TEXT 59

VERSO 59

Verš

Texto

viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate

Synonyma

Sinônimos

viṣayāḥ — objekty smyslového požitku; vinivartante — cvičení v odmítání; nirāhārasya — pomocí zákazových omezení; dehinaḥ — vtělené; rasa-varjam — ke zříkání se chuti; rasaḥ — pocit požitku; api — ačkoliv existuje; asya — jeho; param — mnohem vyšší; dṛṣṭvā — když okusí; nivartate — upustí od.

viṣayāḥ — objetos para gozo dos sentidos; vinivartante — refreiam-se pela prática; nirāhārasya — de restrições negativas; dehinaḥ — para o corporificado; rasa-varjam — abandonando o gosto; rasaḥ — sentido de prazer; api — embora haja; asya — dele; param — coisas muito superiores; dṛṣṭvā — experimentando; nivartate — ele deixa de.

Překlad

Tradução

Přestože může být vtělená duše omezena v uspokojování smyslů, zalíbení ve smyslových objektech jí zůstává. Zanechá-li však těchto činností díky tomu, že pozná vyšší chuť, pak bude její vědomí neochvějné.

A alma encarnada pode restringir-se do prazer dos sentidos, embora o gosto pelos objetos dos sentidos permaneça. Porém, interrompendo tais ocupações ao experimentar um gosto superior, ela fixa-se em consciência.

Význam

Comentário

Nikdo nemůže zanechat uspokojování smyslů, dokud není na transcendentální úrovni. Omezovat smyslový požitek pomocí pravidel a usměrnění je něco podobného jako zakazovat nemocnému člověku jíst určitá jídla. Pacient nemá takové zákazy rád a ani neztratí na zakázaná jídla chuť. Držet smysly na uzdě nějakým duchovním procesem, jako je například aṣṭāṅga-yoga — sestávající ze stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a tak dále — je tedy doporučeno méně inteligentním osobám, které neznají nic lepšího. Avšak ten, kdo si s pokrokem v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy vychutnal Kṛṣṇovu krásu, krásu Nejvyššího Pána, již nenachází chuť v mrtvých, hmotných věcech. Omezení jsou tedy určena pro méně inteligentní začátečníky v duchovním životě. Jsou užitečná jen do té doby, než se nalezne chuť, zalíbení ve vědomí Kṛṣṇy. Když si je někdo skutečně vědom Kṛṣṇy, přirozeně ztrácí zálibu ve věcech, které jsou mdlé.

Se a pessoa não se situar transcendentalmente, não lhe será possível evitar o desfrute dos sentidos. O processo de restrição do gozo dos sentidos por meio de regras e regulações é algo como restringir um doente de certos tipos de comestíveis. O paciente, porém, nem gosta destas restrições nem perde o interesse pelos alimentos. Do mesmo modo, a restrição dos sentidos por meio de algum processo espiritual como aṣṭāṅga-yoga, em conexão com yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna, etc., é recomendada a pessoas menos inteligentes que não tenham um conhecimento melhor. Mas quem, no curso de seu progresso na consciência de Kṛṣṇa, experimentou a beleza do Supremo Senhor Kṛṣṇa perde o gosto por coisas materiais mortas. Portanto, as restrições valem para os neófitos menos inteligentes no progresso da vida espiritual, mas essas restrições só valem até o ponto de se adquirir gosto pela consciência de Kṛṣṇa. Quando se é de fato consciente de Kṛṣṇa, automaticamente perde-se o gosto por coisas insípidas.