Synonyms

yatataḥ — usilujícího; hi — zajisté; api — navzdory tomu; kaunteya — ó synu Kuntī; puruṣasya — člověka; vipaścitaḥ — který dokáže výborně rozlišovat; indriyāṇi — smysly; pramāthīni — vzrušující; haranti — uvrhají; prasabham — násilím; manaḥ — mysl.

yatataḥ — der bestræber sig; hi — sandelig; api — på trods af; kaunteya — O Kuntīs søn; puruṣasya — hos et menneske; vipaścitaḥ — der er fuld af dømmekraft; indriyāṇi — sanserne; pramāthīni — ophidsende; haranti — de kaster; prasabham — ved magt; manaḥ — sindet.

Překlad

Translation

Ó Arjuno, smysly jsou tak silné a dravé, že násilím unášejí i mysl člověka, který umí rozlišovat a snaží se je ovládnout.

Sanserne er så stærke og voldsomme, at de med magt fører sindet bort selv hos et intelligent menneske, der forsøger at beherske dem, O Arjuna.

Význam

Purport

Je mnoho mudrců, filozofů a transcendentalistů, kteří se pokoušejí ovládnout smysly, ale bez ohledu na jejich úsilí se stává, že i ti nejpokročilejší z nich někdy vinou rozrušené mysli padnou za oběť hmotnému smyslovému požitku. Dokonce i velkého mudrce a dokonalého yogīna Viśvāmitru svedla Menakā k sexuálnímu požitku, přestože se snažil ovládnout smysly náročnou askezí a yogou. V dějinách světa najdeme mnoho takových příkladů. Pro živou bytost je tedy velice obtížné ovládnout mysl a smysly, aniž by si byla plně vědoma Kṛṣṇy. Pokud nemyslí na Kṛṣṇu, nemůže zanechat smyslného hmotného jednání. Praktický příklad dává Śrī Yāmunācārya, velký světec a oddaný:

FORKLARING: Der er mange lærde vismænd, filosoffer og transcendentalister, der forsøger at overvinde sanserne, men på trods af alle deres anstrengelser bliver selv de største blandt dem somme tider ofre for materiel sansenydelse på grund af et ophidset sind. Selv Viśvāmitra, en stor vismand og fuldkommen yogī, blev forledt til sexnydelse af Menakā på trods af, at yogīen anstrengte sig for at beherske sine sanser ved hjælp af strenge former for askese og yoga-udøvelse, og der er selvfølgelig mange lignende tilfælde i verdenshistorien. At beherske sindet og sanserne er derfor meget svært uden at være helt Kṛṣṇa-bevidst. Uden at engagere sindet i Kṛṣṇa kan man ikke ophøre med sådanne materielle engagementer. Et praktisk eksempel på dette har vi fra Śrī Yāmunācārya, en stor helgen og hengiven, der skriver:

yad-avadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-pādāravinde
nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt
tad-avadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne
bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca

“Od té doby, co se má mysl věnuje službě lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy a co vychutnávám stále nové transcendentální nálady, odvracím svou tvář, kdykoliv jen pomyslím na pohlavní život se ženou, a odplivnu si nad touto myšlenkou.”

“Efter at mit sind er blevet engageret i tjeneste til Herren Kṛṣṇas lotusfødder, og jeg har nydt en evigfrisk transcendental sindstilstand, vender mit ansigt sig med det samme bort, så snart jeg tænker på sex med en kvinde, og jeg spytter på tanken.”

Vědomí Kṛṣṇy je tak transcendentálně příznivé, že díky němu se nám hmotný požitek automaticky znechutí. Je to jako když hladový člověk utiší svůj hlad dostatečným množstvím vydatného jídla. Mahārāja Ambarīṣa přemohl velkého yogīna Durvāsu Muniho rovněž jen tím, že jeho mysl byla na úrovni vědomí Kṛṣṇy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-pādāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane).

Kṛṣṇa-bevidsthed er sådan en transcendentalt dejlig ting, at materiel sansenydelse automatisk virker frastødende. Det er ligesom et sultent menneske, der får stillet sin sult med en tilstrækkelig mængde nærende og velsmagende mad. Mahārāja Ambarīṣa overvandt også en stor yogī, Durvāsā Munī, blot fordi hans sind var engageret i Kṛṣṇa-bevidsthed (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor, vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane, ŚB. 9.14.18).