Skip to main content

TEXT 59

TEXT 59

Verš

Texte

viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate
viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate

Synonyma

Synonyms

viṣayāḥ — objekty smyslového požitku; vinivartante — cvičení v odmítání; nirāhārasya — pomocí zákazových omezení; dehinaḥ — vtělené; rasa-varjam — ke zříkání se chuti; rasaḥ — pocit požitku; api — ačkoliv existuje; asya — jeho; param — mnohem vyšší; dṛṣṭvā — když okusí; nivartate — upustí od.

viṣayāḥ: les objets de plaisir; vinivartante: dont elle est entraînée à s’abstenir; nirāhārasya: par des privations forcées; dehinaḥ: pour l’âme incarnée; rasa-varjam: renonçant au goût; rasaḥ: le sens du plaisir; api: bien qu’il y ait; asya: pour elle; param: des choses bien supérieures; dṛṣṭvā: en connaissant; nivartate: cesse de.

Překlad

Translation

Přestože může být vtělená duše omezena v uspokojování smyslů, zalíbení ve smyslových objektech jí zůstává. Zanechá-li však těchto činností díky tomu, že pozná vyšší chuť, pak bude její vědomí neochvějné.

Même si elle restreint ses jouissances sensorielles, l’âme incarnée conserve un attrait pour les objets des sens. Toutefois, qu’elle goûte quelque chose de supérieur et elle mettra fin à ses vains plaisirs, la conscience fixée au niveau spirituel.

Význam

Purport

Nikdo nemůže zanechat uspokojování smyslů, dokud není na transcendentální úrovni. Omezovat smyslový požitek pomocí pravidel a usměrnění je něco podobného jako zakazovat nemocnému člověku jíst určitá jídla. Pacient nemá takové zákazy rád a ani neztratí na zakázaná jídla chuť. Držet smysly na uzdě nějakým duchovním procesem, jako je například aṣṭāṅga-yoga — sestávající ze stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a tak dále — je tedy doporučeno méně inteligentním osobám, které neznají nic lepšího. Avšak ten, kdo si s pokrokem v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy vychutnal Kṛṣṇovu krásu, krásu Nejvyššího Pána, již nenachází chuť v mrtvých, hmotných věcech. Omezení jsou tedy určena pro méně inteligentní začátečníky v duchovním životě. Jsou užitečná jen do té doby, než se nalezne chuť, zalíbení ve vědomí Kṛṣṇy. Když si je někdo skutečně vědom Kṛṣṇy, přirozeně ztrácí zálibu ve věcech, které jsou mdlé.

À moins d’être situé à un niveau transcendantal, il est impossible de se détourner du plaisir des sens. Le fait de restreindre ses sens en observant diverses règles est comparable au fait, pour un malade, de s’abstenir de manger certains aliments. Le patient n’aime pas ces restrictions et ne perd pas pour autant le goût des aliments défendus. Aussi la contrainte des sens par une pratique spirituelle comme l’aṣṭāṅga-yoga (yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna, etc.) est-elle recommandée aux gens de moindre intelligence, qui ne connaissent pas de meilleure méthode. Mais celui qui, en progressant dans la conscience de Kṛṣṇa, a goûté la beauté du Seigneur Suprême, Kṛṣṇa, n’éprouve plus le moindre attrait pour les choses matérielles. Ces restrictions ne s’imposent donc qu’aux néophytes dans la voie spirituelle et n’ont de valeur que pour ceux qui n’ont pas encore pris goût à la conscience de Kṛṣṇa. Quand on a véritablement atteint cette conscience de Kṛṣṇa, on perd automatiquement tout attrait pour les plaisirs matériels, désormais fades et ternes.