Skip to main content

TEXT 40

VERŠ 40

Verš

Verš

nehābhikrama-nāśo ’sti
pratyavāyo na vidyate
sv-alpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt
nehābhikrama-nāśo ’sti
pratyavāyo na vidyate
sv-alpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt

Synonyma

Synonyma

na — není; iha — v této yoze; abhikrama — v úsilí; nāśaḥ — ztráta; asti — je; pratyavāyaḥ — úbytek; na — nikdy; vidyate — je; su-alpam — nepatrně; api — ačkoliv; asya — tohoto; dharmasya — zaměstnání; trāyate — osvobozuje; mahataḥ — od velkého; bhayāt — nebezpečí.

na — nie je; iha — v tejto yoge; abhikrama — snaha; nāśaḥ — strata; asti — je; pratyavāyaḥ — úbytok; na — nikdy; vidyate — je; su-alpam — malý; api — aj keď; asya — tohto; dharmasya — zamestnania; trāyate — oslobodzuje; mahataḥ — od veľkého; bhayāt — nebezpečenstva.

Překlad

Překlad

Toto úsilí je prosté ztráty či úbytku, a i malý pokrok na této cestě může každého ochránit před tím nejhrůznějším nebezpečím.

V tomto úsilí niet straty alebo úbytku a i malý pokrok na tejto ceste môže človeka ochrániť pred najväčším nebezpečenstvom.

Význam

Význam

Jednání s vědomím Kṛṣṇy neboli ve prospěch Kṛṣṇy bez očekávání smyslového požitku je tou nevyšší transcendentální úrovní práce. Ani malý náznak takového jednání s sebou nenese žádnou újmu a nikdy se neztratí. Na hmotné úrovni je nutné každou započatou práci dokončit; jinak je veškerá snaha neúspěšná. Jakákoliv práce započatá s vědomím Kṛṣṇy však přináší trvalý účinek, a to i když zůstane nedokončená. Konatel tedy nic neztrácí, ani když je práce, kterou konal s vědomím Kṛṣṇy, neúplná. Jedno procento vykonané s vědomím Kṛṣṇy mu přinese trvalé výsledky, a tak příště začne u druhého procenta; pro hmotnou činnost ovšem platí, že když není úspěch stoprocentní, nepřinese to žádný užitek. Ajāmila plnil svou povinnost s několika procenty vědomí Kṛṣṇy, ale výsledek, ze kterého se nakonec těšil, byl milostí Pána stoprocentní. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.17) je v této souvislosti jeden pěkný verš:

Činnosť, pri ktorej sme si vedomí Kṛṣṇu, alebo konanie pre Kṛṣṇu bez očakávania zmyslových pôžitkov je najvyššou transcendentálnou činnosťou. I tá najmenšia snaha potešiť Kṛṣṇu nevyjde nikdy nazmar. Na hmotnej úrovni sú všetky činy, ktoré neboli celkom dokončené, neúspešné, zatiaľ čo na duchovnej úrovni i ten najmenší čin, hoci nedokončený, prináša trvalý úžitok. Preto človek, ktorý urobil niečo pre potešenie Kṛṣṇu, o nič neprichádza, aj keby svoju prácu nedokončil. I jediné percento činnosti vykonanej v tomto duchu umožní človeku, aby nabudúce začal od dvoch percent, zatiaľ čo hmotné činy, ak ich nedokončíme stopercentne, neprinášajú žiadne ovocie. Ajāmila si plnil svoje povinnosti s niekoľko percentným vedomím Kṛṣṇu, ale výsledok, ktorého sa dočkal, bol vďaka Kṛṣṇovej milosti stopercentný. V tejto súvislosti nájdeme pekný verš v Śrīmad-Bhāgavatame (1.5.17):

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ
tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ

“Pokud se někdo zřekne svých předepsaných povinností, jedná s vědomím Kṛṣṇy a potom poklesne, jelikož svou práci nedokončí — co ztratí? A co může získat ten, kdo jen koná své hmotné povinnosti, byť i dokonale?”

„Keď niekto zanechá svoje predpísané povinnosti, aby oddane slúžil Bohu, a poklesne, keďže službu nedokončil — o čo taký človek prichádza? Čo však získa ten, čo dokonale vykonával svoje hmotné povinnosti?“ Alebo, ako vravia kresťania: „Na čo je človeku celý svet, keď stratil večnú dušu?“

Hmotné činnosti a jejich výsledky přestávají existovat společně s tělem. Práce konaná s vědomím Kṛṣṇy však přivádí dotyčného znovu k vědomí Kṛṣṇy, dokonce i po opuštění těla. Přinejmenším je jisté, že dostane příležitost narodit se opět jako člověk; buď v rodině pokročilého brāhmaṇy, nebo v bohaté aristokratické rodině, což mu připraví dobré podmínky k dalšímu pokroku. Tak jedinečné vlastnosti má práce konaná s vědomím Kṛṣṇy.

Hmotné činy a ich následky zanikajú s telom. No čin vykonaný pre Kṛṣṇu, i keď ho preruší smrť, privedie človeka znovu naspäť k vedomiu Kṛṣṇu aj v ďalšom živote. Keď človek pracuje pre Kṛṣṇu, môže si byť istý, že v ďalšom živote dostane ľudské telo, narodí sa v rodine múdreho brāhmaṇa alebo v bohatej a vzdelanej rodine, čo mu umožní ďalší pokrok na ceste za duchovným poznaním. Taká je neporovnateľná sila oddanej služby.