TEXT 45
VERSO 45
Verš
Texto
nistrai-guṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān
nistrai-guṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān
Synonyma
Sinônimos
trai-guṇya — týkající se tří kvalit hmotné přírody; viṣayāḥ — na témata; vedāḥ — védská písma; nistrai-guṇyaḥ — transcendentální vůči třem kvalitám hmotné přírody; bhava — buď; arjuna — ó Arjuno; nirdvandvaḥ — bez dvojnosti; nitya-sattva-sthaḥ — v čistém stavu duchovní existence; niryoga-kṣemaḥ — prostý myšlenek na zisk a ochranu; ātma-vān — setrvávající na úrovni vlastního já.
trai-guṇya — referente aos três modos da natureza material; viṣayāḥ — sobre o tema; vedāḥ — os textos védicos; nistrai-guṇyaḥ — transcendental aos três modos da natureza material; bhava — seja; arjuna — ó Arjuna; nirdvandvaḥ — sem dualidade; nitya-sattva-sthaḥ — num estado puro de existência espiritual; niryoga-kṣemaḥ — livre de idéias de ganho e proteção; ātma-vān — estabelecido no eu.
Překlad
Tradução
Vedy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.
Os Vedas tratam principalmente do tema dos três modos da natureza material. Ó Arjuna, torne-se transcendental a estes três modos. Liberte-se de todas as dualidades e de todos os anseios advindos da busca de lucro e segurança e estabeleça-se no eu.
Význam
Comentário
Všechny hmotné činnosti znamenají akce a reakce v kategoriích tří kvalit hmotné přírody. Mají přinášet své plody, které každého v hmotném světě poutají. Vedy se většinou zaobírají plodonosnými činnostmi, aby všem pomohly postupně se povznést od uspokojování smyslů na transcendentální úroveň. Arjuna jakožto žák a přítel Pána Kṛṣṇy dostává radu, aby se povznesl na transcendentální rovinu filozofie Vedānty, jež začíná dotazy na nejvyšší transcendenci (brahma-jijñāsā). Všechny živé bytosti, které jsou v hmotném světě, svádějí těžký boj o přežití. Pán jim po stvoření hmotného světa poskytl védskou moudrost, radící jak žít a jak se vyprostit z hmotného zapletení. Po karma-kāṇḍě, činnostech zaměřených na uspokojení smyslů, se nabízí možnost duchovní realizace v podobě Upaniṣad, což jsou části různých Ved, tak jako je Bhagavad-gītā částí páté Vedy neboli Mahābhāraty. Upaniṣady představují začátek transcendentálního života.
Todas as atividades materiais envolvem ações e reações nos três modos da natureza material. Elas se destinam aos resultados fruitivos, que causam o cativeiro no mundo material. Os Vedas dão especial atenção às atividades fruitivas para que o público em geral aos poucos eleve-se do campo da satisfação dos sentidos a uma posição no plano transcendental. Arjuna, como aluno e amigo do Senhor Kṛṣṇa, é aconselhado a elevar-se à posição transcendental, ingressando na filosofia Vedānta, onde, no começo, há o brahma-jijñāsā, ou questões sobre a transcendência suprema. Todas as entidades vivas que estão no mundo material empreendem árdua luta pela existência. Para o benefício delas, o Senhor, depois da criação do mundo material, deu a sabedoria védica, que as ensina como viver livres do enredamento material. Quando terminam as atividades de gozo dos sentidos, a saber, as descritas no capítulo karma-kāṇḍa, então aparece a oportunidade para a compreensão espiritual, oferecida sob a forma dos Upaniṣads, que fazem parte dos diferentes Vedas, assim como o Bhagavad-gītā faz parte do quinto Veda, a saber, o Mahābhārata. Os Upaniṣads marcam o começo da vida transcendental.
Dokud existuje hmotné tělo, dochází k akcím a reakcím v kategoriích tří hmotných kvalit. Při výskytu takových protikladů, jako je štěstí a neštěstí nebo teplo a zima, se je třeba učit snášenlivosti, a tím se zbavit úzkosti ze zisku a ztráty. Tohoto transcendentálního postavení se dosáhne ve stavu úplného vědomí Kṛṣṇy, kdy živá bytost zcela závisí na Kṛṣṇově vůli.
Enquanto se está no corpo material, há ações e reações nos modos materiais. Deve-se aprender tolerância no sofrer das investidas das dualidades tais como felicidade e tristeza, frio e calor, e, aprendendo a tolerar estas dualidades, ficaremos livres das ansiedades produzidas pelo ganho e perda. Essa posição transcendental é alcançada em plena consciência de Kṛṣṇa quando a pessoa se coloca em completa dependência da vontade de Kṛṣṇa.