TEXT 6

Verš

Tekst

na caitad vidmaḥ kataran no garīyo
yad vā jayema yadi vā no jayeyuḥ
yān eva hatvā na jijīviṣāmas
te ’vasthitāḥ pramukhe dhārtarāṣṭrāḥ

Synonyma

Synonyms

na — ani; ca — také; etat — toto; vidmaḥ — víme; katarat — co; naḥ — pro nás; garīyaḥ — lepší; yat vā — zdali; jayema — můžeme zvítězit; yadi — jestli; vā — nebo; naḥ — nás; jayeyuḥ — oni porazí; yān — ty, které; eva — zajisté; hatvā — zabitím; na — nikdy; jijīviṣāmaḥ — chtěli bychom žít; te — ti všichni; avasthitāḥ — nacházejí se; pramukhe — před; dhārtarāṣṭrāḥ — Dhṛtarāṣṭrovi synové.

na — ej heller; ca — også; etat — dette; vidmaḥ — ved vi; katarat — hvad; naḥ — for os; garīyaḥ — bedre; yat vā — hvorvidt; jayema — måske vil vi sejre; yadi — hvis; vā — eller; naḥ — os; jayeyuḥ — måske vil de sejre; yān — de, som; eva — sandelig; hatvā — ved at dræbe; na — aldrig; jijīviṣāmaḥ — vi ville ønske at leve; te — alle disse; avasthitāḥ — befinder sig; pramukhe — forrest; dhārtarāṣṭrāḥ — Dhṛtarāṣṭras sønner.

Překlad

Translation

Ani nevíme, co je lepší — zvítězit, nebo být poraženi. Kdybychom Dhṛtarāṣṭrovy syny zabili, neměli bychom usilovat o to, abychom déle žili. Přesto před námi nyní stojí na bitevním poli.

Ej heller ved vi, hvad der er bedst – at besejre dem eller blive besejret af dem. Hvis vi dræber Dhṛtarāṣṭras sønner, vil vi ikke bryde os om at leve. Ikke desto mindre står de nu foran os på slagmarken.

Význam

Purport

Přestože je boj pro kṣatriyu povinností, Arjuna nevěděl, zda má bojovat a riskovat zbytečné násilí, nebo zda má od boje upustit a živit se žebráním. Kdyby nepřítele neporazil, jediným způsobem obživy by pro něj pak byla žebrota. A vítězství nebylo jisté — zvítězit mohla kterákoliv strana. Ale i kdyby je čekalo vítězství (a právo bylo na jejich straně), bylo by pro ně velice obtížné žít v nepřítomnosti Dhṛtarāṣṭrových synů, kteří by zemřeli v boji. To by pro ně znamenalo jen jiný druh porážky. Všechny tyto úvahy dokazují, že Arjuna byl nejen velký oddaný Pána, ale také velmi osvícená osobnost, dokonale ovládající mysl a smysly. Jeho přání živit se žebráním, přestože se narodil v královské rodině, je také známkou odpoutanosti. Tyto vlastnosti společně s jeho vírou v pokyny Śrī Kṛṣṇy (jeho duchovního učitele) svědčí o jeho skutečně ctnostné povaze. Lze říci, že Arjuna byl způsobilý k osvobození. S neovládnutými smysly nikdo nedosáhne úrovně poznání a bez poznání a oddanosti nelze dosáhnout osvobození. Arjuna byl způsobilý po všech těchto stránkách, nehledě také na jeho vznešené hmotné vztahy s blízkými.

FORKLARING: Arjuna vidste ikke, om han skulle kæmpe og risikere unødvendig vold på trods af, at det er kṣatriyaernes pligt at kæmpe, eller om han skulle afholde sig fra at kæmpe og leve som tigger. Hvis han ikke besejrede fjenden, var tiggeri hans eneste levevej. Han kunne heller ikke være sikker på at sejre, for begge sider kunne gå sejrrige ud af slaget. Selv hvis sejren ventede dem (og deres sag var retfærdig), ville det alligevel blive svært at leve i Dhṛtarāṣṭras sønners fravær, hvis disse skulle dø i slaget. Under disse omstændigheder ville det være en anden form for nederlag for dem. Alle Arjunas overvejelser viser uden tvivl, at ikke blot var han en stor hengiven, men han var også højt oplyst og havde fuldstændig kontrol over sit sind og sine sanser. Hans ønske om at leve som tigger på trods af, at han var født i en kongelig familie, er et andet tegn på utilknytning. Han var ægte retskaffen, som disse egenskaber sammen med hans tro på Śrī Kṛṣṇa, hans åndelige mesters, instruktioner viser. Konklusionen er, at Arjuna var den rette person til at blive befriet. Medmindre sanserne er under kontrol, kan det ikke lade sig gøre at blive ophøjet til kundskabens platform, og uden kundskab og hengivenhed er det ikke muligt at blive befriet. Arjuna var ud over sine store materielle kvalifikationer også kvalificeret på alle disse områder.