TEXT 6

VERŠ 6

Verš

na caitad vidmaḥ kataran no garīyo
yad vā jayema yadi vā no jayeyuḥ
yān eva hatvā na jijīviṣāmas
te ’vasthitāḥ pramukhe dhārtarāṣṭrāḥ

Synonyma

na — ani; ca — také; etat — toto; vidmaḥ — víme; katarat — co; naḥ — pro nás; garīyaḥ — lepší; yat vā — zdali; jayema — můžeme zvítězit; yadi — jestli; vā — nebo; naḥ — nás; jayeyuḥ — oni porazí; yān — ty, které; eva — zajisté; hatvā — zabitím; na — nikdy; jijīviṣāmaḥ — chtěli bychom žít; te — ti všichni; avasthitāḥ — nacházejí se; pramukhe — před; dhārtarāṣṭrāḥ — Dhṛtarāṣṭrovi synové.

na — ani; ca — tiež; etat — to; vidmaḥ — vieme; katarat — ktoré; naḥ — nás; garīyaḥ — lepšie; yat vā — či; jayema — porazíme; yadi — ak však; vā — alebo; naḥ — nás; jayeyuḥ — porazia; yān — tí, ktorí; eva — istotne; hatvā — zabitím; na — nikdy; jijīviṣāmaḥ — chcieť žiť; te — všetci; avasthitāḥ — nachádzajú sa; pramukhe — pred; dhārtarāṣṭrāḥ — Dhṛtarāṣṭrových synov.

Překlad

Ani nevíme, co je lepší — zvítězit, nebo být poraženi. Kdybychom Dhṛtarāṣṭrovy syny zabili, neměli bychom usilovat o to, abychom déle žili. Přesto před námi nyní stojí na bitevním poli.

Ani nevieme, čo je lepšie — zvíťaziť, či podľahnúť. Keď zabijeme Dhṛtarāṣṭrových synov, ktorí tu stoja pred nami na bojisku, potom ani my sami nebudeme chcieť ďalej žiť.

Význam

Přestože je boj pro kṣatriyu povinností, Arjuna nevěděl, zda má bojovat a riskovat zbytečné násilí, nebo zda má od boje upustit a živit se žebráním. Kdyby nepřítele neporazil, jediným způsobem obživy by pro něj pak byla žebrota. A vítězství nebylo jisté — zvítězit mohla kterákoliv strana. Ale i kdyby je čekalo vítězství (a právo bylo na jejich straně), bylo by pro ně velice obtížné žít v nepřítomnosti Dhṛtarāṣṭrových synů, kteří by zemřeli v boji. To by pro ně znamenalo jen jiný druh porážky. Všechny tyto úvahy dokazují, že Arjuna byl nejen velký oddaný Pána, ale také velmi osvícená osobnost, dokonale ovládající mysl a smysly. Jeho přání živit se žebráním, přestože se narodil v královské rodině, je také známkou odpoutanosti. Tyto vlastnosti společně s jeho vírou v pokyny Śrī Kṛṣṇy (jeho duchovního učitele) svědčí o jeho skutečně ctnostné povaze. Lze říci, že Arjuna byl způsobilý k osvobození. S neovládnutými smysly nikdo nedosáhne úrovně poznání a bez poznání a oddanosti nelze dosáhnout osvobození. Arjuna byl způsobilý po všech těchto stránkách, nehledě také na jeho vznešené hmotné vztahy s blízkými.

Povinnosťou kṣatriyu je bojovať, no Arjuna napriek tomu nevedel, či sa má boja zúčastniť a riskovať zbytočné násilie, alebo od boja upustiť a živiť sa žobraním. Ak by nepriateľa v boji neporazil, bolo by žobranie jeho jediným zdrojom obživy. A víťazstvo preňho nebolo isté, pretože zvíťaziť mohla hociktorá strana. Aj keby zvíťazil (právo bolo na jeho strane) a Dhṛtarāṣtrovi synovia by v boji zahynuli, bolo by veľmi ťažké žiť bez nich. Za týchto okolností by to preňho bol iba iný druh porážky. Všetky tieto úvahy plne dokazovali, že Arjuna nebol len veľký oddaný, ale aj veľmi osvietený človek, ktorý dokonale ovládal svoju myseľ a zmysly. Jeho odhodlanie žiť z almužien, hoci sa narodil v kráľovskej rodine, bolo ukážkou odriekania. Arjuna bol naozaj cnostný, čo koniec-koncov vyplýva z jeho vlastností, vrátane jeho viery v pokyny svojho duchovného učiteľa Śrī Kṛṣṇu. Bol preto hoden vyslobodenia. Kým nie sú zmysly ovládnuté, nejestvuje žiadna možnosť povznesenia sa na úroveň poznania a bez poznania a oddanosti sa nedá dosiahnuť vyslobodenie z hmotnej existencie.