Skip to main content

TEXT 45

第45節

Verš

テキスト

trai-guṇya-viṣayā vedā
nistrai-guṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān
トライグンヤヴィサヤーヴェダー
ニストライグンヨバーヴァールジュナ
ニルドヴァンドヴォニチャサットヴァスト
ニルヨーガクシェマートマヴァン

Synonyma

Synonyms

trai-guṇya — týkající se tří kvalit hmotné přírody; viṣayāḥ — na témata; vedāḥ — védská písma; nistrai-guṇyaḥ — transcendentální vůči třem kvalitám hmotné přírody; bhava — buď; arjuna — ó Arjuno; nirdvandvaḥ — bez dvojnosti; nitya-sattva-sthaḥ — v čistém stavu duchovní existence; niryoga-kṣemaḥ — prostý myšlenek na zisk a ochranu; ātma-vān — setrvávající na úrovni vlastního já.

trai-guṇya —物質自然の三様式に関して; viṣayāḥ — その主題について; vedāḥ — ヴェーダ文献; nistrai-guṇyaḥ —物質自然の三様式を超越した; bhava — ~になれ; arjuna — おお、アルジュナ;nirdvandvaḥ —二元相対なしに; nitya-sattva-sthaḥ — 精神的存在の純粋な状態で; niryoga-kṣemaḥ —利益と保身の概念から自由になって; ātma-vān —自己の内に確立する

Překlad

Translation

Vedy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.

ヴェーダはおもに自然界の三性質(トリグナ)を説くアルジュナよ、この三性質(トリグナ)と二元相対性を超えて利得と安全に心を煩わすことなく確固として自己の本性に住せよ

Význam

Purport

Všechny hmotné činnosti znamenají akce a reakce v kategoriích tří kvalit hmotné přírody. Mají přinášet své plody, které každého v hmotném světě poutají. Vedy se většinou zaobírají plodonosnými činnostmi, aby všem pomohly postupně se povznést od uspokojování smyslů na transcendentální úroveň. Arjuna jakožto žák a přítel Pána Kṛṣṇy dostává radu, aby se povznesl na transcendentální rovinu filozofie Vedānty, jež začíná dotazy na nejvyšší transcendenci (brahma-jijñāsā). Všechny živé bytosti, které jsou v hmotném světě, svádějí těžký boj o přežití. Pán jim po stvoření hmotného světa poskytl védskou moudrost, radící jak žít a jak se vyprostit z hmotného zapletení. Po karma-kāṇḍě, činnostech zaměřených na uspokojení smyslů, se nabízí možnost duchovní realizace v podobě Upaniṣad, což jsou části různých Ved, tak jako je Bhagavad-gītā částí páté Vedy neboli Mahābhāraty. Upaniṣady představují začátek transcendentálního života.

ヴェーダは主に自然界の三性質(トリグナ)のなかで作用と反作用を伴う。何らかの成果を得るための仕事だから、こうした行動が物質界につながれる原因となる。諸ヴェーダはおもに、一般大衆をだんだん浄化している――つまり、盲目的な感覚欲の世界から、段階的に引き上げて清浄神聖な世界へと導くための行事を詳細に説明している。だがアルジュナはここで、主クリシュナの弟子としてまた友人として、自身をヴェーダーンタ哲学で説く超越的境地にまで高めよ、と勧められている。この哲学ではまず始めに、ブフマ・ジジュニャーサー、すなわち、絶対真理を知りたいという意志と探究心が必須である。ところが物質界に住む生物は激烈な生存競争に苦闘していて、真理探究に心を用いるゆとりがない。主は彼らのために、物質世界を創造した後でヴェーダ知識を与え、どのように生きれば物質上の困難や紛糾を排除することができるかを示して下さった。そして感覚満足のための活動が終わった時、つまり“カルマ・カーンダ章”を卒業した時点で、『ウパニシャド』を提供して精神的悟りのチャンスを与えられたのである。『バガヴァッド・ギーター』が第5ヴェーダである『マハーバーラタ』の一部であるように、『ウパニシャド』もヴェーダの一部であって、これは、超俗生活の開始を表明している。

Dokud existuje hmotné tělo, dochází k akcím a reakcím v kategoriích tří hmotných kvalit. Při výskytu takových protikladů, jako je štěstí a neštěstí nebo teplo a zima, se je třeba učit snášenlivosti, a tím se zbavit úzkosti ze zisku a ztráty. Tohoto transcendentálního postavení se dosáhne ve stavu úplného vědomí Kṛṣṇy, kdy živá bytost zcela závisí na Kṛṣṇově vůli.

 肉体がある限りでは、三性質(トリグナ)の中での作用、反作用が必ず生じる。幸と不幸、また寒さと暑さといった二元相対の現象に直面して、私たちは“耐えること”を学ばなければならない。相対現象に振り回されず、耐えることによって私たちは利害得失の観念から解放される。クリシュナ意識に満たされたとき、人はこの聖なる境地に達するのである。